Výsledky hledání míst

Křížová cesta z roku 1883 na úbočí vrchu Na Čepici. Tvoří ji 14 kamenných kapliček s nikou s pašijovými výjevy a s na konci stojící Farskou kaplí (1827). Úplný závěr křížové cesty tvoří později postavená Jeskynní kaple (též kaple Panny Marie Lurdské) z roku 1892 s božími muky a se studánkou (1616?).

Farská kyselka je volně přístupný minerální pramen v okolí Mariánských Lázní. Je nejvýše položenou zachycenou kyselkou v CHKO Slavkovský les a patří bezesporu k nejchutnějším v okolí města. Je snadno dostupná po turisticky značených cestách z města nebo od parkoviště na silnici do Pramenů.

Monumentální neoklasicistní lodžie postavená za Ludvíka I. Bavorského v l. 1841-1844 Friedrichem von Gärtnerem. Tato stavba proslula zejména ve spojení s nechvalně známým Adolfem Hitlerem a jeho Beer Hall pučem. Následně se stala místem nacistické propagandy. Koncem II. světové války byla poškozena.

Unikátní železniční památka bývalé Severní dráhy ve vsi Slavíč. Tunel postaven v letech 1845-1846, ukončení provozu v roce 1895.

Zachovalá pruská bastionová pevnost z poloviny 19. století. Upravena poč. 20. století, od r. 1957 veřejnosti přístupná.

Vynikající přírodní skalní vyhlídka Finkův kámen, pojmenovaná podle průmyslníka Finkeho, který se zasloužil o rozvoj města Smržovky, byla turisticky zpřístupněna dvěma německými spolky r. 1898, které nechaly vytesat schody a zabezpečit vrchol skaliska. Novější názvy místa se neujaly.

Jediný ze tří irských fjardů, který má uznaný status fjordu. Délka 16 km, maximální hloubka 42-45 m. Na břehu je jediná vesnice, krajina je jinak téměř liduprázdná. V okolí jsou patrná zaniklá bramborová pole z doby před velikým hladomorem v letech 1845-1852.

Rozhledna Floriánka je 22 metrů vysoká dřevěná stavba s ocelovými prvky z let 2013-2014, která se nachází západně od městyse Polešovice. Vyhlídková plošina, na niž vede 80 schodů, poskytuje výhled do širokého okolí. Rozhledna je volně přístupná.

Barokní kašna se sochou sv. Floriána ve východní části náměstí, datována do r. 1699.

Má jméno po usedlosti a vinici, jejímž prvním majitelem byl Jakub Foliman.Objevuje se ve viničních knihách již r.1353. Usedlost vznikla pravděpodobně v 18.st., zbořena v 60. letech 20.st.,dnes po ní nejsou žádné stopy. Vznik parku není znám,na fotografiích z 20. let jsou svahy pod Karlovem holé.

Fontána di Trevi byla vybudována na místě starší fontány v pozdně barokním stylu v letech 1732-1762. Její návrh vypracoval arch. Nicola Salvi (1697-1751), stavbu dokončil Pietro Bracci. Fontána je vysoká 25,9 m a široká 19,8 m. V roce 1998 byla fontána zrekonstruována.

Pro fontánu v petřínské stráni vytvořil Karel Dvořák roku 1948 sousoší dvou chlapců. Po 40 letech vyšlo najevo, že bylo vytvořeno podle fotografie vnuků prezidenta Masaryka Herberta a Leonarda Revilliodových.

Autorem fontány je sochař Břetislav Benda. Ten se nechal inspirovat starořeckou bájí o ženě spartského krále Tyndarea, kterou svedl Zeus, proměněný v labuť. Fontána pochází z druhé poloviny 20. století. Kolem plastiky vybudován bazén s vodotryskem.

Neobvyklá fontána z r. 2006 s námětem z historie města je dílem místního sochaře Jaroslava Černého. Připomíná událost z r. 1817, kdy byl místním kaplanem ve věži kostela nalezen tzv. Rukopis královédvorský.

Fontána podle návrhu Rudolfa Chorého. Ústředním motivem boticelliovské Zrození Venuše. Čtyřmetrová pískovcová skulptura z roku 1979. Dominanta prostoru sídliště. Malý odpočinkový koutek v pěší zóně. Příjemná atmosféra mezi betonem.