Výsledky hledání míst

Cenný hřbitov s přibližně 1000 náhrobky barokního a klasicistního typu. Založen byl roku 1710, horní část v roce 1719. Poslední pohřeb zde proběhl v roce 1942. Pochováni jsou zde příbuzní Gustava Mahlera a Franze Kafky.

Významný hřbitov založený v třetí čtvrtině 16. století a používaný až do roku 1946. Zachovala se na něm řada renesančních a barokních náhrobků. Současná podoba obřadní síně z 18. století, sloužící jako vchod, muzeum a byt správce je z roku 1848.

Hřbitov na návrší severovýchodně od obce. První zmínka o něm je z roku 1723, je však nepochybně staršího data. Nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1741. Dochováno je 315 náhrobků a masivní kamenná márnice z 19. století.

Židovský hřbitov byl založen přibl. v 1. pol. 15. stol., nejstarší z 313 dochovaných náhrobků je z r. 1694. R. 1802 byl poničen požárem (dřevěné náhrobky), r. 1945 byl těžce poškozen při válečných bojích. Hřbitov je unikátní náhrobky polského (slezského) typu. R. 1958 byl prohlášen národní památkou.

Hřbitov na severovýchodním konci města, založený patrně již ve 2. pol. 15. stol.. První zmínka pochází až z r. 1574. Poslední pohřeb v r.1942, poté devastován, nyní v postupné rekonstrukci.

Hřbitov z r. 1650, nejstarší náhrobek z r. 1677. Poslední pohřby r. 1943. Dochovala se řada cenných barokních a klasicistních náhrobků.

Menší židovský hřbitov ze 2. poloviny 19. století nedaleko centra obce při silnici na Soláň. Zajímavostí je náhrobek zakladatele zdejších skláren Salomona Reichla.

Židovský hřbitov neznámého stáří. Nejstarší čitelné náhrobky jsou ze 17. stol. Poslední pohřeb před rokem 1943.

Dobře zachovalý židovský hřbitov založený r. 1735–36, nejstarší čitelný náhrobek z r. 1741. K pohřbívání sloužil do 30. let 20. století. Zachovala se márnice z doby vzniku hřbitova.

Velmi starý židovský hřbitov (snad již z roku 1434), nejstarší náhrobky z počátku 18. století, používán do 40. let 20. století.

Židovský hřbitov založen r. 1921, obřadní síň z let 1927-1928 od L. Mesenského ml., v r. 1939 poničena. Opravena v letech 1973-1974 podle projektu arch. Š. Zeliny. V místě pomník a několik hrobů.

Patrový barokní městský obytný dům s obchodem postaven v polovině 18. století. Jeho prvním známým majitelem byl kupec Joachim Loewidt. V interiéru se dochovala neobvyklá černá kuchyně se dvěma oddělenými ohništi, která sloužila k oddělené přípravě mléčných a masitých jídel. Dnes penzion a vinárna.

Roku 1895 si slavonický židovský modlitební spolek postavil ve zdejší Dlouhé ulici obecní dům. V jeho prvním patře existovala do roku 1938 modlitebna. Po II. světové válce budova sloužila českobratrské církvi, roku 1967 přestavěna na obytný dům.

Neskororenesančná kúria postavená v 17. storočí v podhradí Bratislavského hradu. Upravovaná bola v 19. storočí. Kúria je vo vlastníctve Slovenského národného múzea a po pamiatkovej obnove v roku 1993 tu sídli Múzeum židovskej kultúry.

Zámek, pův. tvrz se prvně zmiňuje r. 1356. V 2. pol. 16. stol. renesančně přestavěna, r. 1688 přestavěna Ferdinandem Isellinem z Lanau na zámek. V l. 1710-1945 v majetku rodu Lamberků, poté znárodněn a ve správě JZD. Po r. 1989 vrácen v restituci a prodán do soukr. majetku. Od r. 2012 je zde muzeum.