Výsledky hledání míst

Obdélný patrový barokní zámek postaven kol. r. 1700 Františkem Ignácem Kalhartem ze Sternfeldu, později často měnil majitele, od r. 1780 patřil piaristům. Dnešní majitel, developerská společnost, zanedbanou budovu zbořil a plánuje ji nahradit novostavbou bytového domu.

Jan starší Stránecký ze Stránce r.1562 přestavěl tvrz na renesanční zámek. Dochoval se v nezměněné podobě dodnes. Čtyřkřídlá budova se čtvercovou dispozicí okolo nádvoří. Staveba inspirovaná italským kastelem.

Lovecký zámeček Lichtenštejnů vznikl někdy po r. 1650 přestavbou starší budovy panského dvora. V 18. stol. se uvádí jako správní budova, sídlo lesní správy a zájezdní hostinec. V současnosti slouží jako penzion a restaurace.

Patrový dvoukřídlý barokní zámek s hodinovou věží a přízemními arkádami postavili Boeckové ve 2. pol. 17. století. Od r. 1756 patřil augustiniánům, po r. 1945 státnímu statku. Dnes slouží jako byty (zámek) a zemědělské provozy (bývalý popl. dvůr).

Zámek byl přestavěn ze staršího hradu v r. 1700 pány ze Šternberka. Přestavba byla dokončena roku 1735. Po válce byl zámek znárodněn, a od r. 1963 do r. 1995 zde byl Ústav sociální péče. Dnes je zámek opraven a v soukromých rukou.

Čtyřkřídlý zámek ceněný pro svůj čistý renesanční sloh, vznikl patrně přestavbou tvrze ze 14. stol. Na přelomu 16. a 17. stol. za Horvathů renesanční přestavba. V pol. 18. stol. dostavěn do současné podoby. Dnes expozice Slovenské národní galerie.

Zámek byl přestavěn z vodního hradu r. 1501 J. J. ze Žerotína. V této podobě zámek přetrval až do 19. stol. V r. 1945 byl zámek zestátněn. Dnes zde sídlí Národní ústav lidové kultury, je zde hist. knihovna obsahující 13 000 svazků, na zámku jsou stálé expozice a také se zde pořádají koncerty.

Barokní zámek z konce 17. století na místě tvrze ze 16. století, postaven Běšíny z Běšin. V pol. 19. stol. připojen knížetem Jiřím Kristiánem z Lobkowicz k čimelickému velkostatku. Po válce majetek JZD, dnes je zchátralý objekt v soukromých rukou.

Původní tvrz připomínaná r. 1375 v 16. st. rozšířena na malý renesanční zámek, v l. 1751–53 barokně přestavěný. Od r. 1864 úřednické byty, hospodářská budova, 2. patro jako sýpka. Nevýrazná dvoupatrová obdélná budova se stanovou střechou.

Zámek byl postaven jezuity na místě staršího hradu zničeného za třicetileté války a dokončen někdy před r. 1720. Zámek byl využíván jako letní sídlo a obydlí pro hospodářské úředníky. Nyní je v soukromém vlastnictví a chátrá.

Jeden z nejmladších zámků na Moravě, a to ve smyslu šlechtického sídla, byl založen v r. 1912 jako letní sídlo Alberta Herberštejna, příslušníka význačného šlechtického rodu vlastnícího Dolnokounické panství. Z tohoto důvodů byla nejkratší i "životnost" zámku.

Barokní zámek vzniklý v roce 1721 přestavbou tvrze ze 14. století s půdorysem do tvaru písmene U v Hošticích, později Střelských Hošticích. Přízemní prostory tohoto zámku – včetně kaple – jsou klenuté.

Barokní zámek s parkem a výklenkovou kaplí sv. Floriána. Původně tvrz, přestavěná v 18. století na barokní zámek; upravován v r. 1924 arch. Dlabačem. Patrový zámek na obdélném půdorysu, s ozdobnou štukovou fasádou, krytý valbovou střechou s vížkou. Soukromý majetek - nepřístupný. Památkově chráněný.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze počátkem 17. stol. Byl často přestavován a často se tu střídali majitelé. V dnešní době zámek spravuje Nadace Živoucí světlo Maháprabhudíp satsang, která provádí rekonstrukci zámku a okolí.

Utilitárně využívaný pozůstatek zámečku či budova postavená na torze původního zámečku, který přestal jako sídlo sloužit v roce 1792. Budova dnes součástí areálu hospodářského dvora. Dochovány četné klenuté místnosti.