Výsledky hledání míst

Reliéfní pozůstatky hrádku, jehož vznik zřejmě souvisel s prvotním osazováním krajiny, tj. ještě před rokem 1373, kdy byla ves již součástí okareckého panství.

Přírodní rezervace Vlček z r. 1966 se rozprostírá na Vlčím hřbetě v CHKO Slavkovský les na rozloze 59,5 ha. V hadcovém podloží je vysoká koncentrace těžkých kovů, především niklu, chromu a kobaltu, což způsobuje toxicitu, která je důvodem výskytu a ochrany specifické hadcové vegetace.

Multifunkční telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou na Vlčí hoře nad obcí Osek. 40 m vysoká věž má ve výšce 15 m vyhlídkovou plošinu.

Téměř zaniklý hrad. Arch. nál. datují jeho exist. do konce 13. – zač. 14. stol. Pís. prameny mlčí. Zal. pravd. jako strážce obch. stezky, maj. snad Berka z Dubé. Zanikl pravd. při sporu Berků s Lužičany, Míšňany a Vartenberky ve 40. letech 15. stol.

Vlčí jámy jsou krušnohorská přírodní památka vzniklá jako propadliny po středověkých cínových dolech na úbočí Blatenského vrchu. Přístup vede od rozhledny na vrcholu nebo z města Horní Blatná po červené Cestě Antona Günthera.

Téměř zaniklý hrad připomínaný r. 1366 jako maj. břevnovského opata. Prodán Janovi Kdulincovi z Ostroměře. R. 1390 opět maj. břevn. opata a propůjčen Kunešovi z Pravětic. R. 1406 v drž. Stradala ze Žďáru a Vysoké Srbské. Zničen husity roku 1422.

Gotická tvrz neznámé stavební podoby. První zmínka v listinných pramenech z roku 1516. Koncem 17. století opuštěna a zcela zanikla, takže dnes nelze určit, kde stála.

Téměř zmizelý reliéf tvrze (hrádku), která podle nálezů keramiky mohla existovat již ve 13. století za Boreše z Riensenburka. Vlčnovská tvrz se připomíná ale až v roce 1466, a to při jejím prodeji Jindřichovi z Morkovic. V roce 1492 se při změně vlastníků již neuvádí.

Reliéfní pozůstatky tvrze patrně z konce 13. století, zatím neznámé historie, ležící na hraně terénní terasy, asi 0,5 km severozápadně od dnešní obce Vlkoš u Kyjova

Původní vodárenská věž z dvacátých letech 20. st. byla v roce 2005 přestavěna. Po rekonstrukci tak vznikla stavba, která nyní slouží jako penzion s restaurací a kruhovou vyhlídkou.

Zaječická retenční nádrž z let 1973-1976 na Otvickém (Hutním) potoce vybudována jako ochrana před povodní a havarijní zajištění zásob povrchové vody. Lomená hráz dlouhá 830 m, široká až 5 m a vysoká 7 m vytváří vodní plochu o rozloze 19 ha a hloubce 4,5 m. Využíváno k rybolovu.

Vodní nádrž Kořensko vybudována na Vltavě pod soutokem s Lužnicí v letech 1986–1991 pro potřeby jaderné elektrárny Temelín. Řeka přehrazena pohyblivým jezem o čtyřech polích. U levého břehu plavební komora. Mezi plavební komorou a jezem vodní elektrárna. Přístup ze vsi Neznašov. Na břehu kemp.

Jez, most, plavební komory a vodní elektrárna postavené ve dvou etapách v letech 1900–04 a 1928–30 na dolním úseku Vltavy mezi Veltrusy (na pravém břehu) a Miřejovicemi (na levém břehu).

Vodní dílo Nové Mlýny na řece Dyji je soustava tří na sebe navazujících nádrží, které byly vybudovány v letech 1975–1988. Slouží převážně k rekreaci, rybolovu, ochraně ptactva a zčásti jako protipovodňová ochrana kraje. Prvotním cílem mělo být zavlažování okolních polností, což se z velké části neuskutečnilo.

Malá vodní nádrž vybudovaná v l. 1960-64 na říčce Olešné nedaleko Místku. Hlavním účelem je protipovodňová ochrana, zdroj vody pro průmysl, ale také místo rekreace, sportu a chovu ryb. R. 2005 zde byl postaven nový aquapark s celoročním provozem.