Výsledky hledání míst

Hřbitov pocházející zřejmě již ze 14. stol., písemně doložen od r. 1450. Jeden z nejstarších židovských hřbitovů na našem území. Za války zdevastován nacisty, po válce většina náhrobků rozkradena a rozebrána. Nyní zachováno jen 21 náhrobků či jejich fragmentů; nejstarší čitelný z r. 1600.

Židovská komunita byla v Bečově od první pol. 14. stol. Hřbitov vznikl někdy v 17. stol., poprvé doložen je r. 1662. Pohřbívalo se zde do r. 1938. Za II. sv. války byl zničen a pozemek zavezen sutí. Kolem r. 2010 začala jeho obnova a od roku 2013 na něj začaly vracet náhrobky a jejich fragmenty.

Židovský hřbitov v Květuši je z 18. století, dle nejstaršího dochovaného náhrobku z doby před rokem 1782. Poslední pohřeb na něm proběhl v roce 1929, jednalo se však o občana z Nadějkova, nikoliv z Květuše. Od války byl hřbitov devastován a pustl. Základní péče se dočkal až na konci 20. století.

Hřbitov založený jistebnickou židovskou náboženskou obcí někdy před rokem 1640. Na hřbitově se dochovala řada výjimečně cenných barokních náhrobků, nejstarší z nich je datován do roku 1692. V severozápadním rohu hřbitova se dochovala márnice s kamenným stolem, sloužícím k rituální očistě zemřelých.

Židovský hřbitov východně od města Plesná založen r. 1822, poničen za 2. světové války, v r. 2000 částečně opraven. Přístupný ze vsi Lomnička po naučné stezce (1 km).

Židovský hřbitov na Šibeničním vrchu vznikl snad v polovině 18. století, nejstarší doložený náhrobek byl datován 1782. Pohřbívalo se na něm do roku 1938, zřejmě za Křišťálové noci byl devastován. Dnes je v terénu téměř nezřetelný, zarostlý vegetací a zůstalo na něm jen několik fragmentů náhrobků.

Židovský hřbitov ve Spomyšli byl prokazatelně založen v 18. století, později byl rozšířen v letech 1829-1832. Pohřbíváni zde byli zemřelí židovských náboženských obcí z Horních Beřkovic a poté z Vojkovic. Do dnešní doby se zde zachovala řada barokních a klasicistních náhrobků.

Židovský hřbitov založen r. 1921, obřadní síň z let 1927-1928 od L. Mesenského ml., v r. 1939 poničena. Opravena v letech 1973-1974 podle projektu arch. Š. Zeliny. V místě pomník a několik hrobů.

Hřbitov, který v letech 1917–1918 sloužil jako pohřebiště oběti tyfové epidemie z řad židovských válečných uprchlíků z Haliče a Bukoviny. Na ploše 25x25 metrů se dochovalo 86 stél s převážně čistě hebrejskými nápisy. Hřbitov je volně přístupný, nevede k němu žádná cesta.

Čogha Zanbil bylo posvátné město civilizace Elam. Vystavěno okolo r. 1250 př. n. l. Postaven ve čtvercovém tvaru s délkou každé strany 105 metrů. Jeden z mála zikkuratů mimo Mezopotámii. Na seznamu světového dědictví UNESCO od roku 1979.

Hrad pocházející pravděpodobně ze 13. století, jako pustý uváděn 1397, poslední zmínka o něm je z r. 1454. V květnu 2008 objeven při archeologickém průzkumu. Žilinský hrad úplně nezanikl. Jeho zakonzervované zbytky jsou součástí nákupního centra Mirage a jsou volně přístupné.

Unikátní technické dílo historického splavu s pčátky ve středověku na řece Zrzávce, který sváděl do náhonu vodu, jež v Novém Jičíně poháněla vodní kola mlýnů, pil, valch a pozdějších textilních továren. Zničen bleskovou povodní v roce 2009.

Starší žimutická tvrz pochází z 2. poloviny 13. století. V r. 1508 při prodeji vsi připomínána jako pustá. Z tvrze zachovány terénní náznaky. Tvrziště volně přístupné.

Prvním známým majitelem byl v r. 1345 Oldřich z Hradce. V l. 1485–1494 hrad V. Vencelík z Vrchovišť přestavěl přibližně do dnešní podoby. V r. 1645 byl obsazen Švédy a poškozen. V r. 1964 vyhořel, obnova začala v r. 1974, skončila v r.1992.

Jméno Zítkov je nepochybně novověkým označením hradu. Nejspíše se jedná o Nový hrad, založený Karlem IV. nebo Janem Pyknou z Lichtemburka, který ho držel v r. 1388. K zániku hradu muselo dojít záhy, na počátku 15. století ho nahradila tvrz v Chocni.