Výsledky hledání míst

Pozůstatek gotické tvrze ve vsi, která patřila vladykovi Sulislavovi a pak rytířům ze Šlovic. V polovině 16. století již pustá, dochováno kruhové tvrziště v lese.

Ocelová 25 m vysoká rozhledna na vrchu Smrk v nadmořské výšce 1124 m byla postavena během dvou měsíců v roce 2003 na místě původní dřevěné rozhledny z roku 1892.

Nejvyšší hora České republiky Sněžka – 1603,30 m n. m. je součástí hraničního hřebenu pohoří Krkonoš. Na vrcholu je několik budov, významná turistická lokalita.

Dodnes patrné tvrziště v jihovýchodní části obce Sobíňov, kdysi Přechod. První zmínka o vsi r. 1242. V letech 1356-1364 se po ní píše Jan Kokot z Přechodu, majitel nedalekých Běstvin. V r. 1371 dědí Janův syn Ondřej a po něm syn Jan. R.1384 získává Přechod Stašek z Dolan a uvádí se zde pouze dvůr.

Nejvýznamnější vinice České republiky v meandru řeky Dyje v NP Podyjí. Dominantní návrší osídleno již ve starší době kamenné, později hradiště doby bronzové, Keltů i Římanů. Ti zde zavedli pěstování vinné révy, které se rozšířilo ve středověku do současné plochy 11 ha. Slavné jsou zdejší ryzlinky.

Zaniklý barokní zámek na místě rytířského sídla v západní části osady nad pravým břehem Ohře. Postaven kolem poloviny 18. století, po roce 1945 opuštěn, zdevastován a mezi lety 1987 a 1990 zbořen. Zbylo několik stromů v zámeckém parku a snad trámy, poházené u cesty.

Zaniklá sobětická tvrz stávala na ostrůvku uprostřed rybníčka při jižním okraji Sobětic. Je poprvé připomínána roku 1514. Roku 1520 byla vypálena. Naposledy je připomínána tvrz v Soběticích v 17. stol. Není však prokázáno, že se jedná o stejnou tvrz.

Zbytky zřejmě strážního hrádku (dle některých odborníků spíše tvrze) nejasného původu. A. Sedláček uvádí pověst, že Sobín byl sídlem loupeživých rytířů – kouzelníků, kteří zde měli velikou knihovnu, z níž snad pochází Stochovský misál.

Městská památková zóna byla vyhlášena roku 1990. Zahrnuje území historického města Sobotky i tzv. nového města, vzniklého ve 2. polovině 17. století pod Humprechtem. Rozsáhlý soubor zděných a zejména roubených maloměstských domů, doplněný kvalitními funkcionalistickými objekty z období I. republiky.

Zaniklá tvrz. V Sobůlkách bývala dvě sídla, „Turecký kopec“ patrně předcházel tvrzi „Valy“. Obecně se v l. 1346–1358 píše ze Sobůlek Veliš Dupník. R. 1387 je část Sobůlek prodána Velislavem z Ostrovánek Tasovi z Boskovic. Posledním známým pánem je Vlček. Tvrz zanikla pravděpodobně ve 14. stol.

Pozdně barokní pískovcová socha sv. Františka vznikla v poslední třetině 18. století, pravděpodobně v roce 1771. Postava ležícího umírajícího světce je v mírně nadživotní velikosti, u nohou mu klečí indián. Podstavec je zděný, je na něm pískovcový alianční erb. Památkově chráněna je od roku 1958.

Plastika od sochaře Čeňka Vosmíka z roku 1906. Stojí na barokním podstavci sousoší sv. Václava s anděly od Ottavia Mosta, které se při povodni v roce 1784 zřítilo z Karlova mostu do Vltavy. Na jeho místě je dnes sousoší sv. Ludmily. Sousoší bylo později vyloveno a je v Lapidáriu hl. m. Prahy.

Sochu Hany Kvapilové vytvořil v letech 1909-1913 z tyrolského bílého mramoru Jan Štursa (1880-1925) na podnět spisovatelky Růženy Svobodové. Byla umístěna na petřínském svahu v Kinského zahradě poblíž budovy Národopisného muzea r. 1914 a do základů pomníku tajně také urna s hereččiným popelem.

Socha hronovského rodáka, spisovatele a znalce historie Aloise Jiráska (1851-1930) stojí od r. 1961 u vchodu do městského parku za jeho rodným domkem. Autorem bronzového díla v nadživotní velikosti je sochař Josef Malejovský (1914-2003).

Barokní socha anděla s křížem s letopočty 1788 na kartuši a 1898 na podstavci (snad rok nějaké opravy) v obci Lutín. Autorem sochy je Ondřej Zahner. Na kartuši jsou písmena O:/L:F/.