Výsledky hledání míst

Pozdně renesanční zámek z roku 1617 byl vybudován na základech původní tvrze Adamem st. Vratislavem z Mitrovic. Koncem 18. stol. dostavěno křídlo, v 19. století přibyly novogotické prvky. Čtyřkřídlý, jednopatrový, s hranolovou věží na západě.

Tvrz vnikla patrně na počátku 16. století za Podstatských z Prusinovic. V letech 1695-98 přestavěna na raně barokní zámek. Další přestavba v r. 1845 a v r. 1921. Ve 2. po. 20. stol. necitlivě modernizován.

V jádře renesanční zámek z přelomu 16. a 17. století. Vystavěn snad Thurzy či rodem Thökölyů. Za spišského biskupa dr. Karola Salbecka koncem 18. stol. upraven v letní sídlo biskupů. R. 1929 rozšířen dle projektu D. Jurkoviče.

Zámek kolem r. 1558 přestavěn ze starší tvrze Rotmberkem z Ketře v renesančním slohu. V 17. stol. zámeček přestavěn v barokním stylu lotrinským majitelem Janem Lescourantem. V r. 2001 zámek prodán soukromé firmě, od r. 2021 zpřístupněn o víkendech veřejnosti.

Tvrz připomínána r.1535. V 17.st.přestavěna na zámek, v l.1712-14 postavena zámecká kaple. Koncem 1. pol.18. stol. trojkřídlý zámek změněn na čtyřkřídlý s malým dvorem.

Bohuchval Valkoun z Adlaru v r. 1601 přestavěl hrad na renesanční zámek. Pak v majetku Kolovratů, později sídlo Kinských až do r. 1945. Dnes jsou v zámku kanceláře, byty a učebny.

Zámek byl postaven Karlem Kokořovcem na počátku 17. stol. v renesančním slohu. Později, v 80. letech 18. století za Černínů z Chudenic došlo k úpravám a rozšíření. Dnes je zámek v soukromém vlastnictví.

Dnes zaniklý zámek nechal v r. 1775 postavit těšínský zlatník Jan Grešlovič. Po r. 1801 byl zámek upraven a byly v něm kanceláře a byty. Po r. 1945 byl v majetku státu a využíván místním JZD, dokonce jako drůbežárna. V r. 1967 byl zámek zbořen.

Panský dům statku východně od vsi byl postaven v polovině 19. století zřejmě na místě staršího sídla (archeologické nálezy jsou zapsány v seznamu kulturních památek). Jednopatrový objekt z vepřovic na kamenné podezdívce je dnes zcela prázdný.

Původně tvrz z 16. st. R. 1560 přestavěn Jarošem Syrakovským z Pěrkova na renesanční zámek. Vyhořel v létech 1690 a 1704. Na přelomu 19. a 20. st. sloužilo přízemí a 1. patro jako byty. R. 1945 poničen dělostřelbou. Dnes slouží školským účelům.

Renesanční panský dům s dvorem vznikl koncem 16. stol. V době, kdy se panství stalo majetkem rodu von Herberstein, budova sloužila jako sídlo správy panství. Ve 2. polovině 18. stol. došlo k barokní přestavbě. Poslední přestavba proběhla počátkem 20. stol. V současnosti slouží jako obytný dům.

Předpokládá se, že tvrz založili ve 2. polovině 14. nebo počátkem 15. století Pannewitzové. Ve 3. čtvrtině 16. století byl vybudován renesanční zámek. Po třicetileté válce byl majetek rodu Pannewitzů za podporu protestantismu zkonfiskován a zámek se stal sídlem správce statku. Později upravován.

Zámek, původně fojtství, postavený zřejmě před rokem 1685 Kryštofem Loserthem. Od roku 1730 v majetku Bartelů, za nich barokně upraven. V letech 1894 až 1945 patřil rodině Langerů. Od roku 1945 v majetku státu.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze v l. 1726–33 pány z Deblína. Krátce po r. 1843 byli provedeny klasicistní úpravy. Po F.J. z Deblína, zavražděném r. 1784, měl panství v pronájmu a od r. 1806 v držení J.P.Flink který zde zřídil textilní továrnu.

Zámeček, jehož stavitel je neznámý stejně jako datum jeho výstavby, je poprvé zachycen na mapě I. vojenského mapování z let 1764-1768. Po roce 1800 jej získal Josef Heller, jehož rod vlastnil zámek až do 20. let 20. století. V 90. letech přešel do soukromých rukou.