Výsledky hledání míst

Zámek, pův. středověká tvrz (13. stol.), přestavěná r. 1574 na renesanční zámek. Poničen za třicetileté války. V 17. stol. obnoven a barokně přestavěn. Pozdější empírové úpravy odstraněny při celkové rekonstrukci v l. 1960-68. Od r. 1969 sídlem Okresního vlastivědného muzea, dnes Muzea Blansko.

Zřícenina hradu z r. 1446 postavená Lordem MacCarthy na místě původního dřevěného a později kamenného hradu. V r. 1820 vyhořel. Nyní zpřístupněn veřejnosti a je častým cílem návštěvníků kvůli tzv. Blarney stone, který po políbení dává dar výřečnosti.

Mohutnou stavbu s prvky nizozemské renesance a secese nechal jižně od svého sídla pro svou dceru a zetě postavit českodubský textilní podnikatel Franz Schmitt. Od roku 1945 zde sídlí Podještědské muzeum.

Kamenná rozhledna stojí na vrcholu hory ve výši 1043 m n. m. Postavena společně s hotelem r. 1913 Spolkem po zimní sporty (arch. Karl Matusch). Po 2. světové válce využívána pohraniční stráží a poničena. Přilehlý hotel zbourán. Je 21 m vysoká s vyhlídkovou plošinou ve výši 18 m.

Zámek vznikl přestavbou pův. vodního hradu ze 13. století. V 16. stol. jej nechal nejvyšší purkrabí Českého království Zdeněk Lev z Rožmitálu přestavit na zámek v goticko-renesančním stylu (arch. B. Ried). Později upraven barokně a novogoticky. Po r. 1945 zestátněn, po r. 1989 vrácen pův. majitelům.

Bludné skály jsou unikátním labyrintem rozsedlin hlubokých 6-11 metrů, tvořící skalní město v pískovcové plošině na polsko-české hranici. Skalní město se rozprostírá na ploše 21 hektarů a po většinu roku je vstup do něj zpoplatněn.

Budyšínská šikmá věž vznikla nástavbou barokního vyhlídkového altánu na gotickou hradební věž. Celková výška věže činí 56 m, náklon směrem k severozápadu 1,44 m. Z vyhlídkové plošiny výhled na budyšínské staré město.

Dřevěná rozhledna (52,2 m, 498 m n. m.) byla postavena v l. 2010–11, slavnostní otevření proběhlo 14. 5. 2011. Zadavatelem stavby je obec Bohdaneč, technický návrh zpracovali v ČVUT Praha a VUT Brno. Je nejvyšší dřevěnou rozhlednou v Evropě, ne-li ve světě. Zajímavostí je nainstalovaný dalekohled.

Zřícenina hradu postaveného r. 1308 králem Haakonem V. Magnussonem na ochranu hranic. Koncem 16. stol. byl rozšířen o bašty a palác byl upraven na renesanční zámek. Při dobývání Dány r. 1678 byl velmi poničen. Od r. 1783 byl pustý a chátral, od r. 1900 je udržován a chráněn jako historická památka.

Původně dřevěný hrad byl ve 13. století přestavěn na kamenný. Do roku 1321 byl ve vlastnictví Matúše Čáka Trenčianského. V době, kdy byl v držení rodu Thurzovců dostával hrad charakter renesančního zámku. Dnešní podoba je výsledkem rozsáhlé novogotické přestavby z let 1889 - 1910.

Zachovalá věž sloužící od roku 1810 jako rozhledna. V roce 1845 byla zvýšena na 45 metrů a změněna v nynější podobu.

Raně gotický knížecí hrad s jehož stavbou započal v roce 1279 Bolek I. Dobyt v letech 1463, 1468 a 1491. Renesančně přestavěn v pol. 16. stol. V 18. stol. opuštěn, v 19. stol. konzervován.

Zámek z gotického vodního hradu ze 13. st., ze kterého zůstaly zbytky válcové věže. Zahrnuje slohová období od středověku do 19. st. V období romantismu pseudogoticky přestavěn. Vlastnili jej páni z Boru, von Götzen a Löwensteinové (do r. 1945).

Replika bývalého větrného mlýna německého typu z roku 1841. Původní mlýn, který z celkem 5 mlýnů vydržel do roku 1968, stával 1500 m východně. Ještě za 2. světové války byl používán na mletí mouky. Stavba repliky mlýna započala v roce 2018 a byla dokončena v roce 2020.

Ocelodřevěná, 18 metrů vysoká rozhledna z roku 2005 byla postavena sdružením Toulovcovy maštale. Rozhlednu navrhl Ing. Martin Novák (starosta obce Proseč), projekt zpracoval Ing. Antonín Olšina.