Výsledky hledání míst

Betlémská kaple pod kostelem sv. Prokopa - modlitebna Církve československé husitské. Postavena byla v letech 1954-1955. Konají se zde pravidelné bohoslužby a koncerty.

Dnes slavnostní aula ČVUT se zachovanými zbytka původního zdiva a studně. Kaple byla založena r.1391. V letech 1402-1413 byla působištěm J. Husa. R. 1786 byla zrušena, zbourána. Vyrostl zde 3podlažní dům. 1948-1954 proběhla rekonstrukce.

Sídlo založili ve 14.-15. stol. zřejmě Bebekovci. Od r. 1557 jej spravovali a později vlastnili Andrássyovci (Andrášiovci). V 17. stol. přestavěno. Poté znovu na konci 18. stol., kdy vznikl i anglický park. Za Emanuela I. v letech 1881-1886 zámek přestavěn do dnešní podoby. V r. 1945 zestátněn.

Rozsáhlá zřícenina významného královského hradu z 2. poloviny 13. století postaveného Přemyslem Otakarem II. Za třicetileté války vypálen. Zpustl roku 1785.

Věž, využívána pro telekomunikační účely společnosti RadioMobil, a. s., a EuroTel, spol. s r. o., a k pokrytí okolí televizním vysíláním a jako rozhledna. Rozhledna otevřena 28. dubna 2000. Výška věže 43 m.

Valy zaniklé tvrze v zámeckém arboretu. Kdy a kým byla tvrz založena není známo, nevíme ani kdy a jak zanikla. Do dnešních dní zůstal pouze čtverhran valů později využívaný jako jízdárna.

Jako náhrada shořelé dřevěné zvonice se od konce 40. let 16. století stavěla mohutná kamenná věž. Dokončena vztyčením báně roku 1585. Obnovena 1729, nová báň 1839–40. Orloj z roku 1591 nahradil 1829 J. Božek hodinami. Dnes přístupná, daleký rozhled.

Dominantu křižovatky Chotkovy silnice, Mariánských hradeb a Badeniho ulice tvoří vila č. p. 233/IV, postavená roku 1911 podle společného projektu sochaře Františka Bílka a A. Hulána. Dodnes se intaktně zachovala včetně zařízení sochařova ateliéru.

Dům postavený roku 1898 je první architektonickou realizací chýnovského rodáka Františka Bílka. Byl místem setkávání s duchovně spřízněnými osobnostmi např. J. Zeyerem, Zd. Braunerovou, O. Březinou. Od r. 1990 expozice Galerie hlavního města Prahy.

Trojkřídlý dvoupatrový zámek vznikl přestavbou Goticko-renesanční tvrze, postavené za Fulštejnů poč. 16. st. V 2. pol. 16. stol. Bernard Pražma zámek renesančně přestavěl. V 17. stol. byl rozšířen, po požáru v 18. stol. barokně upraven. Vyhořel na konci 2 sv. války, opravou získal současnou podobu.

Kamenná rozhledna (19,3 m, 889 m n. m.) byla postavená na místě dřevěné vyhl. věže (1889) Moravskoslezským sudetským horským spolkem v l. 1895-1898. Po 2. sv. válce byla pro veřejnost uzavřena a sloužila jako televizní vysílač. Po opravě v l. 1996-1998 byla r. 1998 znovu otevřena pro veřejnost.

Biskupská mincovna v Kroměříži postavena r. 1665, sloužila olomouckým biskupům. Ti měli po staletí od panovníka privilegium ražby. Ukončení provozu r. 1759. Poté zde byly byty zaměstnanců zámku. Rekonstrukce v 90. l. 20. stol., od r. 1998 zde bylo Muzeum moravského mincovnictví. Dnes veřejnosti nepřístupná.

Biskupský dvůr je doložen jako staré probošství brněn. kapituly r. 1306. Koncem 15. stol. stavebně rozšířen. R. 1588 jej koupil biskup Stanislav II. a pův. gotický areál dal renesančně upravit. Od r. 1818 zde sídlí Františkovo muzeum (Moravské zemské muzeum). V l. 1882 a 1888-89 provedeny přestavby.

Biskupský dvojpalác diecéze Mynyw ze 13. a 1. pol. 14. stol. v nejdůležitějším poutním místě Walesu. Oba paláce měly vlastní velký sál a kapli. Jeden byl soukromou rezidencí biskupa, druhý pro jeho hosty. Oblouková atika s cimbuřím. Od 16. stol. převážně pustý. Dnes ve správě státní památkové péče.

Hrad založený v 11. stol. původně v gotickém stylu, v 19. stol. přestavěn novogoticky. Zvláštní sbírka preparovaných psů a koček barona Haase z Haasenfeldu.