Výsledky hledání míst

Zřícenina rozhledny postavené okrašlovacím spolkem v roce 1907, zanikla po požáru v roce 1940. Byla postavena na místě kde stála první celodřevěná rozhledna z roku 1853 postavené na popud starosty P.E. Leopolda von Löwenthal. Tato rozhledna byla zničena vichřicí v roce 1870.

Reliéfní zbytky hrádkuz poloviny 13.století, částečně poškozeného lomem, na kopci Hradisko severně nad obcí.

Zřícenina hradu, který byl do konce 15. stol. sídlem majitelů rożnówského panství. Poč. 16. stol. přešlo sídlo sňatkem do rodu Tarnowskich, kteří ho k bydlení nevyužívali. Až v pol. 16. stol. rozhodl Jan Amor Tarnowski o definitivním opuštění hradu nevyhovujícího z hlediska obytného i obranného.

Zřícenina pevnosti, kterou dal stavět v 16. stol. korunní hejtman Jan Amor Tarnowski za účelem obrany výnosného rożnówského panství. Stavba moderně opevněné bastionové pevnosti však z neznámých příčin nikdy nebyla dokončena. V 19. stol. byl uprostřed opevnění postaven klasicistní hospodářský dvůr.

Větrný mlýn holandského typu z roku 1874. Pracoval až do roku 1922. Od roku 1904 měl místo lopat plynový motor.

Dřevěná rozhledna v podobě strážní věže staroslovanského hradiště na vrchu Rubín (352 m n. m.) byla postavena v r. 2018 z iniciativy města Podbořany. Je volně přístupná veřejnosti.

Terénní zbytky hradu snad z přelomu 12. a 13. století. Zanikl v 1. pol. 13. st. v souvislosti s vyhnáním ze země možného stavebníka Černína z rodu Drslaviců po sporu s Přemyslem Otakarem I. Zachovány valy a příkopy kolem pahorku předhradí a jádra.

Větrný mlýn postavený kolem roku 1865. Definitvně ukončil svoji činnost v roce 1945 současně se zánikem mlynářského práva. Od té doby zde byla instalována a je udržována stálá muzejní expozice.

Rudické propadání – přírodní památka, součást CHKO Moravský kras. Jedovnický potok se zde propadá do 90 m hlubokého a přes 12 km dlouhého jeskynního systému, 2. nejdelšího v ČR. Součástí systému je největší vodopád v ČR (35 m), nejhlubší suchá propast (153 m) či Obří dóm. Končí známou Býčí skálou.

Zaniklá tvrz, která patřila patrně k neznámé zaniklé osadě, protože od vesnice Rudka je její poloha dost vzdálená. Tvrz není v písemných pramenech zmiňována a proto než bude proveden archeologický průzkum, je možné se jen dohadovat, kdy zde tvrz stávala a jaká byla její podoba nebo historie.

Nevelké hradiště o rozloze cca 1 ha, opevněné valem (3 m) a příkopem po obvodu, na severovýchodě opevnění zdvojeno. Vnitřní plocha bez výraznějších stop. K místu chybí jakékoliv zmínky v písemných pramenech, bez nálezů. Bližší Informace může přinést jen archeologický průzkum.

Vyhlídková skála asi 2 km severně od Jetřichovic, pojmenovaná po knížeti Rudolfu Kinském z Vchynic a Tetova, který místo poprvé navštívil v roce 1824. Od té doby na jejím vrcholu je postaven dřevěný altán. Původně sloužila jako pozorovatelna pro požární hlídky.

Zaniklý hrad, r. 1274 se po něm píše rytíř Bertold. V držení jeho rodu cca do pol. 14. stol., poté biskup. léno (jehož byl centrem) děleno a město Rumberk získal r. 1391 Zikmund z Letovic. Hrad tou dobou pustý nebo zpustl po připojení k Letovicím.

Rumpálové zařízení nad 68,5 metrů hlubokou studnou. Radí se tak mezi nejhlubší studny v Česku. Z větší části vysekaná ve skále. Soukolí se uvádělo do pohybu otáčením dřevěného kola. Rumpál chátral vedle studny do r. 1975, poté opraven. Vrátilo se opravené původní zařízení rumpálu.

Rundersburg patřil k soustavě hradů románského původu v dolnorakouském Waldviertelu, které chránily území kolem řeky Kamp. Ležel nad pravým břehem řeky a byl opuštěn již po r. 1300. Po 700 letech jsou zachovány jen části hradní věže zarostlé lesem.