Výsledky hledání míst

Dochovaná budova tvrze, pozůstatky středověké tvrze jsou vidět ze zadní strany, kde jsou stopy trámků balkonu tvrze. První písemná zmínka o tvrzi je z roku 1467. Dnes je budova bývalé tvrze (čp. 25) soukromým majetkem.

Dřevěná vyhlídková věž o výšce 12 m byla vybudována na jaře 2014 jako připomínka někdejších triangulačních věží. Má dvě vyhlídkové plošiny ve výši 3 a 7 metrů a je od dubna 2014 trvale volně přístupná.

Veselská rozhledna z r. 2018 je dřevěná stavba s ocelovými výztužemi, která stojí na betonovém základu obsypaném břidlicí do tvaru pyramidy. Její celková výška činí téměř 14 metrů, krytá vyhlídková plošina se nachází ve výši 9 metrů a vede na ni 44 schodů. Rozhledna je volně přístupná.

Vesnická památková rezervace Dobrovíz byla vyhlášena r. 1995. Zahrnuje soubor usedlostí vesměs v podobě z 19. století soustředěných kolem návsi s barokní kaplí. Její součástí je i osamocený, tzv. Žákův mlýn na soutoku dvou potoků asi 1 km od centra obce.

Vesnická památková zóna Krnín chrání především dva svobodnické statky (čp. 1 a 3) s pozdně gotickými jádry, z nichž čp. 3 má navíc i status národní kulturní památky. Spolu s ostatními objekty ve vsi vytvářejí malebný celek, na poměry českého venkova v uspokojivém stavu.

Větrné kolo z 90. let 20. stol. bylo po zničení větrem obnoveno podle originálu bořetickou kovodílnou „Manex“ a zablokováno, aby se ve větru netočilo. Slouží jako technická zajímavost.

Větrné kolo z r. 1910 ve Višňovém je ojedinělá technická památka. Sloužilo k čerpání pitné vody pro místní velkostatek a okolní domy, v provozu do r. 1948. Od r. 1958 je chráněno též jako kulturní památka.

Menhir zvaný Větrný kámen stojí ve spodní části údajné pravěké svatyně staré několik tisíc let, kde se provádělo věštění počasí a lidé se zde harmonizovali s živou přírodou.

Větrný mlýn postavený v roce 1842. Naposledy funkční v roce 1946, poté chátral až v roce 1964 byla opravena křídla a mlýn byl ještě jednou spuštěn. Poté byl opuštěn. Od roku 1973 je mlýn kulturní technickou památkou.

Větrný mlýn, zvaný Raabův byl postaven r. 1810. R. 1929 se stal majitelem Jan Raab. R. 1953 se dostal do majetku rodiny V. Jaroně – ještě tehdy byl plně funkční. R. 1973 byl pod Správou zámku v Hradci nad Moravicí ve velmi špatném stavu, r. 1974 byl opraven a zachráněn členy JZD z Kravař.

Novodobá replika menšího větrného mlýna, které stávaly v obci a okolí.

Vetruše, místo opředené mnoha pověstmi o místě bývalého ústeckého hradu bylo nejspíše jen městským popravištěm. Dnes zde stojí nově zrekonstruovaný objekt s vyhlídkovou věží, postavený r. 1897 Ústeckým horským spolkem podle projektu Alwina Köhlera.

První zmínka o hradu z r. 1234. Později sloužil jako vězení pro odpůrce Přemysla Otakara II. Ve 13. a 14. st. rozšiřován. Utrpěl obléháním Švédy roku 1645, dobyt však nebyl. V polovině 18. st. dostal hrad svou nynější podobu.

Město významné již v 6. stol. V 15. stol. přestavěn palác v luxusní renesanční sídlo. Palác od 19. stol. používán jako vládní budova. Úpravy dokončeny v r. 1985. Přístupný veřejnosti. V paláci sídlí Národní galerie Marche. Přístupná podzemní síť paláce.

Věž Hláska je mladší součástí městských hradeb z 80. l. 15. století. V 16. stol. sloužila jako městská šatlava. Na počátku 20. stol. byla spojena se secesní vilou zvanou Helenin zámeček.