Výsledky hledání míst

Tvrziště neznámé historie nazývané Na zámku, na ostrohu nad meandrem Moravské Sázavy, oddělené příkopem a ještě v 19. stol. patrným valem. Tvrz pravd. vznikla což dokládají i archeologické nálezy, mezi l. 1292–1358, kdy panství náleželo Zbraslavskému klášteru a bylo potřeba odlehlý majetek chránit.

Stanice Plzeň, Jižní Předměstí vznikla roku 1903 na souběžném úseku tratí do Domažlic a Chebu pro obsluhu tehdejšího Říšského předměstí. K secesní budově přibyla roku 1921 budova novorenesanční, příjezdová. Po roce 1990 secesní objekt zcela zchátral.

Hrad dle nálezů založen koncem 14. stol., zanikl snad na poč. husitských válek, poprvé zmíněn až jako pustý (1503). Hypoteticky ztotožněn s nelokalizovaným hradem Krčín. Dochována podezdívka dřevěné věže, zříceniny štítové zdi a hradeb s bránou.

Terénní zbytky malého hrádku neznámého jména, zvaného dle blízké - r. 1554 uváděné a dnes zaniklé vsi - Výrov. Dochováno podvalí po obytné budově se vstupní šíjí a zbytky schodiště a mohutné do skály vytesané příkopy. Jižně pozůstatky zaniklé vsi.

Barok. citadela ze 17. stol. vzešlá z přemysl. hradiště (10. stol.) a mohutného got. hradu (14. stol.). Panovnickým sídlem a centrem státu mezi l. 1085 - 1140. R. 1893 dobudováno národní pohřebiště Slavín. Vojenskou pevností do r. 1866.

Vrcholně barokní zbrojnice stavěna v letech 1656–1657 Santiny Bossim a v letech 1657–1659 Carlem Lurago. Zničena požárem v r. 1927. Zachovaly se dva portály, tvořící bránu mezi prostorem před chrámem sv. Petra a Pavla a vyšehradskými sady.

Nejkratší pražský tunel, vybudovaný v letech 1903–1905 podle projektu Karla Vosyky a Viléma Dvořáka. Historizující podobu portálů navrhl František Velich. Tunel měří 35 metrů, široký je 9 m. Oba portály jsou zdobeny cimbuřím a válcovou věží se schodištěm, severní portál zdobí kamenný znak Prahy.

Ocelový železniční most, druhý nejstarší železniční most přes Vltavu na území Prahy. Postaven v l. 1871–72 jako jednokolejný, na dvoukolejný přestavěn v l. 1900–01. Má tři pole s rozpětím 69,9 m, jeho šířka je 8,1 m.

Původně gotický hrad poničený za husitských válek. Na poč. 16. st. přestavěn na renesanční zámek. Za Švédských válek vypálen. Vyhořel r. 1753 (poté změněn na vojenskou nemocnici) a v r. 1917 (poté sloužil arcibiskupům). Nyní je zde okresní muzeum.

Hradiště nedaleko Hodovíze poprvé zkoumal plzeňský badatel Petr Rožmberský v roce 1980 a nálezy z jedné sondy datoval do doby halštatské. Opevněná lokalita byla chráněna z jihozápadní strany dodnes patrným kamenným valem a ze severu příkrými svahy padajícími do údolí potoka Chladné.

Terénní zbytky tvrze ze 13. století. Ve 14. stol. patřila rytířům z Labouně, poté Valdštejnům, za husitských válek Krušinům z Lichtenburka. Tvrz zanikla požárem ve 2. pol. 15.století. Dochován okrouhlý pahorek jádra obklopený z větší části vodním příkopem.

Torzo původně dřevouhelné vysoké pece v Šindelové z r. 1818 dokládá železářskou výrobu na krušnohorském panství Nostitzů. Proslulá železárna z r. 1839 tu po modernizacích pracovala až do června 1945.Trosky vysoké pece jsou technickou památkou.

Zřícenina dřevouhelné vysoké pece leží v údolí Černé Opavy nad samotou Drakov (Drachenburg). Byla vybudována r. 1807 a v provozu byla jen asi 20-25 let. Od r. 2005 probíhají na vzácné památce záchranné práce.

Terénní pozůstatky rozlehlého trojúhelného hradu (hradiska) obehnaného mohutnými valy mezi Novomlýnskými nádržemi a Dolními Věstonicemi. V 11. a 12. století byl správním, vojenským a duchovním střediskem kraje. Archeologicky doloženy základy kostela z 11. století.

Dřevěná rozhledna s kovovými prvky stojí na návrší asi 2 km jižně od obce Vysoké Pole a vede k ní trasa cyklostezky. Vznikla v období červen 2022-březen 2023, je volně přístupná, 15 m vysoká a na vyhlídkovou plošinu vede 65 schodů.