Výsledky hledání míst

První zmínka o hradu Babenberk pochází z roku 902. Městu dominuje kostel sv. Michaela a původně benediktinský klášter. Po zemětřesení vystavěn v letech 1121-1139. Kostel je trojlodní pilířová bazilika. Klášter zrušen roku 1803, nyní domov důchodců.

Kostel sv. Michaela archanděla vznikl v r. 1610 na základech luteránské modlitebny (postavena r. 1577 z podnětu Zdeňka z Valdštejna). V letech 1768-1778 byl barokně přestavěn.

Kostel z r. 1862 byl postaven na základech gotického předchůdce ze 14. stol. Uvnitř čtyři náhrobky z 16. století. U kostela dvě cenné sochy sv. Valentýna a sv. Floriána.

Raně barokní kostel sv. Michaela archanděla v Borohrádku postaven v letech 1669–1673. Hlavní oltář z r. 1752, kamenná křtitelnice z r. 1556, vnitřní zařízení z 18. stol. V kostelní zdi náhrobníky z let1625 a 1629. V blízkosti kostela dřevěná zvonice. Na hřbitově novogotická hrobka Lützowů.

Raně gotický hřbitovní kostel byl postaven ve 13. stol. V 16. stol. prošel přestavbou, r. 1783 přistavěna sakristie a horní patro věže (zvony z r. 1500 a 1535), staveb. uprav. v 19. stol. V interiéru mramor. křtitelnice ze 13. stol. a jedinečná fresková výmalba z 2. pol. 14. stol., odhalená r. 1949.

Renesanční kostel sv. Michala nechal údajně postavit hrabě Štefan Koháry v r. 1640. V 18. století byl kostel barokně přestavěn. Až někdy do 19. století byla lokalita poutním místem, čehož je důkazem i malá barokní kaple sv. Jana Nepomuckého. Dodnes se z kostela dochovala pouze zřícenina.

Navržen jako ortodoxní katedrála v novobyzantském románském slohu a otevřen r. 1895. Během první svět. války Němci odvezli zvony. Roku 1919 vysvěcen na katolický kostel. Kostel navržen pro 2000 věřících. V exteriéru 266 velkých i malých sloupů a pilastrů. Hlavní oltář z barevného skla.

Kostel sv. Mikuláše je jednolodní barokní stavba z let 1765–1766 stojící na hřbitově za obcí. Jedná se o drobnou stavbu dobré architektonické úrovně. Kostel je jednou z posledních stavebních památek zaniklého města.

Pozdně barokní kostel s věží v průčelí. Původně gotický kostel přestavěn r. 1759. Stojí nad obcí uprostřed hřbitova. Jednolodní orientovaná stavba. Věž v průčelí se čtyřmi zvony, největší z r. 1599. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Kostel sv. Mikuláše je jednou z nejstarších a nejvýznamnějších památek Gentu. Postaven na poč. 13. stol., dokončen ve 14. stol. Cechy přistavěly kaple po stranách kostela. Centrální věž sloužila jako pozorovatelna. Vysoká je 76 m. Obnova kostela v letech 1912-1913 a 1939-1943 a od r. 1960 dodnes.

Stavba farního kostela sv. Mikuláše byla zahájena v r. 1785 a kolem vznikl hřbitov. Na konci II. světové války kostel zasáhl dělostřelecký granát, který jej poškodil a v r. 1965 bylo rozhodnuto o demolici. V r. 2015 zdejší spolek vykopal ze suti podlahu kostela.

Na místě dřevěného gotického kostela, první zmínka r. 1350, byl na konci 16. stol. postaven kamenný renesanční kostel. Roku 1827 byl rozšířen a roku 1886 regotizován. Renesanční kostel je z větší části dochovaný ve zdivu obdélné lodi zakončené čtvercovým valeně zaklenutým presbytářem.

Někdejší klášterní kostel a okolní areál se po sekularisaci a zničení za třicetileté války stal hlavním městským pohřebištěm. Dodnes funguje mimo jiné i jako lužickosrbská obdoba Slavína a hřbitov kapituly místního katolického biskupství.

Zřícenina gotického kostela, dokončeného ve 14. st. a barokně přestavěného (závěr, přístavba věže) v 17. st. Jeho založení je připisováno pivoňskému klášteru. Dochována věž s osmibokou barokní nástavbou, zříceniny lodi a presbytář s got. portálkem.

Kostel poprvé připomínán ve 13. stol. Založen jako gotický trojlodní s křížovou lodí. V l. 1722 –1729 byla provedena jeho přestavba za účasti Jana Santiniho. V r. 1993 blesk zničil jednu věžičku a vyžádal si následnou opravu celé věžní krytiny.