Výsledky hledání míst

Torzo trojičního sloupu (tedy sloupu s plastikou Nejsvětější Trojice) pochází dle těžko čitelné datace asi z 18. století. Stojí na travnatém prostranství v severovýchodním konci náměstí. Sloup není památkově chráněn, uveden je ale v Památkovém katalogu.

Kamenná zřícenina menšího vodního mlýna, který je prvně zobrazen na mapě z r. 1839. Není známo, kdy byl založen, ani o jeho historii se moc neví. Podle leteckých snímků z 50. let 20. stol byl mlýn zříceninou již v této době.

Zřícenina mlýna rodiny Trunečků, která ho vlastnila od poč. 19. stol. do konce 2. svět. války. V l. 1910–11 vodní kolo nahradila Francisova turbína. V l. 1937–38 byl upraven na pohon plynovým motorem a r. 1946 na pohon motorem elektrickým. R. 1951 byl nuceně uzavřen. Postupně zcela zchátral.

Hrad vybudovali synové Jana z Torny po r. 1357 zřejmě rozšířením staršího hradu (pol. 13. stol.). Po r. 1406 v majetku Štefana Šafára z Branče, r. 1448 obsazen bratříky, vyhnáni r. 1458. Za Bebekovců v l. 1540 - 1550 byl hrad nově opevněn. V 16. a 17. stol. byl opakovaně dobyt, r. 1685 pobořen.

Zřícenina hradu z počátku 13. století. Patří mezi nejstarší české hrady společně s Křivoklátem. Za Jana Lucemburského zastaven Vilémovi z Valdeka. R. 1333 vykoupen Karlem IV. Další majitelé Aleš Holický ze Šternberka, Jošt z Ensidle. Významě opraven počátkem 16. stol. Roku 1575 se uvádí jako pustý.

Zřícenina dvoupatrové budovy vodního mlýna, přádelny a hostince, který založil Anton Josef Wondra v pol. 19. stol. Vodu k němu přiváděl dnes již zaniklý náhon z řeky Třebůvky. V letech 1857-1870 zde fungovala papírna.

Kamenná rozhledna o výšce 10 m byla postavena r. 1801 v podobě romantické umělé zříceniny hradu jako součást zámeckého anglického parku, který dal založit kolem r. 1800 hrabě Eduard Collalto (arch. Anton Ortner). Po zkonfiskování majetku Collaltů r. 1946 rozhledna zchátrala. Nejstarší rozhledna ČR.

Zřícenina hradu ze 13. stol. vystavěná trenčanským županem Báš Hunt-Poznanovským. V 16. stol. renesančně upravován rodem Zayo z Čemeru. Zanikl v 19. stol. po nájezdech Hurbanovských povstalců.

Královský hrad poprvé zmiňován v roce 1261. V roce 1264 dobyt králem Bélou IV. v bojích se synem Štěpánem V. V letech 1429-1526 v držení rodu Paloczi. Od roku 1527 patřil Petru Perenyi. Rekonstruován naposledy v roce 1533, vzápětí ale pustý.

Pozůstatky vápenky, zřízené v první polovině 19. století majitelem panství hrabětem Buquoyem jiozápadně od městečka. V provozu do počátku 20. let 20. století. Dochovány dvě polygonální pece a trosky dalších budov.

Pec na pálení vápna postavená kolem roku 1920 byla v provozu asi do roku 1925. Pec je významnou technickou památkou dokumentující tradiční způsob drobné regionální výroby.

Hrad Vartnov se poprvé připomíná až roku 1377, archeologické nálezy vznik hradu datují na počátek 14. století. V roce 1474 dobyt a již nebyl obnoven. Jeho pozůstatky odkryl meziválečný archeologický výzkum.

Zbytky opevněného sídla, snad nedostavěného hrádku, v pramenech zmiňovaného jako Velenice. Na klesajícím konci úzké ostrožny dochovány zbytky přízemí hranolové stavby a úzký, do podloží vytesaný sklípek.

Zřicenina hradu, který založil Přemysl Otakar II., od něhož jej získal Čéč z Budějovic. Za Václava II. ho r. 1283 získali páni z Michalovic, kteří ho drželi až do r. 1387. Po r. 1487 opuštěn Vokem z Rožmberka a jako pustý se připomíná již v roce r. 1541. V l. 2011-2012 vybudován nový dřevěný most.

Zřícenina královského hradu. Založen před rokem 1316, kdy byl hrad Půtovi z Frýdlantu zastaven Janem Lucemburským. Před rokem 1500 pozdně goticky přestavěn, další úpravy v polovině 16. století. Roku 1658 pobořen. Zřícenina poškozena lomy, rozebírána na materiál.