Výsledky hledání míst

Sloup se sochou Trpícího Krista je barokní dílo neznámého autora z r. 1710 s neobvyklým tématem. Stojí při stěně kostela sv. Markéty a od r. 1958 je zapsán v seznamu kulturních památek.

Sloup představuje kvalitní ukázku umělecko-řemeslné práce z pol. 19. stol. Postaven v letech 1839–1840. Vysvěcen 28. září 1840. V r. 1975 přesunut do českolipské klášterní zahrady, poté uložen ve vlastivědném muzeu. Na své původní místo vrácen r. 1997. Patří do majetku města.

Vrcholně barokní pískovcový sloup s vrcholovým sousoším a sochami světců. Autorem sochař Oswald Josef Wenda. Datace v nápisu "ERECT J. Wenda 1716" na patě západního boku soklu. Památkově chráněno.

Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice je pozdně barokní dílo Johanna Wildta z Lokte a pochází z roku 1806. Vzniklo nákladem místního měšťana Benedikta Ziklera. Od r. 1958 je chráněnou kulturní památkou.

Pozdně barokní sousoší z r. 1773. Na dříku reliéfy světců. Skulptura Immaculaty stojící na zeměkouli. Na hlavici navazuje vrcholové sousoší Nejsvětější Trojice, v jedné úrovni sedící Kristus s křížem, vlevo Bůh Otec, holubice nad hlavami chybí. Velmi cenné dílo zapsáno do seznamu památek r. 1964.

Barokní sloup se sousoším Pietas Domini pochází patrně z doby kolem r. 1700. Jeho autor není znám. Sloup patří mezi nejstarší trojiční sloupy západních Čech. Od r. 1958 je zapsán v seznamu kulturních památek.

Vrcholně barokní sloup od žlutického sochaře Oswalda Josefa Wenda, pravděpodobně dle návrhu Petra Brandla. Postaven v letech 1701-1704 z podnětu hraběte Ferdinanda Hroznaty Kokořovce z Kokořova. Od roku 1963 je sloup památkově chráněn. Naposledy byl celkově rekonstruován v letech 2011-2012..

Barokní sloup z roku 1716 od Štěpána Pagana. Je ozdoben trojicí soch – sv. Rocha, sv. Šebestiána a sv. Karla Boromejského. Sousoší Nejsvětější Trojice stojí na třech sloupech s kompozitními hlavicemi. Sloup prošel zásadní opravou v roce 1898, při které byly původní sochy nahrazeny kopiemi.

Sloup se sousoším z r. 1726. Vrcholně barokní trojiční sousoší. Na kamenné desce osazen hranolový sokl. Nad hlavicí sousoší Nejsvětější Trojice se sedící postavou Boha Otce, nese na kolenou kříž s Kristem, u nohou má holubici s rozepjatými křídly, Ducha Svatého. Kulturní památka od r. 1964.

Barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice na náměstí nedaleko radnice a zámku. Kvalitní kamenosochařské dílo z počátku 18. století. Na mohutném podstavci je usazen vysoký korintský sloup, na jehož vrcholu je na krycí desce osazeno vlastní sousoší - Boha Otce, Krista a Ducha svatého (holubice).

Barokní sloup na návsi bývalých Českých Křídlovic nese umělecky náročně ztvárněné sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1742 od neznámého autora. Dílo je příkladem kvalitní kamenosochařské práce ve venkovském prostředí a od r. 1958 památkově chráněno.

Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice postaven r. 1847. Vysoký 5 m. Na dříku ve výklencích jsou reliéfy. Na desce na hlavici osmibokého sloupu je sedící Bůh Otec s tiárou. Mezi koleny má krucifix, u nohou má holubici. Sloup památkově chráněn od r. 1973.

Sloup s pískovcovým sousoším Nejsvětější Trojice v blízkosti kostela sv. Jakuba Většího. Dílo neznámého kamenosochaře (zlidovělá kamenická práce). Zhotoveno na objednávku manželů Rottových roku 1824. Památkově chráněno.

Sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1834 na hranolovém soklu stojí ve východní části vesecké návsi. Na přední straně podstavce je umístěn reliéf ukřižované svaté Starosty. Celek doplňuje kovaný plot se čtyřmi nárožními sloupy a památné lípy.

Sousoší Nejsvětější Trojice na čimelickém náměstí bylo postaveno za svobodného pána z Bissingenu po roce 1750. Jde o dílo význačného sochaře Jana Hammera. Tvoří jej sloup s plastikou Nejsvětější Trojice a pět dalších plastik světců.