Výsledky hledání míst

V lokalitě příznačně nazývané Hradisko se předpokládá opevnění, jehož existence nebyla prozatím potvrzena. Na počátku 20. stol. měly být někde v těchto místech objeveny důkazy o osídlení ze starší a pozdní doby kamenné.

Tvrziště v lokalitě Hradisko se zbytky valů u obce Chvalnov-Lísky. První zprávy až z r. 1627 (majitel Maxmilián Lev z Kounic a Uh. Brodu). Tvrz několikrát měnila majitele, zaniká r. 1709 násilnou cestou. Již nebyla obnovena.

Bývalá budova poddanské usedlosti, která bývá zřejmě neoprávněně označována jako zámeček. Není známo ani datum jejího vzniku. V současné době je zde umístěn hotel.

Klášterní městečko Chvalšiny vysazené roku 1293 v místech starší osady, po které dostalo jméno, si dodnes přes četné požáry a devastaci po roce 1945 zachovalo řadu domů gotického původu a především původní půdorys a hmotové uspořádání.

Výrazné tvrziště zaniklé obce Chvistonosy nedaleko Martinovic, které bylo v držení rodu Horkých z Chvistonos. Tvrz zanikla někdy na přelomu 15. a 16. století.

Dizpozice tvrziště v hájku uprostřed obce, jihozápadně od motorestu. Tvrz zmiňována poprvé v roce 1336 jako královský majetek, později v majetku Šternberků, zanikla po připojení k Holicím v 15. století.

Hradiště stojící na ostrožně nad ohbím řeky Střely, na kopci zvaném U Střelnice, v dřívějších časech Lindenberg, není dosud datováno. Roku 1982 zde provedli zjišťovací sondy Dana a Jaroslav Baštovi. Nalezli zbytky mazanice a část kamenného drtidla.

Ciborium představuje v náboženství baldachýn nad trůnem, podporovaný sloupy, nebo stříška nad oltářem nesená čtyřmi sloupy, baldachýn. Ciborium v klášteře sv. Jiří se nachází nedaleko katedrály. Altán doplněn kamennou mísou.

Ocelová rozhledna Cibulka s dřevěnými prvky nahradila r. 2014 starší rozhlednu, která na tomto místě zanikla za 2. světové války. Je 29,5 metru vysoká, volně přístupná a umožňuje výhled na Krušné hory, Slavkovský les nebo Karlovarsko. Název dostala podle tvaru vyhlídkové kopule.

Kamenná rozhledna, 302 m.n.m., vysoká 13 m. Otevřena r. 1820. Je nejstarší v Praze, vystavěna jako součást anglického parku u zámku Cibulka na pokyn hraběte Leopolda Thun-Hohensteina.

Tzv. Čínský pavilón je miniaturní pagoda osmibokého půdorysu postavena roku 1822. Původně byl vyzdoben sochami - socha číňana s deštníkem, který se ve vetru hýbal jako mlýn. V prvním patře stály další čtyři 1,5m vysoké postavy. Dnes je v havarijním stavu.

Zřícenina hradu postaveného Rozhanovci patrně v l. 1309–1316. V 16. stol. byl místem župních shromáždění. Od r. 1527 v majetku Drugethů, dobyt a vypálen r. 1527 Janem Zápolským, r. 1684 vzbouřenci I. Thökölyho, r. 1704 obsazen povstalci Františka II. Rákócziho. Pobořen císařskými vojsky r. 1711.

Kdy byl mlýn založen dostupné prameny neuvádějí, bylo to ale před polovinou 18. století. Poslední mlynář byl Friedrich Schop, vlastnící mlýn před r. 1945. Mlýn byl opuštěn na konci 40. či začátku 50. let 20. století. Dnes je areál zarostlý vegetací, ze které vystupují rozvaliny jednotlivých budov.

Zbytky zdí zvonice na samém vrcholu kopce Číčovický kamýk, který je přírodní památkou a poskytuje útočiště hájovým druhům ptactva, ještěrek a užovek. Kopec je vzácnou paleontologickou lokalitou s buližníkovým podložím.

Dnes skromné zbytky zdí nevelkého hradu neznámého jména a stáří, který zabíral vrchol skalnatého kopce nad obcí Čierna Lehota. I když chybí historické zprávy, o životě na hradě v 13.-14. století vypovídají nalezené úlomky keramiky.