Výsledky hledání míst

Historicky předpokládané místo zaniklé tvrze nejasného stáří, ze které pocházel od konce 14. století slezský rod Běsů z Kujav. Tvrz zaniká patrně koncem 15. století. Na jejím místě byl dle badatelů vystavěn starý dvůr. Dnes ruina.

Ves Kukvice se poprvé připomíná r. 1383. Tvrz byla pravděpodobně vybudována až koncem 16. stol. Poprvé je uvedena spolu s dvorcem až r. 1607. Druhá zmínka o ní je pak r. 1643. Tvrz zanikla spolu se vsí v době třicetileté války. Jestli stála ve vsi nebo mimo ní, není známo. Zanikla beze stopy.

Zřícenina hradu Markvarticů z poč. 14. stol. Prodán Janem z Kumburka r. 1406 Janu Krušinovi z Lichtenburka. Vnější opevnění z let 1437–1456. V 16. stol. majetek Trčků. Poničen Švédy, r. 1658 pobořen na příkaz císaře.

Z hradu pánů Křineckých z Ronova ze 2. pol. 15. stol. se zachovalo mohutné zemní opevnění. Pozůstatky staveb zanikly při stavbě zámku po r. 1659, ten byl zbořen v r. 1891.

Chátrající zámek v sousedství bývalého JZD v centru vsi. V místě byla od 15. století tvrz, která zpustla v 16. a opět v 17. století. V 18. století zde vzniká pozdně barokní zámek. Dnes část zámku není obývána a chátrá.

Písemně nepodložený zaniklý zámek v areálu dvora v Ostravě - Kunčičkách. Založen r. 1673 Františkem Vilémem Sedlickým jako sídlo nového samostatného panství. Po ztrátě funkce sloužil jako správní budova. Zanikl se dvorem po r. 1899.

Kunčický bludný balvan je největší známý bludný balvan v ČR. Byl objeven r. 1954 během základových prací na slévárně tehdejší Nové huti Klementa Gottwalda. Byl vyzdvižen z hloubky 6,8 m. Nyní je umístěn na betonovém podstavci. Od r. 1990 je přírodní památkou.

Výrazné tvrziště na severním okraji obce vzniklé na počátku 14. století. Od roku 1397 vlastní tvrz Jan Kraslice z Kundratic a jeho rod vlastní tvrz a panství šedesát léta, po připojení k jilemnickému panství zmiňována jako zaniklá v roce 1492.

První písemné zprávy z r. 1196. Byl správním hradem s vojenskou posádkou tehdejší Lucké provincie na cestě do Uher. R. 1231 v držení vdovy Konstancie Uherské. Zničen Matúšem Čákem r. 1315, nasledně rozebrán. Jeho přesnou polohu se doposud nepodařilo zjistit.

Pozdně barokní trojboká zděná boží muka nechal vystavět v roce 1811 žlutický lékař Franz Kunz. Roku 1845 byla poničena bleskem a následně obnovena. Po roce 1945 chátrala. V letech 1983-1984 byla rozebrána a znovu sestavena na novém místě, několik desítek metrů severně od původního stanoviště.

Zřícenina hradu z 13. stol. První zprávy o hradu pocházejí až z roku 1359, kdy jej Karel IV. uznal jako součást vimperského panství. Opuštěn byl v 1. pol. 16. stol. a od roku 1547 se uvádí jako pustý. Jeho zkázu završil požár koncem 16. stol.

Dřevěná rozhledna (13 m, 503 m n. m.) byla postavena na návrší Kupa u vesnice Jestřebice, dříve zde stával triangulační bod (rozebrán v 50. letech 20. stol.). Rozhlednu dal postavit r. 2009 OÚ Bernartice. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 10 m je krásný výhled na Táborsko, Českou Sibiř a další.

Kamenná Kurzova rozhledna 1041 m n. m., 24,8 m vysoká. Stávala zde dřevěná rozhl., vybud. r. 1894. Kamen. rozhledna otevřena r. 1905 (Klub českých turistů). Za války zabrána Němci, r. 1950 armádou. R. 1999 vrácena KČT. Po rekonstr. otevřena r. 2000.

Pozůstatky středověké těžby stříbra, která zde probíhala od poloviny 13. stol. První písemná zpráva je z r. 1285, kdy je zde uváděno 13 důlních polí. Těžba zde byla ukončena na konci 14., či na počátku 15. století. Zachovalo se několik desítek bývalých šachet až 10 m hlubokých a 25 m širokých.

Tříobloukový akvadukt postaven koncem 15. století. Je dlouhý 50 metrů a zachoval se ve velmi dobrém stavu. Přiváděl pitnou vodu od pramene sv. Vojtěcha do Kutné Hory přes údolí přítoku Bylanky. Stále slouží jako cesta pro pěší. Chráněná památka od r. 1958.