Výsledky hledání míst

Zřícenina hradu, postaveného Archlebem z Kunštátu. Prvně zmiň. r. 1384, kdy Archleb hrad postoupil synu Erhardovi a bratru Janovi. R. 1447 hrad získala Erhardova dcera Žofka, r. 1448 jej koupil pernštejnský purkrabí Vaněk. Pro jeho loupeživé chování byl hrad r. 1456 pobořen. Nebyl obnoven a zpustl.

Skalní hřbet v levobřežním svahu údolí Dunaje, přístupný po turisticky značené cestě Vogelbergsteig. Strmý výstup nebo sestup. Listnaté lesy, v horních partiích borovice. Výhledy do údolí Dunaje a na Dürnstein. Některé části stezky zajišťují lana. Průchozí obousměrně.

Soubor lidových staveb v podhradí hradu Velhartice, pod jehož správu spadá. Jde o zachráněné hodnotné stavby přesunuté z různých míst Pošumaví. Volně přístupný kdykoliv - pouze exteriéry. Památkově chráněný.

Skanzen Vitoslavlici založen r. 1964. Jde o muzeum dřevěné architektury. Dřevěné památky především duchovního charakteru venkovské usedlosti, sedlácké domy a dřevěné kostely. Ukázka stylu života a bydlení zdejších obyvatel od 14. do 19. století. Skanzen obklopen nádhernou přírodou.

Zbytky hradu nejasného jména a založení, spojovaného se jmény Skara či Hostyně, snad i kolébka rodu pánů z Pardubic. Zachován dvoudílný areál chráněný příkopy a valy s pozůstatky opevnění a obytné budovy, upravovaný poč. 19. st. při stavbě obory.

Skautský památník na Ivančeně pod Lysou horou vybudovaný v r. 1946 ostravskými skauty na paměť 5 jejich členů, kteří byli 24. dubna 1945 popraveni nacisty v Těšíně. Kamenná mohyla symbolizuje boj za svobodu, vlastenectví a přátelství.

Budovy sklářské osady, vzniklé po roce 1835 nad mlýnem Na Kácku, který zakoupil František Kavalír. Dochovány dvě ze tří hutí, dvě sídla majitelů, původní mlýn a řada obytných domů. Následky poválečné devastace má odstranit projekt, podporovaný Evropskou unií.

Sklepní ulička slováckého městečka Čejč posetá vinnými sklípky lákajícími k příjemnému posezení u sklenice vína. Jedná se o soubor lidových staveb ožívajících zejména v době vinobraní.

Ve vesničce Vrbice na Břeclavsku se nachází sklepní ulička, kterou můžeme považovat mezi ostatními uličkami v této oblasti za netradiční.

Ve Skočicích stávala původně tři sídla. O tvrzi ze 13. stol. nejsou žádné podrobnější zprávy. Po tvrzi ze 14. stol. se dochovalo jádro tvrziště z valy. Mladší sídlo z 16. stol. beze stopy zaniklo.

Terénní pozůstatky vodní tvrze čtvercového tvaru s částečně dochovaným venkovním valem v západní části vsi, severozápadně od č.p.4. První zmínka o Škodějovu je z roku 1388, kdy zde umírá Přibek. V roce 1406 je zmiňován Petr Šachovec ze Škodějova. Jan z Mikovic připojuje Škodějov k panství Sytový.

Archeologicky neprozkoumané trojúhelníkové hradiště o rozloze 1 ha, považované za slovanské, na ostrohu nad Radotínským potokem.

Orbou narušená lokalita nížinného hradiska obývaného již v období neolitu a eneolitu, opevněná v době bronzové, využívána v době halštatské a velkomoravské, byla původně chráněna okolními mokřady, příkopem a snad i valem.

Ocelová rozhledna (16 m, 460 m n. m.) postavena v l. 2010–2011 a slavnostně otevřena 16. června roku 2011. Rozhledna stojí na Skřivánčím vrchu mezi obcemi Málkov a Zelená. Výhled z ní je jak na Krušné hory tak na hnědouhelný revír s elektrárnami Tušimice a Prunéřov.

Osada z roku 1733 s hospodářským dvorem patřící úsobskému panství. V roce 1810 Ignác Jan Rychlý nechal zbudovat v jihovýchodní části dvora klasicistní zámek, který sloužil především správě majetku. Posledními majiteli byli manželé Václav a Emilie Červených.