Výsledky hledání míst

Původně gotický hrad, později rozšířen renesančně. Po r. 1802, kdy vyhořel, byl obnoven Schwarzenbergy. V polovině 19. století novogoticky přestavěn.

Sídlo založil kolem r. 1612 uherský šlechtic Žigmund Balassa. V 18. stol. byl objekt několikrát barokně přestavěn a rozšířen. Po 2. světové válce přešel do vlastnictví státu a využívaly jej státní lesy, archív, Považské strojírny a vlastivědné muzeum. Dnes je po rekonstrukci a slouží jako hotel.

Synagoga ortodoxní židovské obce postavená v roce 1927. V interiéru se zachoval původní mobiliář z 20. let s geometrickým dekorem. V ženské části synagogy je dnes expozice Múzea židovskej kultúry, součást Slovenského národ. múzea.

Rozhledna (54 m, 413 m n. m.) byla postavena v r. 2002 jako víceúčelový telekomunikační stožár společnosti T-Mobile s vyhlídkovou plošinou. Pro veřejnost byla rozhledna otevřena 25.6.2004. Z vyhlídkového ochozu ve výšce 33 m se nabízí krásný kruhový výhled na Orlické Hory, Kralický Sněžník atp.

Na vyvýšenině východně od telčského nádraží byla roku 1898 postavena dřevěná rozhledna. Jejím nástupcem je typisovaný telekomunikační stožár s veřejně přístupnou vyhlídkovou plošinou, postavený v letech 1999–2000.

Původně renesanční opevněný zámek (kaštieľ) nechal v letech 1636-1641 postavit Melichar Ostrolúcky podle projektu Abrahama Artze. V 2. polovině 18. stol. barokně upraven. Na zámku se narodila Adela Ostrolúcka. V majetku rodu do r. 1947. Později byty a státní archiv. Dnes v soukromém vlastnictví.

Zrekonstruovaný hrad, byl založen přibližně r. 1200, pravděpodobně jako sídlo chebského ministeriála. R. 1322 byl majitelem Jan Lucemburský; r. 1344 Kašpar Šlik. R. 1461 koupil zpustlý hrad radní Kašpar Juncker. Následovala renesanční zámecká přestavba. Od r. 1703 v majetku města Cheb.

Romanticky upravená původní obranná věž města a hradu hrabat Andachů z 12. stol. Kolem r. 1460 pozdně got. úprava v obytnou věž. Dnes stylová restaurace a vinárna.

Zřícenina strážního hradu, postaveného Chvalem z Lipé v 2. pol. 13. stol. R. 1319 vyměnil Jindřich z Lipé s Janem Lucemburským lužické zástavy za jiné statky. Janův syn Karel IV. přestavěl hrad v letech 1364–1384 na reprezentativní císařské sídlo. R. 1574 prodán městu Žitava. R. 1577 hrad vyhořel.

Šlechtické sídlo baronů Kališů. Postaveno v r. 1772 baronem Bludovským. Po roce1781 přestavěn do podoby barokního šlechtického sídla. V roce 1876 objekt zakoupen řádem Milostivých sester sv. Karla Boromejského.

Palác uprostřed královského města Alhambry. Stavbu zadal císař Karel V. v roce 1526. Unikátní čtvercový půdorys s kruhovým nádvořím. K dokončení interiérů nikdy nedošlo. Využit teprve od 2. pol. 20 stol. pro účely muzea. Dnes jako součást Alhambry památka UNESCO.

Městská rezidence hrabat Larischů vzniklá po roce 1789. Východní fronta stojí na bývalé městské hradbě. Po roce 1831 za sv.p. ze Saint Genois přestavěn do trojkřídlé podoby J. Kornhäuslem. Dnes sídlo Muzea Těšínska.

Monumentální palác po vzoru vídeňské novorenesanční architektury si v l. 1861–63 nechal postavit Prokop hrabě Lažanský. Autorem projektu je Vojtěch Ignác Ullmann, stavitelem byl František Havel. V budově je proslavená kavárna Slávia a sídlo FAMU.

Neoklasicistní palác sv. Michala a sv. Jiří byl postaven za anglického místodržitele sira Thomase Maitlanda v l. 1819-1824 podle návrhu vojenského architekta Georga Whitmora. Po r. 1864 byl užíván královskou rodinou. V současnosti slouží jako Muzeum asijského umění.

Raně barokní palác z l. 1678–85 uprostřed Velké zahrady (Grosser Garten), po r. 1920 museum, téměř zničen při náletu v únoru 1945. Rekonstrukce začala na poč. 60. let 20. stol. Grosser Garten je největší zelenou plochou zastavěné části Drážďan, součástí je i zoologická a botanická zahrada.