Výsledky hledání míst

Tvrz, poprvé zmiňovaná v r. 1398. Poškozena za bojů Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem v r. 1467. V 16. st. upravena renesančně. Poničená za švédských válek. Po opravě sloužila jako tančírna, v 19. st. jako škola a později byty.

Původní gotický dům, jádro pochází ze 14. stol. Pozdně gotické úpravy ze 16. stol. Koncem 18. století barokně upraven. V polovině 19. stol. upraven klasicistně. Při rekonstrukci v r. 2006 objevena uvnitř domu středověká studna. Ungeltem vede průchod s uličkou.

Původně barokní zámek postavený rodem Feldeků, přestavěn v druhé pol. 18. stol.

Renesanční zvonice byla postavena Martinem Lindtnerem (před 1628) pro osazení 7 tun těžkého těžký zvonu Urban. Přízemní arkády z roku 1912 nahradily původní chlebové krámce. Při požáru 1966 zničeny zvony, krov a střecha. Rekonstrukce 1967–71.

Postaven pro správu panství bíloveckého v letech 1767 – 69. Třípodlažní částečně podsklepený dům s mansardovou střechou se dochoval zhruba v podobě, v jaké vznikaly úřednické domy pokročilého novověku. Objekt využívá Muzeum Novojičínska.

Pozdně barokní nárožní dům z konce 18. stol. si jako jediný na náměstí uchoval původní, téměř nezměněný vzhled. Nárožní jednopatrová budova s mansardovou střechou je kryta šindelem. Průčelí zdobí sluneční hodiny a socha Panny Marie. Dům je v soukromém vlastnictví, památkově chráněný od r. 1958.

Usedlost pochází z přelomu 19. a 20. stol. Tvoří ji zděný patrový dům. Hlavní průčelí zvýrazněno dvojicí rizalitů. Dvůr uzavírá pilířová brána. Architektonicky pozoruhodná selská usedlost. Památkově chráněno od r. 1958.

Usedlost z počátku 19. století sestává z obytného domu s hrázděným patrem a celohrázděné průjezdní stodoly. Oba objekty od sebe odděluje cesta do nedaleké Saně. Zejména stodola je unikátně dochovaný hospodářský objekt v rámci českého pohraničí.

Původně barokní viniční usedlost, nejlépe dochovaná v oblasti Královských Vinohrad. V pol.18. stol. majitel Karel Leopold Bepta, od r. 1789 Hynek Vondráček. R. 1832 za Jakuba Wimmera byla klasicistně přestavěna. Rekonstruována r. 1952 architektem Janem Faiglem. Od r. 1958 památkově chráněna.

Poutní cesta z Českého Krumlova do Kájova je cenným dokladem historické barokní komunikace s úzkou vazbou na poutní areál.

Historická vesnice Usghuli v horní části Svanetie v Gruzii. Nejvýše trvale obydlené osídlení v Evropě (2 060-2 200 m n.m). Ves se skládá z 5 částí, dochováno velké množství kamenných obranných věží, několik kostelů z 11. až 12. stol. a torzo hradu královny Tamary. Od r. 1996 zapsána část v UNESCO.

Tvrz byla postavena ve 14. stol., snad Vilímkem z Úsilova. Od pol. 15. stol. do pol. 16. stol. v majetku Příchovských, ti přistavěli v 16. stol. jednopatrovou budovu. V 17. stol. tvrz přestala sloužit šlechtě. V 1. pol. 18. stol. byla starší část tvrze zbořena, zbytek byl upraven na sýpku.

Pozdně barokní trojkřídlý zámek z druhé poloviny 18. století s kaplí Panny Marie, svatého Floriána a Donáta z roku 1758. Empírově upraven po roce 1830. Po roce 1948 léčebna dlouhodobě nemocných, v dnešní době restaurován soukromým majitelem.

Původně středověká hradní pevnost z 13. st. Za třicetileté války hrad vypálen. V 80. letech 17. st. důkladně opraven a mezi věže hradu byl vestavěn manýristický zámek. Později bylo na zámku zařízeno lovecko-lesnické muzeum.

Reliéf „Ústa pravdy“ je součástí triptychu nazvaného Národní památník odposlechu ve stěnách bývalých žulových lomů u Lipnice nad Sázavou. Je dílem sochaře Radomíra Dvořáka z roku 2006.