Výsledky hledání míst

Hrad poprvé zmíněn v predikátu Alberta a Bohuše roku 1322. Ve 2. pol. 15. století spory o vlastnictví hradu, po dobytí r. 1468 opraven. Za Zastřizlů postavena před r. 1538 tvrz ve městě a hrad opuštěn. Dochovány rozsáhlé terénní zbytky, valy a příkopy.

Terénní zbytky tvrze založené kolem r. 1300. Od r. 1334 do hus. válek patří roudnickým augustiniánům, poté zastavována různým majitelům. Zpustošena za 30-leté války. Dochován pahorek jádra zčásti dosud chráněný valy a příkopy.

Skalní vyhlídka Paličník patří k nejkrásnějším v Jizerských horách a poskytuje výhled do údolí Smědé západně od vrcholu Smrk. Zároveň je součástí přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny, která je od r. 2021 zapsána v seznamu světového dědictví UNESCO.

Hrad nechal vystavět zřejmě na ochranu opatství založeného v r. 1081 byzantský císař Alexios I. Komnenos nebo Jan II. Komnenos. Od 14. století byl v rukou rytířů sv. Jana. V letech 1436-1454 přestavěn. Využíván i po obsazení ostrova Turky v 2. polovině 16. století. Podhradí opuštěno v r. 1830.

Památná jedle bělokorá v údolí říčky Řečice v Moravskoslezských Beskydech. Dosahuje výšky 37 m při obvodě kmene 360 cm. Vyhlášena památným stromem v r. 1972.

Památné duby na území zaniklé obce Přední Záběhlá jsou dominantou Chráněné krajinné oblasti Brdy. Stromy jsou chráněné od roku 2019 pro svůj vzrůst a stáří přibližně 300 let. Místo je přístupné jen pro pěší a cyklisty.

V Kostelní ulici v Jindřichově Hradci je u kostela Nanebevzetí Panny Marie v dlažbě vyznačen údajný průběh 15. poledníku východní délky, na což upozorňuje i pamětní deska. Jde o turistickou atrakci neznámé doby vzniku. Tento poledník ve skutečnosti prochází městem západněji.

Prostý kamenný pomník odhalený na paměť pěti zabitých amerických letců, členů posádky bombardéru B-17 z 97 BG / 414 BS 15. letecké armády USAAF sestřeleného 21. července 1944 nad petrochemickým kombinátem. Odhalen byl bývalým letcem RAF Janem Hladkým ve výroční den roku 2001.

V lese, na konci skalnatého výběžku u lesní úvozové cesty stojí malý památník s vyobrazením andělíčka a umrlčí lebky, na památku turkotatarských a kuruckých vpádů a utrpení obyvatelstva Valašskokloboucka ve 2. pol. 17. století a poč. století 18.

Astronomický střed Evropy – průsečík 50. rovnoběžky a 15. poledníku – se nachází cca 1,5 kilometru od Kouřimi, v poli u silnice vedoucí na Svojšice. Na tuto zajímavost má upozornit památník, který navrhl Jaroslav Poula. Symbol tohoto astronomicky významného místa byl na náměstí umístěn r. 2010.

Památník astronomického středu Evropy stojí od r. 2010 na Mírovém náměstí v Kouřimi. Bohužel je chybně označen jako geografický střed a chybí i upozornění, že skutečný astronomický střed Evropy se nachází asi 1,5 km východně od centra města.

Pamětní kámen s německým textem a reliéfem rytíře byl r. 1978 vztyčen na pravém, rakouském břehu řeky Moravy (Moravské pole) u vesnice Dürnkrut. Připomíná bitvu z r. 1278 mezi českým králem Přemyslem Otakarem II. a římským králem Rudolfem I. Habsburským, v níž byl český král zabit.

Pomník připomíná bitvu Rakouska a Pruska v roce 1742. Kdy pomník vznikl, není známo. Na hranolovém podstavci socha Matky Boží s tělem Ježíše v náručí. Socha Piety v roce 1927 poškozena. Panně Marii uražena hlava. Pomník obnoven. V průběhu 2. pol. 20. stol. sešel a takto se dochoval do současnosti.

Severozápadně od Hradce Králové poblíž obce Chlum se nachází bojiště, kde se 3. července 1866 odehrála prusko-rakouská bitva. Dnes se zde nachází mimo jiné válečné museum, kostnice a zbytky dělostřeleckých okopů. Každý rok se tu konají vzpomínkové akce a rekonstrukce bitvy.

Památník bitvy u Křeče, která proběhla mezi Tábority a vojsky Oldřich II. z Rožmberka 19. 8. 1435 a která je považována za poslední bitvu husitských válek. Kamenný památník ve tvaru kalicha byl odhalen 22. září 1935.