
Hrad je protáhlé dispozice se zbytky gotického vnitřního hradu s donjonem, palácem a vnějším renesančním opevněním s okrouhlými dělovými baštami. Zdi jádra vymezují obdélnou plochu cca 60 x 20 m. V čele vybíhají v břit, za kterým stojí nakoso hranolová, zřejmě raně gotická věž 8,3 x 7,7 m (o síle zdí v přízemí přes 2 m). K věži zezadu přiléhal dvorek, obehnaný silnou zdí se zaobleným nárožím. Palác o rozměrech 16 x 11 m na jihovýchodním konci plochy hradu se blíží podobě rozložité věže. Jeho poměrně slabé zdivo z vnější strany posilují oblé pilířky; palác odpovídá době pokročilého 14. století. Palác byl s hlavní věží spojen hradbami, mezi kterými bylo podlouhlé nádvoří. Ještě v období středověku byl palác rozšířen o část, která byla vně obvodové hradby - možná byla napojena na parkán před severovýchodní hradbou. Krátce před polovinou 16. století byl hrad pod hrozbou tureckého útoku nově opevněn - na jižní straně bylo… číst dále
Zřícenina Turnianského hradu se tyčí na kopci (350 m n. m.) nad obcí Turňa nad Bodvou. Hrad byl vybudován na ochranu důležité stezky k horskému přechodu Soroška, také byl správním centrem Turnianského komitátu a stolice. Předpokládá se, že hrad vybudovali synové Jana z Torny, kteří dostali r. 1357 od krále povolení ke stavbě hradu. Toto povolení dostali za zásluhy při obraně země v době tatarského vpádu. Rod Tornajovců (Turnianských) se zde ovšem vyskytuje již v poslední čtvrtině 13. století. Hrad zřejmě nebyl postaven jako novostavba, ale šlo o přestavbu staršího hradu, který mohl být vybudován po zrušení královského dvorce někdy v polovině 13. století (dobu založení hradu s jistotou určí až archeologický výzkum). Roku 1406 rod Turnianských vymřel po meči a hrad připadl králi Zikmundovi Lucemburskému. Ten ho roku 1409 směnil za jiný hrad se Štefanem Šafárem z Branče. Roku 1435 se král pokusil tehdejším majitelům hrad z formálních… číst dále