Výsledky hledání míst

Renesanční sloupová brána se znakem města z r. 1612. Původně šlo o portál jednoho z domů na náměstí.

Vstupní brána z náměstí do areálu valtického zámku byla vybudována r. 1724 dle návrhu architekta Antona Ospela. Po stranách průchodu jsou k vidění dva plastické reliéfy s latinskými citáty, které, volně přeloženy, zní: „Na laskavost se nezapomíná“ a „jas víry přetrvá i skálu“.

Brána do muslimského královského města Alhambry, dokončená v červnu 1348. Po dobytí Granady v lednu 1492 před ní byla sloužena první katolická mše. Jedna ze čtyř vstupních bran města. Dnes jako součást Alhambry památka UNESCO.

Barokní brána hospodářského dvora. Doklad soudobé úrovně architektonické i kamenosochařské práce. Brána hospodářského dvora je vložena do ohradní zdi mezi dvě hospodářské budovy. Zděná z cihel, hladce omítnutá. Zakončena kamennou římsou. Brána zapsána do seznamu kulturních památek r. 2007.

Městská brána z pol. 15. stol. Patrně v ní sídlil tholsel, daňový a celní úřad, po kterém je pojmenovaná. Vedle průjezdu byla v 18. století šatlava. Původně dvoupatrová branská věž snížena v 19. stol. o jedno patro a upravena do dnešní podoby. R. 1834 v ní zasedala městská rada.

Pozdně renesanční bosovaná brána byla součástí zaniklého domu z roku 1614. Tvoří ji bosovaný půlkruhový portál s pilíři. Vrcholový klenák je ozdoben kartuší. Na střední části římsy obdélný nástavec členěný pilastry. Památkově chráněno od r. 1987.

Brána úsměvů je jediná z dochovaných městských bran. Postavena v letech 1503 až 1522. V roce 1671 v ní karmelitáni vybudovali kapli Svaté Panny Marie. Brána úsvitu se stala poutním místem. Obraz P. Marie je jedním ze symbolů města. V roce 1993 navštívil kapli papež Jan Pavel II.

Muslimská brána do bývalé civilní části královského města Alhambry. Postavena pravděpodobně v době vlády Mohammeda II. (1273-1302). Od roku 1556 u ní byla tržnice s nezdaněným vínem, odtud její jméno. Dnes jako součást Alhambry památka UNESCO.

Hrobka rodiny Brandisových, posledních předválečných majitelů zámku Řitka, ukryta v lese nad obcí. Jsou zde pohřbeni 4 členové hraběcí rodiny, další jsou pochováni na starém hřbitově u kostela v Lišnici.

Nejdelší železniční dvoukolejný železobetonový most Evropy dostavěný r. 1955, v provozu až od r. 1964. Nikdy nebyl plně využit, díky absenci koncepce silně předimenzován. Na stavbě se nuceně podíleli akademicky vzdělaní pracovníci.

Branka (fortna) Kocour je součástí městských hradeb z 2. pol. 13. stol. na okraji Podbranské ulice. Zachován jen půlkruhově zaklenutý průchod v hradební zdi. Po stranách pokračují boční zdi až k vnější hradbě, kde je zachováno ostění vnější branky. Zajišťovala příchod k řece a k městskému mlýnu.

Památný strom v Kunvaldu, zvaný Bratrská lípa, je svázán s pověstmi o odchodu českých bratří do exilu v roce 1547. Lípa srdčitá je stará asi 500 let a od roku 1997 je chráněným stromem.

Bratrský sbor či Památník Jana Amose Komenského ve Fulneku je soubor budovy s kaplí a zahradami. Jde o budovy pozdně gotického založení s různými proměnami jak stavebními, tak funkčními. Dnes slouží muzejní expozici.

Kamenný kříž, vysoký 2,5 metrů, dali vztyčit roku 1870 manželé Hubert a Anna Bräunlovi. Po odsunu německého obyvatelstva o kříž dlouho nikdo nepečoval a postupně chátral. Renovován byl počátkem 90. let 20. století péčí původních rodáků. Na kříži chybí soška Krista, na podstavci je věnovací nápis.