Výsledky hledání míst

Opevněné město Drosendorf s hradem vzniklo kolem r. 1240 nad původní osadou s tvrzí. Bylo obléháno Přemyslem Otakarem II., později Janem Lucemburským a v r. 1406 pány Albrechtem a Janem z Bítova a Cornštejna. Mnohokrát upravované městské hradby jsou nejdochovanějšími v celém Rakousku.

Opevnění pochází z poč. 16. stol. Původně tvořeno příkopem a vnější a vnitřní hradební zdí. V hradbách jedenáct bašt a městské brány. Opevnění zaniklo v 19. stol. Zachovány fragmenty zdí a tři bašty. Jedna bašta opravena.

Hradby najdeme na Staroměstské ulici v Bratislavě. Do města vedly tři brány. Brány opevněny po invazi husitů. Opevnění posíleno před tureckými nájezdy. V r. 1775 byla velká část zbourána. Zachovány jen Michalská brána a část hradeb podél Staroměstské ulice.

Gotické městské opevnění z 2. pol. 13. století, nejstarší šlechtické dílo svého druhu u nás; nebylo obvyklé, aby poddanské město bylo obehnáno kamennými hradbami. Dochovaly se různé úseky hradeb a bašt; z bran je to nejlépe kompletní Pražská brána; části prácheňské brány a jižní branky (fortny).

Opevnění z různých období je jedním z nejlépe dochovaných v Evropě. Dosud stojí osm věží římského města Lapurdum ze 4. stol. a dva městské hrady z 11. a 15. stol. Rozsáhlé bastionové opevnění z konce 16. stol. s pozdějšími úpravami sloužilo do r. 1907. Dnes městské parky.

Městské opevnění se skládá z hradebních zdí, uzavírajících půdorys města kolem historického centra. Zděné převážně z lomového kamene, v některých místech dozděné cihlami. Za klášterem jsou téměř rozbořené. Součástí hradeb bývala i Městská věž. Hradby jsou v seznamu kulturních památek od r. 1964.

Městské opevnění ve Vysokém Mýtě převážně ze 14. století se zachovalo v poměrně dlouhých úsecích na dvou stranách města. Zachovány zůstaly i dvě hradební věže. Kolem hradeb se nacházejí parky. V jedné z hradebních zdí jsou vsazeny pamětní desky.

Město nad brodem přes řeku Olšavu sloužilo od počátku jako pomezní pevnost na hranici Moravy a Uherska. Ve 13. století bylo opatřeno hradební zdí a čtyřmi branami. Zbytky zdi se dochovaly na jihu a severu, z městských bran se dochovala jediná, která dnes slouží jako vstup do Muzea J. A. Komenského.

Zbytky kamenných městských hradeb v královském městě Litovli. Povolení ke stavbě vydal 3. 2. 1327 král Jan Lucemburský. Délka činila asi 1300 m, před hradbami byl vodní příkop, mokřiny, četná ramena řeky Moravy a dva rybníky. Dochováno torzo v jižní části města a několik drobných artefaktů.

Městské opevnění pochází z 2. poloviny 13. století, od 14. století v podobě kamenných hradeb se dvěma branami. Hradby z větší části zbořeny v polovině 19. století, dochovány v malých úsecích, dnes částečně pohlcených novou zástavbou. Volně přístupné jsou až 4 m vysoké zbytky Jižní brany.

V 15. století vystavěno opevnění kolem kostela. Dodnes u kostela patrné jeho pozůstatky. Na západní a jižní straně ohrazení dochovány úseky hradebního opevnění. Zeď zpevněna sledem mohutných opěrných pilířů. Jediný doklad gotické městské fortifikace. Od r. 1964 památkově chráněno.

Dochované kamenné opevnění středověkého městečka, které navazovalo na hrad Rychmburk. Hradby měly pět kruhových bašt, bránu a branku. Vznik městského opevnění započal kolem roku 1500.

Augustův oblouk je městská brána v podobě vítězného oblouku. Je to hlavní vstup do města. Druhým důležitým vstupem do města je Porta Maggiore. Stojí před Augustovým obloukem. Probíhají zde restaurátorské práce.

Z městského opevnění budovaného od 13. do 17. století se kromě půdorysných stop ve městě (především okružní ulice a přilehlých sadů) dochovaly především dvě bašty: Řeznická (Fleischerbastei) a Malá (Kleine Bastei). Opevnění, doplněné za třicetileté války o zemní bastiony, zaniklo během 19. stol.

Městské opevnění dal vybudovat kolem r. 1500 Jan Černčický z Kácova. Místy až šestimetrové hradby byly doplněny pěti baštami se střílnami. Součástí byly věž Zázvorka a od r. 1532 pětiboká dělová bašta. Vstup do města byl možný dvěma branami, Krajskou (zbořena r. 1874) a Horskou (zbořena r. 1905).