Střední část fjordu od SV, z kopce Ben Gorm.
© Pavel Semple 04/2015
Na západním pobřeží Irska je na hranici hrabství Galway a Mayo fjord Killary Harbour (v irštině An Caoláire Rua/Červený fjord). Jižní břeh je v hrabství Galway, severní v hrabství Mayo. Podle Wikipedie má Irsko také dva fjardy, Lough Swilly na severním pobřeží a Carlingford Lough na východním pobřeží. Fjardy jsou mělčí než fjordy s nižším terénním reliéfem po stranách. Killary Harbour je akademicky uznán jako fjord, klasifikaci fjard těsně uniká. Místní turistické publikace tak mají patrně pravdu, když jej prezentují jako jediný irský fjord. Killary Harbour je skutečně velmi úzký a na obou stranách sevřený poměrně vysokými pohořími. Trasa ledovce je dobře patrná i nad fjordem. Killary Harbour se nachází ve velmi odlehlé části Irska s velmi řídkým osídlením. Jediná vesnice Leenaun je na jižním břehu v hrabství Galway. Fjord ohraničuje severní okraj Connemary. Více k tomuto kraji viz článek https://www.hrady.cz/clanky/vyprava-do-divoke-krajiny-connemary-na-zapade-irska. Vesnicí Leenaun prochází podél horního konce fjordu 179 km dlouhá turisticky značená cesta The Western Way. 40 km z Leenaunu vede na obě strany velmi liduprázdnou krajinou. Do Leenaunu jedou autobusy státního dopravce Bus Éireann linky 423 na trase Westport-Clifden. Do Westportu se dostaneme vlakem z Dublinu, do Clifdenu autobusem z Galway.
Fjord má délku 16 km, v ústí do oceánu dosahuje maximální hloubku 42-45 m. Právě díky své hloubce se dostal do kategorie fjordu, jinak by byl fjard. Svahy jsou strmější na severní straně. ...Zde se přímo nad fjordem zvedá Mweelrea (814 m), nejvyšší hora hrabství Mayo. Na horním východním konci se do fjordu vlévá řeka Erriff, na níž je těsně před ústím do fjordu 3,5 m vysoký vodopád Aasleagh. Na severní straně se do fjordu vlévá řeka Bundorragha a na jižní straně řeka Bunowen. Horní třetinu fjordu lemují po obou stranách silnice..
V ústí fjordu do Atlantského oceánu je malý pustý ostrov Inis Barna. Před velikým hladomorem v letech 1845-1852 na něm lidé pěstovali brambory. ...Svědčí o tom dosud patrné pásy bramborových záhonů. Na satelitních snímcích můžeme na ostrově vidět velikou rýhu ve směru východ-západ a spoustu malých pásů orientovaných severojižním směrem. Rýhu vytvořil ledovec, zatímco menší pásy jsou bývalá bramborová políčka chudých irských obyvatel z doby před hladomorem. Další bramborová pole jsou patrná také severovýchodně od ostrova při ústí fjordu do oceánu a v okolí vesnice Leenaun. Před hladomorem žilo v okolí fjordu patrně více lidí než dnes. V celém Irsku žilo v té době přibližně 8,5 milionů lidí, dnes je to 6,8 milionů. Během hladomoru zemřel milion lidí, další milion emigroval. Hladomor způsobila bramborová plíseň v kombinaci s přílišnou závislostí chudého irského obyvatelstva na této plodině. Zatímco ledovce po sobě zanechaly hluboké jizvy v krajině, hladomor po sobě zanechal hlubokou jizvu v duši irského národa..
|
Přihlášení |
