Výsledky hledání míst

Barokní špitál severovýchodně od hradu. Vybudovaný Dietrichsteiny v letech 1698–1708. Výrazné kulisové průčelí zdobí klenuté brány a kamenný portál s erbem Dietrichsteinů.

Špitál postaven roku 1762. Jedná se o jakýsi starobinec poskytující útulek nemocným, zestárlým a práce neschopným kosteleckým lidem. Na všechno co se ve špitálu dělo dohlížel místní farář. V současné době je v bývalém špitále umístěno místní muzeum.

Raně barokní špitál postaven 1677-1680 hrabaty de Suys. Dlouhá přízemní stavba měla původně dvorní trakt s bránou. R. 1763 jej dala upravit Marie Terezie Savojská, aby mohl pečovat až o 14 osob. Roku 1782 zrušena kaple a ve 20. století zbourány budovy ve dvorním traktu a poškozena brána.

Původně renesanční budova, postavená u městských hradeb nákladem Kathariny Schlick von Redern roku 1607 zahrnuje kapli v jižní a obytnou část v severní části. Současná podoba vychází z přestavby, provedené po požáru roku 1797.

Původně gotická, barokně upravená budova středověkého špitálu, spojeného s jménem manželky Jiřího z Poděbrad, paní Kunhuty ze Šternberka. Založen v roce 1444, sloužil do 20. let 20. století. Od té doby depozitář městského muzea.

Špitál Milosrdných sester byl postaven poč. 19. stol. Spravovaly ho řeholní sestry Kongregace milosrdných sester. Neměl bohužel dlouhého trvání a v písemných pramenech jsou o něm jen kusé informace. Dnes je z větší části rozdělen na byty. Budovy špitálu jsou na seznamu kulturních památek.

Gotický špitál vznikl ve 14. století, kaple přistavěna počátkem 15. století. V 16. století opuštěn, po roce 1610 obnoven. Poškozen výbuchem roku 1695, poté starý špitál stržen a nahrazen barokní novostavbou, ta byla po r. 1849 přestavěna klasicistně. Dnes slouží jako zdravotnické zařízení a lékárna.

Špitál s centrální osmibokou kaplí byl založen roku 1694 v prostoru severozápadně od počáteckého náměstí. Kaple byla poničena požárem v roce 1821. Opravena v r. 1834, kdy získala novogotickou vížku. Nyní v užívání Církve československé.

Barokní špitál s kaplí sv. Anny a dvěma obytnými budovami po stranách vybudovala vrchnost hrabata Kufštejnové v l. 1743–45. Rozšířen byl za Haugwitzů v l. 1758 a 1770. Špitálníci zde žili do r. 1945. Po r. 1948 byl upraven na městské muzeum, poté sídlo Svazarmu, dnes slouží jako kulturní středisko.

Špitál vznikl koncem 16. stol. V r. 1673 jej dal Ferdinand Julius hrabě ze Salmu obnovit. Znovu upraven v 18. a 19. stol. V 50. letech 20. stol. došlo ke sloučení špitálu s nemocnicí řádových sester a r. 1984 byla špitální budova zbořena. Dodnes zůstala pouze špitální kaple sv. Jáchyma a Anny.

Špitál s kaplí nechal v letech 1671-1672 postavit hofmistr Jana Antonína z Questenberka, Jan Kreutz. Autorem raně barokní budovy byl Jan Křtitel Erna, významný brněnský barokní stavitel. Na špitál navazuje kaple na oktagonálním půdorysu, završená kopulí s lucernou. Sídlí zde kulturní centrum a TIC.

Barokní špitál sv. Norberta s kaplí byl postaven premonstráty v letech 1696-1698. Špitál zanikl spolu s klášterem a převorstvím v době josefínských reforem r. 1784. Později byl objekt v majetku rodu Saint-Genois a Lichtenštejnů. V současnosti budova zvaná „lesovna“ patří Lesům ČR.

Špitální kaple sloužící špitálu založenému po roce 1440 Janem Sezimou z Rochova a jeho manželkou Kateřinou z Močovic. Novogoticky přestavěna, spolu s budovou bývalého špitálu, na konci 19. století.

Špitál a kostel sv. Ducha ze 14. stol., doložen r. 1407. Zničen husity 1421, obnoven 1450. Barokně přestavěn r.1689 a r.1735.

Špitál s kostelem sv. Jiří založili v r. 1319 Johann Secklin a Hermann von Reichenbach. Během třicetileté války byl špitál s kostelem vypálen. Později mnohokrát přestavován. Kostel od r. 1967 slouží jako farní chrám polské pravoslavné církve a budova špitálu je využívána jako obytný dům.