Výsledky hledání míst

Zděná pilířková boží muka na čtvercovém půdorysu, s hmotově shodnou kaplicí a sedlovou stříškou. Stojí při cestě k poutnímu kostelu Nejsvětější Trojice. Postavena pravděpodobně po roce 1827. Kaplice má na každé straně obdélné mělké niky, v současnosti bez výzdoby. Památkově chráněna od roku 1958.

Vyhlídka Zdenčina skála je vyhlídkové místo zřízené na 10 m vysokém skalním suku v nadmořské výšce 390 m n. m. Z místa je velký rozhled na údolí Jizery a na část Betlémských skal. Za dobrého počasí je viditelný i liberecký Ještěd.

Dřevěná rozhledna byla postavena v listopadu roku 2011. Dosahuje celkové výšky 15 metrů, plošina je ve výši 12 metrů a čtyři podlaží jsou spojena 47 schody. Jméno získala po matce majitele zdejšího areálu. Rozhledna byla slavnostně otevřena 17.3.2012 a je volně přístupná.

Zaniklý rezidenční zámek založil souběžně s obcí a dvorem kolem r. 1655 Zdeněk Matyáš z Matyášovic. Významnými majiteli zámku byli Lichtenštejnové-Podstatští, kteří jej vlastnili v letech 1748 - 1862. Dnes je přímým pozůstatkem zámku kaplička, jež byla součásti zámecké kaple Navštívení Panny Marie.

Gotický kamenný sloup z pol.14. či počátku 15. stol. Jeho funkce není spolehlivě doložena – snad boží muka, hraniční kámen, či označení brodu přes řeku Svitavu. V letech 1863–65 puristicky rekonstruován J. Arnoldem.

Opevněné sídlo – tvrz nebo malý hrad – bylo postaveno podle archeologických nálezů v období přelomu 13. a 14. století. V písemných pramenech nejsou o této stavbě žádné zmínky, patrně šlo o rodové sídlo zemanů ze Ždírce. Opevněno strmými srázy, valy a příkopy, zachován malý zbytek zdi.

Rozměrné a mohutné tvrziště na vysokém břehu Novohradky. Písemné prameny dokládají existenci tvrze k 15.století. Jiné názory hodnotí tvrz Zdislav jako předchůdce hradu Košumberk, který se nachází pouze kilometr severovýchodně.

Zaniklá gotická tvrz pravděpodobně ze 14. stol. u západního průčelí věže kostela sv. Vavřince. V průčelí dochován gotický portál se vstupem a vpadlinou pro padací můstek, po němž se vcházelo z horního patra tvrze na panskou oratoř. Při kopání hrobů objeveny pozůstatky zdí, které byly opět zasypány.

Téměř zmizelé tvrziště, o němž je první zmínka z roku 1389, kdy ve Zdounkách sídlil Čeněk z Vartenberka, ale větší díl i s tvrzí vlastnil Ondřej z Pavlovic. K jejímu opuštění došlo patrně až kolem roku 1520, kdy se uvádí jako pustá. Dnes je na místě tvrziště hřbitov.

Pozůstatky labského zdymadla z roku 1911, postaveného firmou Lanna. Roku 1974 nahrazeno prohrábkou dna a novým stupněm Obříství, od té doby bývalá komora slouží jako útočiště lodí. Po roce 1990 se zde rozvinulo podnikání v opravách lodí a automobilů.

Zdymadlo v říčním km 59,009 (169,035) v Nymburce vzniklo v letech 1914–24 jako součást regulace středního Labe. Architektonické řešení František Roith, technické Ing. Josef Bartovský a Ing. Emil Zimmler.

Součástí regulace středního Labe bylo odstranění pevného jezu u místního zámku a rozšíření koryta řeky. V letech 1914–1916 byl postaven jez, v letech 1914–1918 elektrárna a do roku 1924 pak komora. Projekt A. Engela vytvořil mimořádně působivé technické dílo.

Vyhlídkový altán nad městem Šternberkem nechal postavit r. 1913 kníže Johann II. z Liechtensteina.

Kamenné moře z devonského kvarcitu zvané Zelené kameny ve svahu pod hřebenem Hrubého Jeseníku, mezi Ztracenými kameny a vrcholkem Pec.

Dvůr byl založen Kryštofem Jaroslavem z Kolovrat r. 1655, původně zde byl jen ovčín s chalupou ovčáka. R. 1674 jej rozšířil Kryštofův syn Albrecht Jindřich na poplužní dvůr, v 19. století zde byl lihovar a výroba šindelů. V květnu 1945 lihovar zničen sovětskými vojáky, později zcela zchátral.