Výsledky hledání míst

Sídlištní komplex zaniklé středověké vesnice s hrádkem a tvrzí. V tomto sídlištním komplexu probíhá již více než 40 let rozsáhlý archeologický výzkum.

Největší opuštěná vesnice v Irsku na ostrově Achill. Osídlená od 17. do pol. 20. stol., od pol. 19. stol. jen sezonně při letní pastvě. Místo posledního kočovného pastevectví v Irsku. Přízemní kamenné nasucho kladené domy podél jediné ulice v délce 1,5 km. Z původních 137 domů stále stojí 74.

Nyní již zrušený hřbitov z roku 1786. Součástí je hřbitovní kaple z roku 1846, vznikla na podnět rodiny Kleinů. V roce 1999 plocha hřbitova zrekultivována. U hřbitova unikátní lipová alej.

Z goticko-románského opevněného farního kostela vybudovaného zřejmě koncem 2. poloviny 13. století se dodnes zachovalo pouze základové zdivo. Byl zničen v 1. polovině 17. století císařským vojskem. Znovu objeven v r. 1966. V r. 2013 proběhl podrobný archeologický výzkum a následná konzervace zdiva.

Původně jednolodní románský kostelík z 11. století byl goticky rozšířen a opevněn v 15. století. V letech 1800-1801 byl využit jako zdroj stavebního materiálu pro stavbu nového chrámu. Znovu objeven v letech 1952-1954.

Pražské póly jsou nejvzdálenější body území Prahy ve směru jednotlivých světových stran a jsou určeny hranicí mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem. Na přelomu let 2020-2021 byly označeny betonovými patníky. Západní pól se nachází na hranici katastrů pražské Ruzyně a středočeské Dobrovízi.

Opevnění, snad pozůstatek velké tvrze, dávané do souvislosti s ochranou majetků Opatovického kláštera, pravděpodobně zničené husity. Zachovány 3 koncentrické linie valů a příkopů a mohutný centrální pahorek beze stop zástavby.

Písemnými prameny nedoložená předpokládaná tvrz v Žárovicích měla údajně stát na parcelách kolem domů čp. 26 až 31. Napovídají tomu terénní nerovnosti a místní název "Na tvrze". Ves je poprvé připomínána roku 1131.

Původní tvrz ze 14. století byla přestavěna na renesanční dvoukřídlý zámek na přelomu 16. a 17. století Zikmundem Vančurou z Řehnic a Václavem Budovcem z Budova. Postupně upadá po požáru v roce 1790.

Dřevěná lávka postavená r. 2012. Na stavbu použit modřín. Převádí pěší komunikaci přes Zákolanský potok. Lávka je zastřešena sedlovou střechou. Nosnou konstrukci střechy tvoří vaznicový krov. Celková výška lávky 4,9 m, šířka lávky 3,32 m a šířka v úrovni krovu 4,6 m.

Téměř zmizelý reliéf jedné z tvrzí, které se v Zástřizlech nacházely. Druhé tvrziště je prozatím neznámé.

Ostrůvek v rybníce u obce Zátiší je pozůstatkem tvrze. Tvrz byla výslovně zmíněna na počátku 15.století. V rámci husitských válek byla tvrz dobyta tábority, kteří sem umístili vlastní posádku. Tvrz byla i se vsí po roce 1437 opuštěna a zpustla.

Oválné tvrziště na okraji prostředního ze tří rybníčků. První zmínka je z r.1396, kdy je zde uváděn Čeněk ze Zátluk. Jediná zmínka o tvrzi je z r.1496, kdy se uvádí jako pustá. Zanikla pravděpodobně za neklidných dob Jiřího z Poděbrad. Na tvrzišti se dochovala zídka z nasucho kladených kamenů.

Zatopený lom na těžbu železné rudy z konce 19. století. Lomové dobývání bylo brzy nahrazeno hlubinným dolováním. V roce 1914 měl důl šachtu hlubokou 176 m a dlouhou 700 m. Vytěžená ruda se elektrickou dráhou odvážela do Nučic. Za 1. republiky byla těžba na dole zastavena.

Zatopený bývalý lom nedaleko Bedlna je pozůstatkem lámání žuly na konci 19. a v první polovině 20. století. Dnes jej využívají obyvatelé nedaleké vesnice ke koupání a filmaři k natáčení.