Výsledky hledání míst

Hrad prvně doložený r. 1348 založil zřejmě po polovině 13. století rod Kačić (Kacsics). V letech 1450-1460 v rukou husitů. V 1. polovině 16. století rozšířen. V letech 1554-1594 obsazen Turky. Následně ztratil význam a stal se zříceninou.

Kamenná věž, která je součástí uměle vystavěné „zříceniny“, je vysoká 10 m (450 m n.m.) Byla vystavěna na popud radních r. 1906. Stojí na místě „Na Vyhlídce“ u hotelu Pyramida. Je vlastně na rovině a vyhlídka je omezená, přesto stojí za návštěvu.

Pískovcový reliéf z roku 1856, jehož autorem je kameník Celestýn Šolc ze Žďáru nad Metují. Znázorňuje Krista se ženou u studny. Stojí nad stejnojmenným pramenem, ze kterého byl v polovině 19. stol. veden obecní vodovod.

Barokní kašna z l. 1721 - 26. Konkávně zprohýbaná kamenná nádrž, z jejíhož středu vyrůstá čtyřboký hranol. podstavec s maskaróny ukončený římsou; na níž stojí čtyři atlanti, podepírající mohutnou vápencovou mušli. Na ní pak na podstavci socha Samsona, bojujícího se lvem. Největší svého druhu v ČR.

Malebné městečko v Toskánsku. Ve 14. stol. zde stálo 72 věží, dochovalo se jich 14. Je známé jako „Toskánský Manhattan“. Od r. 1990 zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO. Nejvyšší věž se tyčí do výšky 54 metrů. Pozoruhodná také travertinová studna.

San Marino je nejstarší republika na světě. Historická zástavba je jen na kopci. Tři pevnosti. Na náměstí Piazza della Liberta sídlí vláda. Sanmarinská bazilika z roku 1826 stojí na základech staršího kostela.

Budova sanatoria byla postavena r. 1903, původně pro První slezský vojenský ústav R. Sternadela. Kolem r. 1906 upravena na hotel a r. 1910 zde bylo otevřeno sanatorium. Majitelé se často střídali. Po r. 1945 ozdravovna, učňovské středisko. V 60. l. 20. stol. havarijní stav objektu, demolice r. 1964.

Pozdně halštatské (kolem r. 750 př.n.l) a raně středověké hradiště z 8.–12. stol. Dvojdílné, o rozloze 6 ha, s vnitřním hradištěm na západě a předhradím na východě ostrožny. Dochovány nepatrné zbytky dvojitých valů s příkopem v severní části.

Staroslovanské hradiště postaveno jako hraniční přemyslovská pevnost. Ke konci 13. stol. byl na základech královského hrádku vybudován kostel sv. Markéty. Doba zániku hradiště není známa. Zůstaly zachovány pouze mohutné zbytky dvou hliněných valů, vnitřek vyplňuje zčásti sad a zčásti menší pole.

Lokalita zaniklé drobné pohraniční slezské pevnosti proti Uhersku, chránící Těšínské knížectví. Šance typu reduta existovaly dle zákresů ještě v 70. letech 19. století.

Terénní pozůstatky bývalé pohraniční vojenské pevnosti tzv. šance – typu reduta, tj. čtvercového zemního tělesa. Šance byly součástí systému tzv. Jablunovských šancí. Rozkládají se nejblíže údolí, kterým vedla úzkým průsmykem cesta z bývalých Uher do Českých zemí.

Místo zaniklých renesančních šancí - drobné pohraniční pevnosti na území obce Dolní Lomná. Vybudovány patrně kolem roku 1626. Koncem 17. století již nebyly obnoveny.

Terénní pozůstatky objektu bývalých šancí – menší pohraniční pevnosti typu redanu, která byla součástí složitého systému na obranu Těšínska a Slezska proti Uhersku. Šance Džolek byly vystavěny na svahu stejnojmenného návrší patrně kolem poloviny 18. století. Na počátku 19. stol. jejich význam upadl.

Zaniklé šance na pahorku v jz. části obce Hrčava. Vystavěny v r. 1645. Naposledy využity r. 1741, za prusko-rakouské války. V polovině 18. stol. svůj význam a zanikly. Z místa nádherný výhled na Trojmezí.

Zaniklá drobná pohraniční pevnost – šance – ze 17. století. Součást složitějšího systému tzv. Jablunkovských šancí. Pevnost typu reduta zanikla zemědělskou činností nejpozději do poloviny 19. století. Dnes na její existenci nic neupomíná.