Výsledky hledání míst

Zaniklá sobětická tvrz stávala na ostrůvku uprostřed rybníčka při jižním okraji Sobětic. Je poprvé připomínána roku 1514. Roku 1520 byla vypálena. Naposledy je připomínána tvrz v Soběticích v 17. stol. Není však prokázáno, že se jedná o stejnou tvrz.

Zbytky zřejmě strážního hrádku (dle některých odborníků spíše tvrze) nejasného původu. A. Sedláček uvádí pověst, že Sobín byl sídlem loupeživých rytířů – kouzelníků, kteří zde měli velikou knihovnu, z níž snad pochází Stochovský misál.

Městská památková zóna byla vyhlášena roku 1990. Zahrnuje území historického města Sobotky i tzv. nového města, vzniklého ve 2. polovině 17. století pod Humprechtem. Rozsáhlý soubor zděných a zejména roubených maloměstských domů, doplněný kvalitními funkcionalistickými objekty z období I. republiky.

Zaniklá tvrz. V Sobůlkách bývala dvě sídla, „Turecký kopec“ patrně předcházel tvrzi „Valy“. Obecně se v l. 1346–1358 píše ze Sobůlek Veliš Dupník. R. 1387 je část Sobůlek prodána Velislavem z Ostrovánek Tasovi z Boskovic. Posledním známým pánem je Vlček. Tvrz zanikla pravděpodobně ve 14. stol.

Pozdně barokní pískovcová socha sv. Františka vznikla v poslední třetině 18. století, pravděpodobně v roce 1771. Postava ležícího umírajícího světce je v mírně nadživotní velikosti, u nohou mu klečí indián. Podstavec je zděný, je na něm pískovcový alianční erb. Památkově chráněna je od roku 1958.

Plastika od sochaře Čeňka Vosmíka z roku 1906. Stojí na barokním podstavci sousoší sv. Václava s anděly od Ottavia Mosta, které se při povodni v roce 1784 zřítilo z Karlova mostu do Vltavy. Na jeho místě je dnes sousoší sv. Ludmily. Sousoší bylo později vyloveno a je v Lapidáriu hl. m. Prahy.

Sochu Hany Kvapilové vytvořil v letech 1909-1913 z tyrolského bílého mramoru Jan Štursa (1880-1925) na podnět spisovatelky Růženy Svobodové. Byla umístěna na petřínském svahu v Kinského zahradě poblíž budovy Národopisného muzea r. 1914 a do základů pomníku tajně také urna s hereččiným popelem.

Socha hronovského rodáka, spisovatele a znalce historie Aloise Jiráska (1851-1930) stojí od r. 1961 u vchodu do městského parku za jeho rodným domkem. Autorem bronzového díla v nadživotní velikosti je sochař Josef Malejovský (1914-2003).

Barokní socha anděla s křížem s letopočty 1788 na kartuši a 1898 na podstavci (snad rok nějaké opravy) v obci Lutín. Autorem sochy je Ondřej Zahner. Na kartuši jsou písmena O:/L:F/.

Socha anděla je barokní sochařská práce. Na stupni téměř krychlový sokl. Na něm čtyřboký podstavec se stěnami konkávně probranými. Na římse stojí postava anděla v životní velikosti. V pravé ruce drží obraz Panny Marie Dubské, levou ukazuje ke kostelu v Dubu. Zapsána do seznamu památek v r. 1964.

Ves Sloupnice se poprvé připomíná v roce 1292. Socha Anděla strážce postavena r. 1875 nákladem Anny Jirečkové. Autor není znám.

Socha pochází asi z 2. čtvrtiny 18. století. Sousoší Archanděla Rafaela vedoucího dítě. Sousoší umístěno na vysokém hranolovém podstavci. Tělo archanděla je zahalené do bohatě nařaseného pláště. Chlapec oděný do volné košilky. Sousoší památkově chráněno od r. 1958.

Socha Antonína Dvořáka stojí nedaleko jeho rodného domu. Návrh sochy pochází z r. 1982, na současném místě odhalena r. 1987. Autor Zdeněk Hošek. Socha v nadživotní velikosti stojí na žulovém podstavci. Mistr drží v ruce taktovku.

Plastika z r. 1746 je čtyři metry vysoká, materiálem je pískovec. Na podstavci socha světce v životní velikosti, ve vojenském římském oděvu. Pravou nohou šlape na ďábla. Socha velmi dobré výtvarné úrovně prohlášena za kulturní památku r. 2005.

Socha Archanděla Michaela pochází z r. 1750. Patří k velmi kvalitním příkladům pozdně barokního sochařství. Spočívá na masivním hranolovém podstavci. Archanděl je znázorněn v obvyklém odění vojáka v pancíři, suknici a v přilbici s chocholem. Nohou šlape na poraženého ďábla.