Výsledky hledání míst

Románský knížecí hrad s nejstarším dochovaným kamenným palácem ve Slezsku postavený zač. 13. stol. asi Henrykem I. Bradatým. Goticky přestavěný pukrabím českého krále Tymonem von Colditz v l. 1377–91, později sídlo von Zedlitzů. Zbořen v r. 1646.

Výklenková kaple v obvodové zdi domu č.p. 80, součást křížové cesty vybudované před rokem 1693 místními jezuity. Uvnitř je novodobý obraz, odpovídající X. zastavení křížové cesty, v tomto případě znázorňující scénu, kdy je Ježíš Kristus položen do hrobu. Kaple není památkově chráněná.

Tabáková mešita, původně tabáková továrna postavená r. 1909 ve stylu arabské mešity. Minaret sloužil jako tovární komín. Stavba poničena za 2. sv. války. Po rekonstrukci otevřena r. 1996, nyní kanceláře, diskotéka, restaurace a různé zábavní podniky.

Zvyšky predsunutého strážneho hrádku ktorý počas svojej krátkej existencie fungoval ako predsunutá pevnosť hradu Šášov. Vznik predsunutého hrádku sa predpokladá na 14. storočie a zánik nasledoval o storočie neskôr v 15. storočí. Dodnes sú viditeľné fragmenty muriva na kopci nad hradom Šášov.

Slovanské opevněné hradiště z období 9.–12. století. Nachází se na ostrožne v nadmořské výšce 230 m n. m. nad obcí Zabrušany na Teplicku. Významné archeologické naleziště.

První zmínka o tvrzi pochází z roku 1454, stavba zaniká již ve 40. letech 16. století.

První zámek v této lokalitě postavil sklářský podnikatel rytíř Paul Schürer von Waldheim, který okolní pozemky r. 1607 koupil od císaře Rudolfa II. Vybudoval zde též sklárnu, statek, pivovar. Od r. 1814 v majetku rodu Malovců, snad až do r. 1945. Zachovány zříceniny obvodových zdí a klenuté sklepy.

Vyhlídkové místo 610 m n. m. nedaleko obce Kladky poprvé zmiňované kolem roku 1330.

Zámek byl přestavěn za starší tvrze ve druhé pol. 17. stol. Janem, svobodným pánem de la Coronou. Před zámkem stojí kamenné barokní sochy sv. Jana Nepomuckého (1726) a sv. Donáta (1748).

Pramen znám již v 16. stol., roku 1767 zbudován při prameni lázeňský dům, koncem 19. stol. byly lázně zrušeny. Pramen zůstal zachován.

Dnešní valy mohou být pozůstatkem strážního hrádku (střežícího norimberskou obchodní stezku a přístupovou cestu na hrad Točník), nebo se také vykládají jako pozůstatky dolování železných rud v období středověku. Jistou odpověď na tuto otázku může dát pouze archeologický průzkum lokality.

Zahrada uváděna r. 1413. Dle Popelky Bilianové zde býval Šabatec, místo, kde přespávali mimopražští židovští kupci a kde byl židovský špitál. Poč. 19. stol. zde byl výletní hostinec, r. 1888 postaven letohrádek. Z rozsáhlé zahrady zůstalo v důsledku činžovní výstavby koncem 19. stol. pouze torzo.

Minerální pramen, jehož vynikající vodu využívali místní lidé od pradávna. Záznamy o kyselce dokládají v 17. stol. premonstráti z kláštera v Teplé, zmiňují ji také staré německé vlastivědné knihy. V r. 1999 byla studánka obnovena a zrekonstruována, zároveň byl vystavěn zastřešující altán.

Zřícenina letohrádku ve východní části bažantnice jižně od Zahrádek, na katastru sousedních Holan. Součást barokně komponovaného krajinného celku, soustředěného kolem Nového Zámku (viz heslo). Po roce 1945 zpustl, dnes jen obvodové zdi.

Terénní náznaky hradu postaveného kolem r. 1376 na ostrožně nad soutokem Želivky a Blažejovického potoka. Zanikl asi v 15. stol. Ves Zahrádka zatopena vodní nádrží, zachován jen kostel na protějším břehu.