Výsledky hledání míst

Tvrz, ze které zbyly pouze náznaky a obranný příkop. Místo je trochu stranou turistických cest a nedaleko zbořeného kostela Nejsvětější Trojice.

Sloup ukrytý v houští tisů jižně od kostela sv. Filipa a Jakuba na Staroměstském nám. v Litovli. Zřízen poč. 18. stol., kromě titulní plastiky na vrcholu je zdoben reliéfy Archanděla Michaela na dříku sloupu a Bolesté Panny Marie na jeho podstavci.

Velký trojiční sloup v jižní části tepelského náměstí z roku 1721. Architektonický návrh W. Braunbock, sochy O. J. Wenda. Rekonstrukce v 90. letech 20. století.

Bohatě zdobený sloup postavili v tehdejším Šumburku roku 1772 pražský sochař Josef Leder a kameník Godefrid Lawacz (Hlaváč) nákladem zdejšího "zázračného doktora" Johanna Kittela. Dnes je nejzachovalejším objektem Kittelovska.

Trojiční sloup uprostřed loketského náměstí byl postaven roku 1719 snad podle návrhu žlutického O. J. Wendy. Sochařské práce provedli J. K. Stilp a J. J. Grobisch, kamenické otec a syn Lambachovi.

Torzo trojičního sloupu (tedy sloupu s plastikou Nejsvětější Trojice) pochází dle těžko čitelné datace asi z 18. století. Stojí na travnatém prostranství v severovýchodním konci náměstí. Sloup není památkově chráněn, uveden je ale v Památkovém katalogu.

Na nároží dnešních ulic Kosořické a Tyršovy, u někdejšího jižního okraje městečka, byl roku 1694 postaven trojiční sloup, opravený 1726. Jednoduchý válcový sloup na čtvercovém podstavci nese sousoší zjevně lidové provenience.

Místo styku hranic tří států – Čech, Německa (Bavorska) a Rakouska (Horní Rakousy) v nadmořské výšce 1321 m. Kamenný pomník z roku 1993, starý mezník s letopočtem 1844. V okolí výhledy.

Trojmezí je místo na úplném konci Ašského výběžku 538 m n. m. Třemi hraničními kameny je zde vyznačen styk historické zemské hranice Čech, Bavorska a Saska (dříve ČSSR, SRN a NDR). Z Hranic vede na Trojmezí červená turistická značka, která prochází zónou nepřístupnou do roku 1989.

Trojmezí - německy Dreiländereck, slovensky Trojmedzie - na česko-rakousko-slovenské hranici na soutoku řek Moravy a Dyje nedaleko Lanžhota.

Šumavský vrchol (1364 m) mezi Třístoličníkem a Plechým. Na vrcholu izolované skalisko a na jižním úbočí velká skalní moře. V okolí nejrozsáhlejší porost borovice kleče na Šumavě.

Historický hraniční kámen na dnešní česko-saské hranici poblíž Božího Daru. Vztyčen již roku 1677, od roku 1729, kdy byla definitivně vyznačena zemská hranice, označoval místo styku hranic tří panství.

Dřevěná rozhledna na polské straně hraniční hory Trójmorski Wierch, česky zvané Klepáč nebo Klepý, vznikla v letech 2009-2010. Je volně přístupná.

Vzhledově atraktivní Trojský most z let 2010-2014 je nejnovějším mostem v Praze. Jde o síťový obloukový most s dolní mostovkou pro silniční i tramvajovou dopravu. Je 262 m dlouhý a 36 m široký o rozpětí oblouku hlavního pole 200,4 m. Do šířky řeky nezasahuje žádný pilíř.

Zaniklá tvrz v blízkosti bývalého hospodářského dvora, při jižním okraji obce, prvně připomínaná r. 1351 a naposledy roku 1380.