Výsledky hledání míst

Rybník vybudován přehrazením Cidliny v letech 1492-1497, největší ve Středočeském kraji. Rozloha 258 ha, délka 5,5 km, maximální hloubka 6 m. Hráz vysoká 7 m a dlouhá 870 m. Významná ornitologická lokalita. Chráněn od r. 1948, od r. 2010 má status národní přírodní památky.

Národní přírodní rezervace Drbákov-Albertovy skály byla zřízena vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 72/2008 Sb. na území, které bylo různými formami chráněno již od r. 1933. Její území zpřístupňuje ve velmi náročném terénu naučná stezka, obnovená r. 2010.

NPR byla vyhlášena v r. 2005. Jádro území tvoří červené permské slepence. Má rozlohu 86,6 ha, a bylo zde popsáno 550 druhů vyšších rostlin a řada živočišných druhů. 38 rostlinných a 49 živočišných druhů je chráněných.

Národní přírodní rezervace, rozkládající se na ploše 71,19 ha v nadmořské výšce od 218 do 230 m, byla vyhlášena v roce 1990. Předmětem ochrany je ekosystém nížinného toku řeky Moravy s meandry, ostrůvky, říčními náplavy, bočními říčními rameny a navazující přírodně blízké ekosystémy.

NPR Salajka představuje zachovalou část karpatského jedlo-bukového pralesa na severním svahu hraničního hřebene Beskyd. Na ploše cca 22 ha s přirozenými 230–280 let starými porosty se střídají různé vývojové fáze lesa. Nejznámějším stromem byla 500 let stará jedle Tlustá Tonka.

Zaniklé hradiště na Stolové hoře (458 m), která je součástí Pálavských vrchů. Osídlení datováno do doby kolem 700 let př.n.l., kdy zde lid velaticko-podolské kultury vystavěl opevněné sídliště. Výskyt mohyl únětické kultury.

Národní přírodní rezervace, rozkládající se na ploše 100,64 ha v nadmořské výšce 195-198 m, byla vyhlášena v roce 1952. Důvodem ochrany je zachovalý lužní les u neregulovaného toku řeky Moravy a bohaté ptačí hnízdiště.

Národní sad je unikátní soubor pomníků a soch na neodtěžené části kopce Kotouče ve Štramberku, z doby vzniku našeho státu. Slavnostně otevřen 6. 8. 1922. V místě zbytek hrádku a jeskyně Šipka s archeologickými nálezy. Původně poutní místo jezuitů s dvěma nedochovanými kostely.

Zámek se nachází v oblasti středního Běloruska. V majetku polského šlechtického rodu Radziwillů. Zámek postaven jako soubor navzájem propojených budov. Obklopují dvůr o šesti stranách. Komplex se skládá ze zámku a kostela. Zámecký komplex zapsán v roce 2000 na Seznam světového dědictví UNESCO.

Naučná stezka a biokoridor Hloučela je 4 km dlouhá stezka s 11 infotabulemi založená r. 2007. Jedná se o významnou odpočinkovou zónu města Prostějova, kterou tvoří jednak lužní les, jednak Wolfovy sady. Domoviště bohaté fauny i flóry.

Naučná stezka po linii čs. opevnění, vybudované před 2. světovou válkou v horském sedle mezi Českou Kamenicí a Chřibskou. Stezku realizovala Lesní správa Rumburk. Dochovány objekty lehkého opevnění vz. 37 v různém stupni dokončení ve dvou sledech, místy střelecké průseky, spojovací a střelecké okopy

Naučnou stezku Svídnice tvoří šest samostatných informačních tabulí, na kterých je prezentována historie obce, zdejší významní rodáci a zajímavosti okolí obce Svídnice. Stezka z r. 2012 začíná u vlakové zastávky a končí nedaleko rybníka Křiňák.

Naučná stezka na hoře Zlatý Chlum, kde se od dob středověku těžila zlatá ruda, byla otevřena r. 2007. Hornická stezka nabízí na svých zastávkách informace ohledně různých způsobů dolování rudy. Stezka přibližuje 4 časové etapy těžby za celkové období od r. 1200 do konce 19. stol.

Hrad založen v 1. pol. 14. století, poprvé zmíněn r. 1365. Obležen a dobyt r. 1469 královským vojskem, r. 1643 Švédy. Rozhodnutím císaře r. 1644 zbořen. Dochovány zříceniny budov a hradeb, valy a příkopy.

Návesní kaple bez datování odpovídá svým charakterem podobným sakrálním lidovým stavbám z přelomu 18. a 19. století v tomto regionu. Dle tvarování hlavní římsy byla pravděpodobně postavena mezi lety 1790 – 1820. Kaple má čtvercový půdorys o rozměrech 3x3 metry. Památkově chráněná od roku 1958.