Výsledky hledání míst

Hospodářský dvůr vybudovaný v tradičním chebském stylu v roce 1922. Odkoupen obcí a opraven v letech 2005–2006, nyní Centrum tradičních řemesel.

Významné paleontologické naleziště, součást tzv. čelechovického devonu, výskyt několika druhů trilobitů. V minulosti zde působil i Joachim Barrande.

Celodřevěná, 8 m vysoká rozhledna z r. 2001, při cyklostezce Střední Morava č. 5084, s dalekým výhledem na Chřiby, Drahanskou vrchovinu a Vyškovsko.

Členité tvrziště s těžbou zeminy narušeným okrouhlým jádrem, obklopeným hlubokým příkopem a zčásti dochovaným valem. Na přístupové straně od severu zbytky dalšího příkopu. V písemných pramenech se nedochovaly žádné stopy.

Na vrcholu Lysé hory nyní stojí turistická chata Emil Zátopek-Maraton z r. 2016 s přidruženými chatami Desítka (Kameňák) z r. 1933 a Pětka (Lyžařská chata) a Bezručova chata z r. 2015. Kromě chat se tu nachází meteorologická stanice z r. 1954 a televizní vysílač z r. 1980 se stožárem o výšce 78 m.

Zřejmě příležitostně využívaná opevněná lokalita, chráněná mohutným valem a příkopem, snad sloužila jako raně středověký hrad či kultovní místo. Nálezy jej datují do období od 2. pol. 10. stol. až do 12. stol.

Zaniklá tvrz Stavěšice z konce 14. stol. pobořena r. 1410. Poté snad obnovena. Její sklepení údajně dochováno po úpravě na vinné sklípky.

Zřícenina hradu pánů ze Štědré z 2. pol. 14. st. Za Jindřicha z Plavna r. 1418 dobyt vojskem Václava IV. Za Gutštejnů po r. 1488 opuštěn. Dochovány zbytky hradeb, cisterna a valeně klenuté sklepy paláce, na předhradí předsunutá bašta.

Mohyla připomíná tragickou smrt politika a legionáře Milana Rastislava Štefánika 4. května 1919. Nechal ji postavit Sokol Mnichovice, slavnostní odhalení proběhlo 29. června 1919. Za nacistické okupace unikla mohyla pozornosti německých úřadů. Jedná se o první pomník M. R. Štefánikovi v Česku.

Na kopci Homolka stálo hradiště v době eneolitu, pozdní době kamenné, což bylo období zhruba 4500 až 2300/2100 před Kristem. Později vrch obývali lidé únětické kultury a v raném středověku zde bylo malé pohřebiště.

Ve 4. století n. l. kameníci vztyčovali obrovské granitové stély neboli obelisky. Na některých vyryty symboly předkřesťanských bohů. Nejvyšší stéla je dlouhá 33 metrů, asi spadla při vztyčování a je zlomená. Druhá v pořadí je tzv. římská stéla. Mezi stélami je prý potřeba hledat hrob královny ze Sáby.

Zbytky tvrze z roku 1279 v majetku snad Hechtů z Rosic. Po rozboření Hynkem z Valdštejna r. 1408 uváděna jako pustá.

První zmínka o vsi je z r. 1372, kdy ji prodává Diviš z Popovce panům z Chlumu. V r. 1405 zde umírá Jan řečený Košumberk, stavitel tvrze či menšího hradu. Po něm je Štěnec provolán jako odúmrť, ale v r. 1407 je verdikt změněn a je dán Janovi z Chlumu. V r. 1417 se už tvrz neuvádí.

Zřícenina jednoho z původně dvou šebetovských vodních mlýnů, který byl založen zřejmě někdy v 17. stol. Prvně je mlýn zakreslen na mapě z r. 1832. Dodnes zůstal zachován pouze jeho sklep.

Tvrz ze 14. století nedaleko vsi Štěpánov s dochovaným příkopem, kde na severní straně je ještě zesílen valem. První zmínka o tvrzi je z roku 1387. Tvrz začala pustnout v 18. století. Tvrziště je silně zarostlé a nedoporučuji navštěvovat v létě.