Výsledky hledání míst

Náhrobek slavného básníka K. H. Máchy, pohřbeného v Litoměřicích 8.11.1836. Náhrobek z dílny Františka Linna byl nad hrobem postaven v dubnu 1846, zejm. péčí Karla Havlíčka Borovského. R. 1861 k němu přibyl novogotický kenotaf. R. 1938 byly básníkovy ostatky převezeny na vyšehradský hřbitov v Praze.

Renesanční náhrobek Kašpara Pruskovského z Pruskova. Nechal jej na severní stěně kostel a sv. Petra a Pavla postavit nebožtíkův bratranec Jan Kryštov Pruskovský v r. 1603.

V parčíku u kostela sv. Vendelína. Náhrobní kámen s rodovým erbem a německým (později přidán i český) nápisem, který je chráněn litinovým oplocením. Pochází z roku 1866. Památkově chráněný.

Náhrobek majitele zámku a panství v Orlové, Richarda sv. pána z Mattencloitu (1829–88). Jednoduchý náhrobek v podobě obelisku s vytesaným znakem a náhrobním kamenem se nachází mezi zaniklým zámkem a presbyteriem farního kostela.

Pískovcový náhrobek osazený v ohradní zdi. Datován v nápisu rokem 1675. Nákladný raně barokní náhrobek připomínající tragickou událost. Obdélníkový tvar završený výrazně vzepjatou profilovanou římsou. Zachován je v dobrém stavu. Památkově chráněn od r. 1967.

Kamenné náhrobní desky šesti příslušníků rodiny Kinských, posledních majitelů panství a zámku Lešná. Je zde pochován jak hrabě August, který nechal zámek přestavět, tak jeho syn hr. Filip. Náhrobky se nacházejí v areálu kostela v Lešné.

Čtyři kamenné náhrobní desky posledních majitelů ropického panství, baronů Spens-Boden a Künburgů. Nacházejí se při hřbitovní zdi.

Náhrobní kaple v Kanicích byla postavena roku 1865 na místě, kde byly pochovány Alžběta a Amálie, dcery polního zbrojmistra Ignáce Gyulaye hraběte z Maros-Némethu a Nádasky. Vysvěcena byla roku 1872.

Nepatrné zbytky hradu založeného ve 14. století Jindřichem z Alamsdorfu. Po roce 1381 byl hrad opuštěn a postupem času se změnil ve zříceninu. Po roce 1989 zbytky hradu výrazně poničeny německými hledači pokladů.

Pozůstatky hradní stavby v Nákle při kostele sv. Jiří. Zmínka o kostele v roce 1250. Hrádek postaven asi ve 14. stol. při původním dřevěném kostelíku či na jeho zbytcích. Kostel z r. 1560 pak převzal hradní a pevnostní zbytky samotné stavby.

Nepatrné pozůstatky opevnění se nacházejí na návrší, pocházejí z konce 10. stol. a souvisí s rozšiřováním moci Přemyslovců. Hradiště bylo opevněno dřevohlinitou hradbou, jejíž čelo kryla kamenná plenta z nasucho poskládaných kamenů a sotva znatelný příkop. Zaniklo v důsledku mohutného požáru.

Hradiště evropského významu zkoumané od poloviny 20. století. Vzniklo na rozhraní středního a pozdního eneolitu (pozdní doba kamenná neboli doba měděná), osídleno i v halštatu, nálezy též ze středověku. V místě prokázáno nejstarší kamenné opevnění u nás.

Dnes pouhé zbytky po hradu postaveném r. 1280 Všeborem I. Zmíněn byl r. 1423, kdy byl obléhán vojskem Zikmunda pod vedením Ctibora z Cimburka. R. 1480 uveden jako pustý. Zříceninou byl ještě v 18. st. Dnes zůstaly pouze zbytky zdiva a příkopů.

Náměstí Nakš-e džahán se nachází v centru města. Je na seznamu Světového dědictví UNESCO. Vybudováno v letech 1598 a 1629. Šířka 160 m, délka 560 m a rozloha 89.600 čtverečných metrů. Od revoluce v roce 1979 nese oficiální název Náměstí Imáma Chomejního.

Siena je historické kulturní město. Na hlavním náměstí je jedna z nejvýznamnějších sienských staveb, radnice, gotická cihlovou stavbu z let 1297 až 1310. U radnice 102 metrů vysoká věž Torre del Mangia z let 1338 - 48. Celé náměstí obklopují různé majestátní budovy.