Výsledky hledání míst

Mohutná bateriová věž v jižní části bývalého opevnění, východně od bývalé Kamenné brány (Steintor) a paláce nejprve Jana Zhořeleckého, později Hanse Frenzela. Od 1852 osazena reliéfem městského znaku (původně na bráně).

Ocelová rozhledna (48 m, 484 m n. m.) byla postavena v červenci 1999 firmami Eurotel a Radiomobil. Stavba slouží jako telekomunikační stožár a jako rozhledna. R. 2007 uzavřena (vysoké náklady na údržbu), po pronájmu společnosti Klub přátel rozhleden je od r. 2010 opět v provozu.

Přírodní rezervace Tobiášův vrch je součástí CHKO České středohoří a má rozlohu pouhých 1,5 ha. Rozkládá se na kopci o nadmořské výšce 354 m, jenž však okolní terén převyšuje o pouhých 20 m. Byla vyhlášena již roku 1936, opakovaně 1951. Roste zde řada vzácných, chráněných rostlinných druhů.

Empírový zámek byl postaven na místě bývalé tvrze na počátku 19. stol. patrně Dorotou Tallezrand-Périgordovou. Na zámku se vystřídalo mnoho majitelů, jako poslední je uváděn pan Arnošt Schwarzenberk, který zámek vlastnil do roku 1949.

Královský hrad z konce 14. stol., postavený na příkaz Václava IV., upraven renesančně a barokně. Opuštěn v 17. stol. Poslední majitel J. Colloredo-Mansfeld daroval zříceninu při 1. pozemkové reformě Klubu českých turistů.

Po zrušení vojenského újezdu Brdy r. 2015 se Tok, nejvyšší bod Brdské vrchoviny, nachází na katastrálním území obce Obecnice. Je dostupný pro pěší a cykloturisty po značených cestách. Od Obecnice je vzdálen asi 7 km.

Evangelická modlitebna v Daňkovicích s areálem nevelkého hřbitova obehnaného ohradní zdí je ojediněle zachována v původní toleranční podobě bez věže. Proto je od r. 1958 památkově chráněna. Je sídlem sboru Českobratrské církve evangelické a konají se v ní pravidelné bohoslužby.

Toleranční (evangelický) kostel vznikl jako modlitebna v letech 1787-1789 podle regulí tolerančního patentu. Novorománská věž byla přistavěna r. 1902. Nyní sbor Českobratrské církve evangelické s pravidelnými bohoslužbami. Stavba je od r. 2007 chráněnou kulturní památkou.

Toleranční (evangelický) kostel byl v Telecí postaven r. 1783, zvýšen a rozšířen o průčelí v novorenesančním slohu a hranolovou věž r. 1890. Je využíván jako sbor Českobratrské církve evangelické.

K původní toleranční modlitebně z r. 1788 byla r. 1861 přistavěna věž s hodinami. Kostel slouží sboru Českobratrské církve evangelické ve Sněžném a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Stavba je od r. 1958 památkově chráněna.

Toleranční evangelický kostel v Proseči je empírová stavba z let 1834-1838. K plánované dostavbě věže po zrušení josefinských omezení nedošlo. Kostel je využíván místním sborem Českobratrské církve evangelické a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Od r. 2017 je kulturní památkou.

Dřevěný toleranční kostel z r. 1783 sloužící dodnes svému účelu v původní podobě jakou protestantským kostelům určil patent císaře Josefa II. z r. 1781. V l. 1875–95 zde jako farář působil Jan Karafiát, autor Broučků.

Toleranční modlitebna z roku 1788, interiér upraven v roce 1881. Kolem je hřbitov, založený zároveň s modlitebnou, s několika zajímavými náhrobky z počátku 19. století V r. 1991 opravena.

Barokní toleranční modlitebna z r. 1785. Od pol. 19. stol. sloužila jako pohřební síň, po vzniku sboru Církve československé husitské do r. 1961 sloužila této církvi, do 70. let 20. stol. opět pohřební síň obou protestantských církví.

Evangelická toleranční modlitebna z roku 1785. Musela být postavena na okraji vsi, s vchodem mimo hlavní cestu, bez věže a zvonů. Roku 1876 byla k původní budově přistavěna věž dle návrhu Štěpána Walsera z Čížkova. Opravena v letech 1958-1968, kdy byly odkryty původní toleranční nápisy na stěnách.