Výsledky hledání míst

Sídlo založil kolem r. 1612 uherský šlechtic Žigmund Balassa. V 18. stol. byl objekt několikrát barokně přestavěn a rozšířen. Po 2. světové válce přešel do vlastnictví státu a využívaly jej státní lesy, archív, Považské strojírny a vlastivědné muzeum. Dnes je po rekonstrukci a slouží jako hotel.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze v druhé polovině 16. století. Majitelé se často střídali, a tak má zámek bohatou historii. Po roce 1948 patřil zámek podniku Zdravotnické zásobování, dnes vypadá opuštěně a je pravděpodobně bez využití.

Za Oseckých z Brloha vystavěna v 15.st. tvrz. Ještě r.1739 se uvádí kamenná tvrz. JUDr. Eduard rytíř Daubek a jeho vnuk do r.1911 přestavěli tvrz do dnešní pseudobarokní podoby. Generální oprava v pol. 50. let 20.st. na vzhledu zámku nic nezměnila.

Na barokní zámek přestavěl na konci 17. stol. starší tvrz Přibyslav Malovec z Chýnova. Později byla přistavěna třípodlažní věž. Před r. 1945 patřil Colloredo-Mansfeldům. Později sloužil jako byty a dnes je v soukromém vlastnictví.

Původní gotická tvrz snad věžovitého charakteru byla renesančně upravena do podoby trojkřídlého objektu. Za Janovských z Janovic byla tvrz počátkem 17. stol. barokně přestavěna na zámek stavitelem G. A. de Maggim.

Barokní jednopatrový zámek postavený v r. 1786 Františkem Jáchymem ze Širntyngu, který vznikl přestavbou původní tvrze doložené v r. 1497 za Jana Lejtolta z Ebrnic. Po r. 1925 začal zámeček sloužit pro školské účely. Dnes je opuštěny a nevyužívaný.

R. 1225 zal. klášter cisterciaček, opuštěn 1525. Po r. 1577 Kryštofem z Althanu západně od kláštera postaven renesanční zámek, v 18. stol. upraven barokně a klasicistně. Po r. 1945 majetkem státu (skladiště). Od r. 1996 probíhala renovace.

Postaven v l. 1728–1737 Kounici na místě tvrze z 15. stol. (autor A. Lurago). V l. 1840–1924 Schwarzenbergové, poté V. Palivec. V r 1948 znárodněn, byla tu rukavičkářská škola, internát pro učně, domov důchodců. Dnes opět v soukromých rukou.

Zámek byl přestavěn ze staršího hradu mezi lety 1552–1577 rodinou Polcarů. Po požáru r. 1638 byla stavba opravena až v r. 1710. Poslední úpravy provedla r. 1830 rodina Haugviců. Po r. 1945 zámek sloužil k sociálním účelům.

Původně renesanční opevněný zámek (kaštieľ) nechal v letech 1636-1641 postavit Melichar Ostrolúcky podle projektu Abrahama Artze. V 2. polovině 18. stol. barokně upraven. Na zámku se narodila Adela Ostrolúcka. V majetku rodu do r. 1947. Později byty a státní archiv. Dnes v soukromém vlastnictví.

Mladší z dvoch tesne vedľa seba stojacich kaštieľov v obci Ostratice vznikol ako južné krídlo staršieho kaštieľa v 18. storočí, pôvodne bol v barokovom slohu. Kým starší kaštieľ je po rekonštrukcií, mladší na svoju rekonštrukciu stále čaká. Je v ňom umiestnená expozícia prístupná počas rôznych akcií.

Starší z dvoch tesne vedľa seba stojacich kaštieľov v obci Ostratice vznikol prestavbou staršej kúrie zo 14. storočia. Pôvodne renesančný kaštieľ bol spolu so susedným kaštieľom v roku 1820 empírovo upravený. Kaštieľ prešiel v roku 2007 rekonštrukciou a dnes slúži ako obecná knižnica.

Za Mladotů ze Solopysk začátkem 18.stol. původní tvrz přestavěna na barokní zámek, upravený ještě r.1739 a 1764, nyní složí zdravotnictví. V r.1739 k západnímu průčelí přistavěna barokní kaple sv. Jana Nepomuckého, v r.1960 restaurována.

Přestavěná renesanční tvrz postavená po r. 1570 Kořenskými z Terešova. Od r. 1692 v majetku města České Budějovice, v 18. a 19. století rozšířena, později sloužila jako škola. Koncem 20. st. bez využití zpustla, dnes v soukromých rukou.

Gotický hrad ze 13. st., přestavěn na konci 15. st. pozdně goticky, po požáru města r. 1567 renesančně. Po r. 1650 přistavěn barokní zámek, posl. přestavba 1873-6. Dvoupatrová, čtyřkřídlá stavba s čtverhrannou věží. V parku barokní letohrádek. U vchodu do parku stojí Bílý dvůr – tzv. Palác princů.