Výsledky hledání míst

Sirný pramen na břehu Lipovského potoka severně od obce Lipová. Jeden z mnoha na východní Moravě od Beskyd po Pálavu. Nevábný zápach způsobuje sirovodík, vyprodukovaný bakteriemi při rozkladu podzemních organických látek v kombinaci s rozpuštěnými sírany.

Širvanšáhův palác je největším památníkem ázerbájdžánské architektury. Od 17. století palác prázdný. Po obléháno vojsky Petra I. převeden pod ruské vojenské oddělení. Zničena řada historických budov a zařízení. Od r. 1920 opatření na ochranu památky. V r. 2006 dokončena obnova paláce.

Dřevěný kříž zasazený v kamenném podstavci na paměť tragické události, při níž zde zahynul 13. 10. 1884 ředitel kn. arcibiskup. panství Hukvaldy Antonín Skácel, když se splašili koně s jeho kočárem.

Pískovcová skalní stěna na pravém břehu Svitavky. Roku 1910 na ní vznikl reliéf výjevu z místní pověsti o dívce pronásledované rytířem, která ze zoufalosti skáče ze skály a zachrání se, zatímco pronásledovatel se i s koněm zřítí do bažin a zahyne.

Pramen pitné vody v údolí Zbečnického potoka na Hronovsku, který v době epidemie cholery roku 1832 získal mezi lidem pověst léčivého. Název studánka získala podle díla Aloise Jiráska „Skaláci“.

Název Skalákovna získal byt o dvou místnostech vytesaný ve skále počátkem 19. století na úpatí Mazovy či Hudcovy horky. Jeho název zpopularizovala spisovatelka Karolina Světlá svou povídkou Skalák z r. 1863.

Rozhledna 25 m (435 m n. m.) s dřevěnou konstrukci s kovovými prvky byla postavena v obd. červen–listopad 2011, oficiálně zpřístupněna v dubnu 2012. Stavbu iniciovali manželé Holíkovi, kteří pro ni r. 2008 zakoupili pozemek. Vyhlídkové patro ve výšce 21 m nabízí vyhlídku až na Ještěd, Sněžku atp.

Křemencový val dlouhý cca 3,8 km, táhnoucí se od Prachatic severovýchodně. Dosahuje výšky až 15 metrů a byl v historii několikrát využit při obléhání města. V r. 1905 byl pojmenován Schillerova skála, po r. 1918 byl označován jako Žižkova skalka, která byla r. 1989 vyhlášena přírodní památkou.

Národní přírodní památka Skalky skřítků chrání pseudokrasové dutiny ve svahu Švédlova vrchu na okraji Doupovských vrchů. Chráněné území má rozlohu 11,64 ha a bylo vyhlášeno r. 1979. Je to geologicky zcela ojedinělá lokalita s několika desítkami dutin, jejichž vznik není spolehlivě vysvětlen.

Přírodní výtvor vznikl bochníkovitým zvětráváním amfibolicko-biotitické porfyrické žuly typu Čertova břemene. Tvoří jej tři balvany o rozměrech od 3,5 m do 1,2 m, výška průchodu je cca 1,6 m, délka téměř 4 m. Leží na naučné stezce Kovářovsko.

Vápencová skalní brána na dně soutěsky potoka Lapikoerreka v jižní části baskického pohoří Urkiola. Brána je pozůstatkem zaniklého jeskynního tunelu. Dle baskické mytologie jde o pohanský most, který si v horách postavili obři.

8 m vysoká vypreparovaná část lávového příkrovu ve tvaru hřibu vzniklá nestejnoměrným zvětráváním bazanitu, je tvořena dvěma výlevy – spodní je pórovitější a více zvětralý (tenká „noha hřibu“), na které sedí mohutná horní část – široký „klobouk“.

Příklad sakrální lidové architektury. Kaple je vytesána ve skalním bloku, opatřena zařízením (lavice, oltář). Je prosvětlena dvěma okny i s rámy. Kaple byla a je soukromým majetkem. Nejstarší známý doklad se nachází v soupisu křížů a soch farnosti Srbská Kamenice z října 1835.

Skalní kaplička pochází z přelomu 19. a 20. století. Do stěny skalního bloku je vestavěna hranolová výklenková kaple. Čelní stěny vyzděny červenými cihlami. Vstup segmentově zaklenutý. Kaple uzavřena novodobou jednoduchou otvíranou mříží. V interiéru kaple zavěšen jednoduchý novodobý kovový kříž.

Skalní kaple Panny Marie je jedním z romantických objektů v kraji nazývaném Kunratické Švýcarsko nedaleko Cvikova na Českolipsku. Pochází z r. 1834, opravována byla v letech 1934 a 2006.