Výsledky hledání míst

Soukromou rozhlednu na vlastním pozemku a podle vlastního projektu vybudoval v letech 2002-2003 pan Václav Krysl. Umožňuje k ní volný přístup veřejnosti.

Lokální trať vystavěná roku 1895. Poslední osobní vlak projel r. 1981. Dnes slouží pouze nákladní dopravě a občasným vyjížďkám historických vlakových souprav.

Hrad Landshut založil r. 1204 vévoda Ludvík I. Bavorský. Až do r. 1918 majetek Wittelsbachů, do r. 1503 jejich hlavní sídlo v Dolním Bavorsku. V 16. stol. přestavěn na renesanční zámek a přejmenován na Trausnitz. Význam zámku postupně upadal. Dnes majetek spolkové země Bavorsko. R. 1961 poškozen požárem.

Gotický dvorec renesančně upravený a výrazně barokně přestavěný, pravděpodobně Janem Blažejem Santinim-Aichlem po r. 1700. Klasicistně rozšířen v r. 1840.

Na místě gotické zástavby byl na přelomu 16. a 17. stol. postaven vrcholně renesanční palác. V pol. 17. stol. přestavěn raně barokně Trauttmannsdorfy. V 19. stol.klasicistní činžovní dům. Od r. 1830 donucovací pracovna, od r. 1872 věznice.

Travertinová kaskáda - zajímavý přírodní útvar vzniklý působením vyvěrajícího pramene s velmi vysokým obsahem rozpustných minerálních látek. Přírodní památkou vyhlášeno v roce 1988.

Paleontologická lokalita Travertinová kupa vznikala v období mladších třetihor spodního miocénu před 22 mil. let. Místo je ojedinělé bohatým výskytem miocénních sladkovodních vápenců; nálezy fosilních živočichů a rostlin. Od roku 1989 patří toto místo mezi významné chráněné přírodní památky ČR.

Ocelová rozhledna (52,6 m vysoká, 380 m n. m.) sloužící zejména jako telekomunikační stožár. Postavena r. 2000, vlastníkem a zadavatelem stavby je firma Eurotel s.r.o. Stavbu provedla firma Valpo Zlín. Je první rozhlednou v CHKO Bílé Karpaty.

Národní přírodní rezervace Trčkov se nachází v severovýchodním svahu Velké Deštné v Orlických horách. Její území není veřejnosti přístupné. Rezervace byla vyhlášena r. 1982 na rozloze 67 ha. Chrání zbytek přirozeného smíšeného porostu dřevin původní provenience v Orlických horách.

Roubenou hájovnu Třebekov ukrytou v lesích severního Plzeňska nechal postavit plaský klášter r. 1760. Proslavil ji rodák Fr. A. Heber (1815-1849), amatérský historik, který jako první začal systematicky popisovat a dokumentovat české hrady, tvrze a zámky.

V r.1437 a znovu r.1513 doložena gotická tvrz, v 16.stol. přestavěná na renesanční zámek. Barokně přestavěn po r.1716. Po r.1764 provedena modernizace, především interiérů.. Další modernizace interiérů proběhla po r. 1924 a koncem 20.stol.

Tomáš Sohyer z Windmühle postavil zámek po r.1651. Původní podoba není známa. Zámek je jednopatrová budova obdélníkového půdorysu. V současnosti bez využití, chátrá, spěje k zániku. Úpravami budova zbavena původní výzdoby.

Vodní plocha Třebešovského rybníka vznikla na Válovickém potoce nejspíše spolu se sousední tvrzí v Malém Třebešově, tedy v 16. století. Není však vyloučeno, že se zde mohla nacházet ještě před jejím vybudováním.

Původně benediktinský opevněný klášter. V pol. 16. st. jej Osovští z Doubravic přestavěli na renesanční zámek. Později upraven barokně. Z kláštera se zachovala pozoruhodná románsko-gotická bazilika. Dnes slouží zámek jako muzeum.

Židovské ghetto vzniklo někdy okolo r. 1410. Šlo o klasické ghetto se dvěma synagogami (postav. v l. 1639 a 1669), školou, nemocnicí a hřbitovem. Stojí zde renesanční, barokní i klasicistní domy. Na hřbitově z poč. 17. stol. je cca 3000 náhrobků. R. 2003 bylo ghetto zapsáno na seznam památek UNESCO.