Výsledky hledání míst

Zámek byl vystavěn na místě starší tvrze r. 1589. R. 1643 byl vyloupen a byl přizpůsoben hosp. potřebám. Později, r. 1699 jej získala nadace šlechtičen v Brně, které patřil až do r. 1945. V r. 1874 byl zámek stavebně upraven do současné podoby, od r. 1964 je sídlem Horácké galerie.

Patrový nárožní dům s náročně pojatými historizujícími průčelími a valbovou střechou s přilehlým dvorem. Původně přízemní z roku 1654, v roce 1882 radikálně přestavěn a zvýšen o patro. Současná vnější podoba domu je z roku 1891. V současnosti v něm sídlí Novohradské muzeum.

Novoměstská radnice byla založena ve 14. století jako výraz samosprávného postavení Nového Města v rámci pražských měst a je nedílně svázána s českou historií. Z radniční věže je hezký výhled na Karlovo náměstí, které nejrozlehlejší v Evropě.

Vznik dvora souvisel se zámkem Nové Zámky, který vlastnili Lichtenštejnové. První doklad o existenci Nového Dvora je v I. vojenském mapování – josefském z let 1764-1783. Po r. 1945 sloužil jako JZD. Dnes je zde farma Doubravský Dvůr.

Hrad byl postaven ve 14. stol. Václavem IV. byl zastaven pánům z Boskovic, v jejich majetku byl do r. 1597, kdy byl zděděn Lichtejštejny. R. 1470 dobyt vojsky M. Korvína. Obnoven r. 1493 bratry Černohorskými z Boskovic. R. 1645 dobyt Švédy, poté částečně opraven. Od r. 1990 postupně rekonstruován.

První zmínka ze 14. stol., kdy Záviš z Jimlína, postavil nad obcí svoji tvrz. Po roce1465 přestavena na hrad. Později renesančně přestavěn. V letech 1815-1816 sloužil jako vojenský špitál. Po r. 1949 chátrá. Nyní opraven a zpřístupněn.

Původně lovecký hrádek z pol. 14. stol., tvořen dvěma hrady - starší gotickou částí a předním hradem, který vznikal postupně od 15. stol. R. 1645 dobyt a pobořen Švédy. Starší část zůstala zříceninou, přední hrad byl využíván jako letní lovecké sídlo šlechticů. Od r. 1958 chráněnou památkou ČR.

Původně hrad přestavěný z gotického domu. V roce. 1500 odkoupen Žerotínovými a přestavěn na renesanční zámek. V roce 1577 přeměněn na radnici. Za třicetileté války poničen. Později upravován barokně, klasicistně a romanticky. Nyní je zde vlastivědné muzeum.

Nový hřbitov založen v roce 1903 a používán sporadicky do konce 20. století. Dochováno cca 600 novodobých náhrobků. V novobarokní hrobce u východní zdi hřbitova jsou pohřbeni Porgesové z Porthaimu.

V místě tvrze, doložené roku 1429, nechal v letech 1463–68 postavit Ješek ze Sovojovic hrad, jehož nejvýraznějším znakem byla šestiboká vysoká věž. Ve II. polovině 16. století byl upraven renesančně, poslední přestavba 1890–94. Součást rozsáhlého areálu s kostelem a hospodářským dvorem.

Zámek ve stylu tudorské novogotiky nechal podle projektu H. Ferstela postavit hrabě A. Nostic v letech 1856–63. Od jeho dědiců ho odkoupil C. Wolfrum a věnoval ho městu Ústí jako sídlo muzea. Po II. světové válce zchátral. Koncem 80. let opraven.

Protiturecká renesanční pevnost sloužící jako strážní věž byla postavena v l. 1564-1571. V pol. 17. stol. upravena. Po skončení tureckých válek pevnost sloužila jako sklad střelného prachu, hodinová věž a později zde sídlila protipožární hlídka. Dnes je v ní expozice muzea.

Největší židovský hřbitov v ČR, s cca 25 000 pohřbenými, s tisíci klasicistních, novogotických, novorenesančních, secesních, puristických a konstruktivistických náhrobků. Pohřbeni jsou zde např. F. Kavka, J. Orten, O. Pavel. Založen r. 1890.

V pořadí třetí židovský hřbitov v Tachově byl v zřízen v roce 1933, zdemolován byl po obsazení města nacisty. Je na něm hromadný hrob cca 600 vězňů, kteří zahynuli při transportu z koncentračního tábora Buchenwald (pomník z roku 1987). Rekonstruován roku 1986, obnoveno 7 náhrobků, dnes urnový háj.

Gotický hrad přestavěný na zámek a barokní pevnost. Založen po pol. 14. stol., přestavěn goticky v 15. st., renesančně v 16. stol. a barokně v l. 1615-31. Mohutný čtyřkřídlý palác s několika věžemi je obklopen pětibokou bastionovou soustavou.