© Luděk Vláčil 07/2024
Zřícenina hradu se nachází ve vnitrozemí řeckého ostrova Kréta, asi 20 km jihovýchodně od hlavního města Heraklion. Výchozím bodem návštěvy je ves Melesses, odkud je pevnost snadno dostupná. Do vsi se lze dostat autem z Heraklionu po místních komunikacích směrem na Archanes. Parkování je možné přímo ve vesnici. Odtud vede k lokalitě nezpevněná cesta, po níž následuje krátký pěší výstup trvající přibližně 15–25 minut. Přístup je možný pouze ze západní strany, neboť východní svah je tvořen nepřístupným kaňonem. Lokalita je volně přístupná. Doporučuje se pevná obuv, dostatek vody a návštěva v ranních či odpoledních hodinách, zejména v letních měsících.
Dochovaná výška hradby dosahuje místy přibližně 5 m, přičemž lze předpokládat, že původní výška byla vyšší. Úroveń vnitřního terénu převyšuje základ hradby o 1,5–2 m, místy až 3–3,5 m, což je pravděpodobně důsledkem sekundárních sedimentačních procesů. ...Základy hradeb jsou založeny buď přímo na skalním podloží, nebo jsou tvořeny masivními kamennými bloky kladenými do pravidelných horizontálních vrstev a spojovanými vápennou maltou. Přibližně ve střední části fortifikačního obvodu je situována čtvercová věž vystupující před líc hradby, s vnitřní šířkou 5 m a hloubkou 3,45 m. Další relikty věžové konstrukce jsou identifikovatelné rovněž v severovýchodním nároží opevnění. Východní a severní sektor areálu vykazuje výrazné stopy husté zástavby, interpretované jako obytná zóna hradního sídla. Západní část lokality zaujímá vyvýšená plošina s převýšením přibližně 3,5–4 m oproti okolnímu terénu, oddělená vlastním fortifikačním okruhem, čímž vytváří akropoli. Opevnění akropole obepíná celé přibližně kruhové návrší a na východní straně se přibližuje k vnějšímu obrannému obvodu. Na ploše akropole jsou dochovány relikty drobné sakrální stavby, pravděpodobně chrámu. V jihovýchodním sektoru akropole se nachází monumentální kruhová věžová konstrukce, která je ze severní strany chráněna přímým úsekem zdiva; na její jižní straně je dochováno schodiště umožňující přístup na vrchol objektu. Stavba má charakter kompaktního válcovitého tělesa založeného na mohutných kamenných blocích a je zřejmě chronologicky starší než ostatní části opevnění; s ohledem na stavební techniku lze uvažovat snad o jejím původu v helénistickém období..
O tomto hradě se nezachovaly žádné písemné zprávy a jeho dějiny jsou známy pouze ve velmi omezené míře. Lze se však domnívat, že byl založen v době byzantské, pravděpodobně v 9. či 10. ...století po Kristu, jako pevnost obranná, jejímž úkolem byla kontrola širšího okolí. Hrad stával na místě přirozeně opevněném, na návrší, jehož východní stranu chránil hluboký kaňon, zatímco ostatní přístupy byly zajištěny příkrými svahy. Díky této poloze měl dobrý rozhled do okolní krajiny a dohlížel nad důležitými komunikacemi, jež spojovaly pobřežní oblasti s vnitrozemím ostrova. Zastával tak úlohu obrannou, kontrolní i strážní a v časech nebezpečí poskytoval útočiště místnímu obyvatelstvu. V době benátské nadvlády nad Krétou (1204–1669) není spolehlivě doloženo, v jakém rozsahu byla pevnost nadále užívána; lze však soudit, že mohla býti částečně využívána či stavebně upravována. Lokalita je patrně totožná s vesnicí Castello del Betto, uváděnou ve sčítání lidu z roku 1583, v němž je zaznamenáno 37 obyvatel. Do dnešních dnů se dochovaly zbytky kamenných hradeb a obranné zdi, zřícenina věže a strážního objektu, jakož i pozůstatky církevních staveb, mezi nimi chrám Panagia – Nejsvětější Panny Marie, dále nádrže na vodu a relikty dalších staveb. Celý areál je dnes zachován pouze v podobě archeologických pozůstatků, jež dosvědčují význam této lokality v obranném systému středověké Kréty..
|
Přihlášení |
