Výsledky hledání míst

Pozůstatky vsi vzniklé za vlády Přemysla Otakara II. západně od Slavonic. Na tomtéž místě zřejmě o století dříve zanikla slovanská osada. Pfaffenschlag vypálili husité, nikdy nebyl obnoven. Objeven 1958 a v následujících letech vykopán.

V letech 1690 –1695 nedaleko starovodského poutního kostela vystavěna kolej řádu piaristů. V padesátých letech 20. stol. po vystěhování zdejších obyvatel a začlenění do vojenského prostoru Libavá klášter zbourán.

Nejvyšší hora východních Pyrenejí, dosažitelná během jednoho dne. Dva vrcholy, výška 2921 m. Na východní straně hory je turisticky oblíbená krajina se třinácti ledovcovými jezery. Výstup značenými cestami od východu a západu.

Katalánská národní hora na východním konci vysokohorské části francouzských Pyrenejí. Výška 2784 m n. m. Během letního slunovratu zapalují Katalánci na jejím vrcholu vatru. Oheň je pak roznesen do všech částí Katalánska, kde se z něj zapalují další vatry.

Zřícenina selské usedlosti na skalním ostrohu v jižní části náhorní plošiny Hrada. Doložen roku 1554 jako samota Hrada. Od roku 1716 usedlost vlastnil rod Píčů. Roku 1952 byl poslední hospodář z rodu Píčů, Vladimír, rozkulačen a statek zanikl.

Zříceniny skalního hradu pod vrcholem Góry Zamkowe (799m) v polské části Pieninského národního parku. Založen ve 13. stol. Boleslavem Stydlivým pro manželku sv. Kingu. V r. 1287 odolal nájezdu Tatarů. Na počátku 15. století zničen husitskými vojsky.

Pierrefonds je mohutný středověký hrad, který nechal znovu vybudovat a upravit na zámek Napoleon III v 19. století. Leží severovýchodně od Paříže.

Barokní lidová práce z pol. 18. stol. na odbočce ze silnice II/258 do vsi. Na hranolovém soklu s reliéfy sv. Anny, Nejsvětější Trojice a sv. Františka z Assisi titulní plastika. Roku 1998 originál přenesen do kostela sv. Václava a nahrazen kopií.

Barokní sousoší Piety z roku 1735 u silnice do Moravičan bylo opraveno v polovině 19. století nákladem Rosalie Pluskalové. Ta financovala i zřízení volné kopie na opačném konci městečka, u silnice na Bouzov.

Výklenková Pietscheho kaplička stojí na břehu Markvartického rybníka. Pochází asi z konce 18. stol. Bíle omítnutá stavba na obdélném půdorysu. Na čelní straně obloukový vstupní otvor uzavřený mříží. V interiéru výklenek s barevným reliéfem Panny Marie. Kaplička se nachází v dobrém a udržovaném stavu.

Hrad byl založen v 2. pol. 14. stol. Zajíci z Hazmburka. V roce 1422 byl obsazen husity a krátce nato byl poškozen či úplně zničen. Zbyla jáma sklepení, pozůstatky zdí a základního zdiva.

Pilařský rybník byl založen pravděpodobně v 18. století spolu s dalšími rybníky, aby zásoboval vodou litvínovskou manufakturu, později přestavěnou na mlýn. Po zboření mlýna byl rybník bez využití, v l. 1968-70 dno a břehy zpevněny betonem. Dnes jeho rozvoj blokuje stavební úřad a je proto vypuštěn.

Skutečný pramen říčky Pilávky s kamennou sochou stejnojmenné víly, ke které se váže místní pověst. Socha pochází zřejmě z 50. let 20. stol.

Trojboký pískovcový pilíř na dvoupatrovem soklu s balustrádou a sochami sv. Jana Nepomuckého, sv. Donáta a sv. Floriána, završený kovovým Božím okem. Postaven v Kralupech r. 1726 nákladem kralupských obyvatel, autorství přisouzeno J. A. Dietzovi. R. 1974 přenesen do Libědic, r. 2012 do Málkova.

Rokokově zdobený pilíř se sousoším Nejsvětější Trojice z konce 18. století. Stojí u silnice ze vsi Lázy do Chornice. Ikonograficky představuje tzv. Trůn milosti. Datum na podstavci vlivem koroze povrchu nečitelný.