Výsledky hledání míst

Zpřístupněnou středověkou štolu Johannes u Božího Daru, kde se dolovaly měděné a především cínové rudy, si mohou návštěvníci prohlédnout v letním období po předchozí rezervaci. Prohlídka je fyzicky náročná a je zajišťována ve dvou trasách. Štola je od r. 2019 součástí památky UNESCO.

Bývalá černouhelná štola zvaná Nový v těžební oblasti někdejšího dolu Anselm, dnes Hornické muzeum OKD. Hloubena od r. 1803. Konečná hloubka dosáhla hodnoty pouhých 150 m.

Prohlídková štola Starý Martin leží v krušnohorské stráni nad městem Krupka. Zpřístupňuje ukázku nejdelší žíly cínové rudy na našem území a způsobu její těžby. Vstupní objekt leží u silnice na Horní Krupku a horský hřeben. Od r. 2019 památka UNESCO.

Bývalá černouhelná štola zvaná Štolní v těžební oblasti někdejšího dolu Anselm, dnes Hornické muzeum OKD. Hloubena od r. 1800. Konečná hloubka 734 m.

Štola zlatonosného revíru v Kocourském žilném pásu ze 14. století. Délka chodeb 280 m, částečně zatopené. Přístupno pro veřejnost 200 m.

Bývalá černouhelná štola v areálu někdejšího dolu Anselm, dnes Hornické muzeum OKD. Štola byla vyhloubena r. 1799 a dosáhla konečné délky 736 m.

Bývalá černouhelná štola Vilemína na úpatí kopce Landek v Ostravě - Petřkovicích. Dnes součástí areálu Hornického muzea OKD – důl Anselm. Vyhloubena r. 1782 a dosáhla dálky 393 m.

Středověký hrad na čedičové skále v 1. polovině 13. století, nejdříve patřil míšeňské diecézi, poté Sasku. Mimo jiné se hrad proslavil jako vězení hraběnky von Cosel. Poškozen výbuchem v r. 1813, od pol. 19. století restaurován a zpřístupňován.

Románsko-gotický hrad ze 13. století založený Bavory ze Strakonic. Část hradu darována řádu johanitských rytířů (r. 1243). Rozšířen pozdně goticky, upraven renesančně a barokně.

Hrad z konce 13. stol. Po 30leté válce zbyla jen mohutná válcová věž. V roce 1899 získal hradní zříceninu KČT a z hradní věže se stává rozhledna. Ve 20. letech 20. stol. byla na základech hradního paláce postavena turistická útulna.

Původně zámecká sýpka, prvně zmiňována ve 14. stol. Následně vznešený zámek z 16. stol. Dnes škola pro děti a strašidelně-fantastická expozice s 3D kinem a více jak 20 ozvučenými a pohyblivými modely nadpřirozených a pohádkových postav.

Zámek byl přestavěn ze staršího hradu v r. 1700 pány ze Šternberka. Přestavba byla dokončena roku 1735. Po válce byl zámek znárodněn, a od r. 1963 do r. 1995 zde byl Ústav sociální péče. Dnes je zámek opraven a v soukromých rukou.

Čtyřkřídlý zámek ceněný pro svůj čistý renesanční sloh, vznikl patrně přestavbou tvrze ze 14. stol. Na přelomu 16. a 17. stol. za Horvathů renesanční přestavba. V pol. 18. stol. dostavěn do současné podoby. Dnes expozice Slovenské národní galerie.

Zámek byl přestavěn z vodního hradu r. 1501 J. J. ze Žerotína. V této podobě zámek přetrval až do 19. stol. V r. 1945 byl zámek zestátněn. Dnes zde sídlí Národní ústav lidové kultury, je zde hist. knihovna obsahující 13 000 svazků, na zámku jsou stálé expozice a také se zde pořádají koncerty.

Hrad postavil Matúš Čák Trenčianský na přel. 13. a 14. stol., poté v majetku mj. Pongrácovců z Liptov. Mikuláše či Löwenburgovců. V 17. stol. útočištěm Thökölyho povstalců – pobořen vojsky Leopolda I. a poté chátral. Koncem 20 stol. zrekonstruován.