Výsledky hledání míst

Rozlehlý renesanční, barokně a klasicistně upravovaný panský dvůr byl postaven jako součást zámeckého areálu. Sloužil potřebám velkostatku i po jeho zestátnění roku 1945, které přineslo rozsáhlou devastaci. Do dubna 2010 byl důkladně opraven a stal se sídlem konglomerátu muzeí.

Křížová cesta je tvořena klasicistními kapličkami jednotné podoby a je zakončena obdélnou kaplí Božího hrobu. Je rozmístěna kolem kostela Panny Marie Bolestné. Pochází z let 1836-1837. Památkově chráněná.

Gotická tvrz rodu Koců z Dobrše, několikrát přestavována. Později byty a škola. Po roce 1989 zakoupilo budovu Sdružení pro obnovu Dobrše a následně začalo s rekonstrukcí.

Menhir Dobšický mužík se nachází v lesích mezi vesnicemi Dobšice a Závišín na Blatensku a je snadno dostupný pro pěší i cyklisty po neznačené lesní silničce spojující obě zmíněné vsi. Z obou je vzdálen něco přes 2 km a je opatřen informační tabulkou.

Hala bývalé dobytčí tržnice je unikátní ukázkou industriálního stavitelství konce 19. stol. Stavba byla zahájena v r. 1898 a v květnu r. 1900 se zde začlo obchodovat. Od r. 1991 je kulturní památkou. Dnes slouží jako obchodní dům.

Tvrz se prvně zmiňuje r. 1395 v majetku Bořka z Dohalic, r. 1440 v majetku Prokopa Dohalského. R. 1659 prodána Janem ml. Dohalským jako zpustlá. Václav Záruba z Hustířan tvrz r. 1667 přestavěl. V průběhu 2. pol. 18. stol. byla připojena k panství Sadová. R. 1825 byla zbořena a přestavěna na sýpku.

Okolo r. 1553 nechala Salomena z Janovic s manželem postavit v Doksech renesanční tvrz. Několikrát upravován a přestavován. Často střídal majitele. Valdštejnové užívali zámek až do roku 1945. Pozdější modernizace znehodnotila historické interiéry.

Zámek postaven v 17. stol. olomouckými kartuziány. V r. 1826 se stal majetkem hraběte Filipa Ludvíka Saint Genois. V 19. stol. sídlem lesní správy. Opravován byl v r. 1908 a v 80. letech 20. stol. Dnes je zámek majetkem obce a sídlem obecního úřadu.

Tvrz postavili v 15. stol. Rýzmburkové. Prvně se zmiňuje r. 1515 v majetku Zikmunda a Jana Měsíčků z Výškova, kteří přistavěli renesanční křídlo. Poté se majitelé střídali. V 18. stol. byla v majetku jezuitů, kteří přistavěli kapli. R. 1805 koupena Černíny z Chudenic a r. 1852 rozprodána na byty.

Původně renesanční tvrz z poloviny 16. stol. upravená v 17. stol. na zámek, který byl přibližně koncem 18. stol. rozšířen o kapli zasvěcenou sv. Janu Nepomuckému a čtyřpatrovou věž s bání a hodinami.

Mlýn v těchto místech býval patrně už na konci 14. století. V r. 1434 je zde uváděn Jíra mlynář, r. 1567 Matěj mlynář. Josefínský katastr zde zaznamenává r. 1783 dům a mlýn, Stabilní katastr r. 1841 čtyři budovy. Na jižní straně býval do 20. stol. náhon, vedoucí pod silnicí od Hořejšího mlýna.

Původně renesanční tvrz ze druhé poloviny 16. stol. založená za Dětleba Koce z Dobrše. Za Dohalských z Dohalic v první pol. 18. stol. upravena na zámek. Později zřízena kaple Nanebevzetí Panny Marie, vysvěcená roku 1746.

Kaštěl vybudoval Anton Brunsvik na starších základech v l. 1749–1756. V l. 1792–1796 přestavěn. V l. 1813-1822 upraven do současné podoby a založen anglický park. V r. 1946 byl zámek zestátněn. Od r. 1969 přešel pod správu Slovenské národního muzea. Od r. 2003 muzeum hudby.

Novogotický zámek nechal v r. 1860 postavit hrabě Ladislav Cebrián. Po II. světové válce byl areál znárodněn a od r. 1951 sloužil jako útočiště pro Milosrdné sestry sv. Vincenta, které se zde staraly o mentálně postižené děti. Jako Domov sociálních služeb sloužil až do r. 2012. Dnes nevyužitý.