Výsledky hledání míst

V r. 1882 baron Richard Drasche z Wartinbergu nechává postavit lovecký zámeček v alpském stylu nedaleko vsi Ráby. V minulém století sloužil jako Ústav pro mentálně postižené. Sociálnímu ústavu byla postavena v r. 2000 v Rábech nová budova a dnes zámeček slouží jako Muzeum perníku a centrum pro děti.

Původní hrad loupeživého rytíře Friduše z Linavy. Často střídal majitele. Hanuš Haugvic z Biskupic jej po r. 1570 přestavěl na renesanční zámek. Následně rozšiřován.V 19. století, za Jana Mundyho, byla velká část zámku empírově upravena.

Zámeček postavený v roce 1908 staviteli Josefem a Václavem Páskovými. Zámeček nechala postavit rodina Lobkowiczů na skalním masívu dnes nazývaném Čertova kazatelna.

Lovecký zámeček ve svahu vrchu Radechov pochází z poloviny 19. století. Pobývali zde Valdštejnové i členové císařské rodiny.

Středověká tvrz zmiňovaná r. 1363 ve spojitosti se smrtí Mikuláše z Radenína, přestavěná začatkem 17. stol na renesanční zámek a rozšířena o nové křídlo. Zámek upraven empírově, průčelí upraveno v roce 1845 pseudorenesančně.

Zámek v roce 1597 nechal postavit Samuel Radešínský z Radešína. Dalším majitelem se v roce 1607 stal olomoucký biskup František z Ditrichštejna. Roku 1684 byla vyhloubena studna, zřízena domácí kaple a byly provedeny ještě další úpravy.

Barokní zámek vznikl přestavbou tvrze (14. stol.) v 2. pol. 17. stol. Zámek vystřídal řadu majitelů, r. 1949 byl zestátněn a sloužil jako depozitář památkového ústavu. V 80. l. 20. stol. část. opraven. R. 2003 vrácen v restituci, prodán. Dnes je v majetku spol. Kavalen Beta a je postupně opravován.

V r. 1610 Karel Záruba z Hustiřan na místě bývalé tvrze postavil renesanční zámek, který se téměř v původní podobě zachoval dodnes. Od roku 1948 do roku 1990 vlastnil zámek stát, pak vrácen v restituci potomkům Jaroslava Bukovského.

Prostý původně barokní zámeček od Ferdinanda Ignáce Schönpfluga z Gamsenberku z počátku 18. století, historický vzhled později setřen přestavbou na byty JZD.

Malovcové vystavěli raně barokní zámek. Poč.18.st.přestavěn ve stylu vrcholného baroka Kazimírem Ferdinandem z Kupferwaldu a jeho ženou Ludmilou Konstancií. R.1849 vyhořel a přestavěn do dnešní podoby.

Renesančný kaštieľ zo 16. storočia, ktorý pôvodne vznikol ako obytná veža. V 17. storočí bol kaštieľ opevnený. Kaštieľ bol v roku 1977 obnovený a od roku 1983 tu sídlia expozície Kysuckého múzea - Staršie dejiny Kysúc a Meštianske bývanie na Kysuciach.

Drobný venkovský zámek, postavený počátkem 18. století na místě měšťanských domů, ze kterých patrně převzal řadu konstrukčních prvků. Od roku 1816 radnice městečka. Jednopatrový objekt na téměř čtvercovém půdorysu s vysokou valbovou střechou. Poslední úpravy po požáru r. 1842.

Zámek nitranského biskupství ze 16. stol byl několikrát upraven. Dnešní čtyřkřídlá budova s půlkruhovými arkýři v nárožích je výsledkem přestavby nitranského biskupa Jana Telegdyho. V l. 1948-1989 byl majetkem státu. Dnes opět patří nitranskému biskupství a slouží jako domov sociálních služeb.

Na místě tvrze po roce 1651 postaven barokní zámek. Současná podoba zámku je po přestavbě provedené po roce 1725. Oprava zámku proběhla v l.1973-76. Po r. 1990 však došlo k totální destrukci zámku a dnes je na pokraji úplné likvidace.

Původně tvrz z 15. st., v pol. 17. st. přestavěna na renesanční zámek. Na počátku 19. st. již chátral. Jan Larisch-Mönnich jej zboural a postavil zde nový empírový zámek. Později romanticky upraven.