Výsledky hledání míst

Zámek byl postaven na místě starší tvrze pravděpodobně někdy kolem r. 1600 Albertem z Maltitz. Další majitel, hrabě Josef Schaffgotsch, ho v r. 1829 nechal částečně přestavět v empírovém slohu. Do roku 1992 byl zámek užíván jako rekreační středisko.

V roce 1792 Jan František Theer dal na místě zpustlé tvrze postavit klasicistní zámek.

Renesančný kaštieľ s neskoršími barokovými úpravami zo 16. storočia, ktorý bol pôvodne postavený ako strážny objekt a neskôr prebudovaný na panské sídlo a v 20. storočí prebudovaný na penzión. Dnes je kaštieľ v súkromných rukách a po prebiehajúcej rekonštrukcií by mal opäť slúžiť na ubytovacie účely.

Chátrající ohrožená stavba. Zámek byl postaven za Harrachů v roce 1736 jako novostavba, po roce 1808 v majetku rodu Thurn-Taxisů, kteří jej připojili k loučeňskému panství.

Tvrz postavena některým z rodu Račínů po r. 1437, kdy Vlkošov získali Racek a Příbram z Račína. Adam Ondřej Račín přišel pro účast ve stavovském povstání (1618–20) o majetek. Tvrz získal Jiřík Kokořovec z Kokořova, který jí v 17. stol. upravil. Od r. 1788 sloužila jako sýpka. Dnes v soukr. majetku.

V druhé polovině 18. stol. František Ferdinand Kinský postavil na okraji vsi Vlkov nad Lesy lovecký zámeček. V roce 1895 byl zámeček změněn na myslivnu. Ve vlastnictví Kinských zůstal až do roku 1945. Nyní je v soukromém vlastnictví.

Gotická věž (32 m). Postavena přibl. ve 14. stol. jako součást opevnění města. Byla pevnostní věží Vídeňské (Dolní) brány (ta zanikla r. 1847). R. 1843 udeřil do věže blesk a vše dřevěné shořelo. Schodiště ve věži z r. 1960 (pův. vytahovací žebříky).

Tvrz ve Vlksicích byla postavena v pol. 16. stol., kdy Vlksice drželi Tetourové z Tetova. V r. 1537 se zmiňuje Bedřich Vlček z Tetova. R. 1570 ji koupil Jiřík Těmín z Těmic, dále se majitelé často střídali. Od r. 1689 sloužila jako sýpka. Od r. 1986 je v majetku rodiny Šámalíkovy a je opět obývána.

Postupně rekonstruovaná kamenná rozhledna postavená v 80. letech 19. století. Rozhledna je cca 8 m vysoká kamenná věž okrouhlého půdorysu zakončená zastřešenou vyhlídkovou plošinou.

Autorská replika Kotěrovy věže na pražské Zelené lišce, postavena 1909 při zřizování městského vodovodu. Původní čerpadlo poháněl bensinový motor, nahrazený elektromotory 1922–5. Po II. sv. válce vyřazena z provozu, dominanta východní části města.

Dominanta západní části Kolína byla postavena pro zlepšení zásobování města vodou v letech 1928-1930 podle projektu Fr. Jandy a Ing. Hráského. Věž o celkové výšce 45 m má vyhlídkový ochoz ve výši 36 m. Od r. 1977 opuštěna a zdevastována, v letech 2014-2015 upravena na rozhlednu s muzejní expozicí.

Vodárenská věž postavená někdy na přelomu 15. a 16. stol. je renesanční stavbou, zdobenou obloučkovitými štíty a sgrafity. Voda z Jordánu byla čerpána do věže stojící 32 m nad jeho hladinou a z věže rozváděna dřevěným potrubím do kašen. Dnes galerie.

Vodárenská věž z r. 1542 nazývaná jako věž vodná, po r. 1602 prostě věž. Za Valdštejna byla znovu vystavěna. Ve 20. stol. užívána jako transformátor, od r. 1993 ve vlastnictví výtvarníka Petra Hebera jako Galerie Na Hrázi. od r. 2013 romantický hotel pro dva.

Původní vodárenská věž z dvacátých letech 20. st. byla v roce 2005 přestavěna. Po rekonstrukci tak vznikla stavba, která nyní slouží jako penzion s restaurací a kruhovou vyhlídkou.

Věžový železobetonový vodojem z roku 1932 s vyhlídkovou plošinou na vrcholu je hlavní dominantou města Pečky. Je nejviditelnější součástí městského vodovodu, postaveného podle projektu místního rodáka Ing. Františka Uhra.