Hledání podle parametru - žatec

Historické jádro zabírá ostrožnu nad Ohří. Vznik hradiště je kladen do pol.10.st. R.1265 Přemysl II. Otakar městu udělil významná privilegia. Stalo se jedním z nejvýznamnějších po Praze. Po třicetileté válce úpadek, z kterého se již nevzpamatovalo. Památka UNESCO od r. 2023.

Ostrožna s jádrem středověkého města byla ohrazena zřejmě v polovině 13. století s návazností na hrad. Velké přestavby hradeb proběhly na přelomu 13. a 14. století, na počátku 15. století a za Jiřího z Poděbrad. V 19. století většina hradeb zbořena.

Raně barokní stavba na místě staršího předchůdce, zničeného za třicetileté války, je prakticky jediným pozůstatkem předměstí Bačina západně od ostrožny s hrazeným městem. Přežila josefínské reformy i náhradu historické zástavby panelovým sídlištěm.

Stavba ve východní části historického jádra byla postavena v l. 1871–3 podle plánů místního stavitele J. Staňka pro potřeby majetné obce. Roku 1938 uzavřena, od zničení ji uchránila hustá okolní zástavba. Po válce devastace, 2007 obnova pláště, 2024 zpřístupněna veřejnosti

Sloup z let 1707–13 (F. Tollinger), 1735 doplněn J. K. Vetterem. Trojboký, na vrcholu Trojice, pod oblačným soklem tři andělé, kolem šestiboké zábradlí se sochami svatých Josefa, Václava, Zikmunda, Floriána, Antonína, Prokopa, Karla Bor. a Jana Nep.

Původní románský kostel (doložen snad 1004, jistě 1206) nahrazen 1336–80 gotickou stavbou. V letech 1702–73 barokní úpravy (záp. věže, kaple sv. Jana Nepomuckého, jižní zvonice), 1897 částečná regotisace (především jižní portál). Po roce 1990 opravován.

Ocelová oblouková nýtovaná konstrukce na opěrách z pískovcových kvádrů nahradila roku 1896 řetězový most z let 1826–7. Po velké opravě roku 2001 převádí přes Ohři místní dopravu do oblasti nádraží Žatec západ.

Klášter byl postaven v letech 1676–83 jižně od Pražské brány, hlavní průčelí kostela do třídy Obránců míru. Typický kapucínský komplex s jednoduchou architekturou. Fungoval do roku 1950, poté domov důchodců, dnes prázdný. Kostel slouží jako farní.

Jeden ze dvou zachovaných předměstských kostelů středověkého původu v Žatci. Dnešní stavba z konce 15. století, přibližně o 100 let později přestavěna. Velká oprava 1904, od konce 40. let 20. století v majetku pravoslavné církve.

Původně německý evangelický kostel byl postaven v letech 1897–8 jako jednolodní novorenesnační stavba, orientovaná k jihozápadu s hranolovou věží v čele hlavního (severovýchodního) průčelí. Od roku 1947 ve správě Církve českobratrské evangelické.

První zpráva o tvrzi je z r. 1415, kdy byl majitelem obce Machek z Milčevse. Ve třicetileté válce byla Milčeves i s tvrzí a dvorem vypálena Švédy (1637 a 1647). Černínové z Chudenic už tvrz neobnovili. Zřítila se v 80. letech 20. stol.

Druhý žatecký barokní sloup postavený na dnešním náměstí 5. května na paměť požáru roku 1738. Přestože titulní plastikou je Nejsvětější Trojice, nazývá se sloup podle protipožárního patrona sv. Floriána, jehož socha stojí na podstavci.

Židovský hřbitov v Žatci byl založen v roce 1869, o jedenáct později zde měl obydlí hrobník a v roce 1902 stála márnice. Za války nacisté hřbitov téměř zničili a komunisté jej neudržovali.

Věž pojmenovaná jako Chmelový maják byla postavena v roce 2009. Má výšku čtyřicet metrů a podobu kvádru o rozměrech šest krát šest metrů. Na jejím vrcholu je vyhlídková plošina. Během cesty ve výtahu jsou promítány filmy. Prohlídku je nutné rezervovat předem.

Od listopadu 2015 slouží prostory Staré papírny Regionálnímu muzeu K. A. Polánka jako depozitář, v části jsou veřejnosti k dispozici prostory pro pořádání kulturních a vzdělávacích akcí a stálá expozice Z dějin žateckého průmyslu.