Výsledky hledání míst

Chrám sv. Benedikta v místech, kde se slovo Boží kázalo nejméně od 11. století. Dnešní kostel byl postaven v roce 1901 jako náhrada staršího, který byl o rok dříve stržen. Na vině tehdy byly četné trhliny zdiva. Nový kostel byl posvěcen 27.4.1902 olomouckým arcibiskupem Theodorem Kohnem.

Barokní kostel v Řisutech u Libčevsi nahradil počátkem 18. století původní gotickou stavbu. Po roce 1945 zpustl a byl vyrabován. Na postupujícím rozpadu nic nezměnilo ani odstranění stromů z vrcholu věže a redukce vegetace na okolním bývalém hřbitově.

Jednoduchý barokní kostel postaven neznámým architektem v letech 1732–3 pro tepelské premonstráty. V červnu 1957 po zásahu bleskem vyhořel, dnes opravován občanským sdružením Cesta z města.

Dnes již zaniklý, sedmiboký kostel sv. Blažeje, stával v prostorách Blažejského náměstí v Olomouci. Vznik se datuje k r. 1063, původně snad jako kupecký dvůr. První písemná zpráva z r. 1299. Stavba zanikla demolicí v roce 1839.

Románský kostelík s presbytářem z přelomu 12. a 13. stol, přistavěným ke starší lodi. Poprvé zmiňován v roce 1179. V 1. pol. 17. stol. zpustl. V okolí jsou dva kamenné kříže z období 10. až 12. stol.

Kostel založil r. 540 irský mnich svatý Brynach. Současný kostel z l. 1420-1450, věž z r. 1380. Od reformace v 1. pol. 16. stol. anglikánský, r. 1864 přestavěn. Dvojice kamenů s keltským čárkovým písmem ogham. Před kostelem vysoký keltský kříž z 10. nebo 11. stol. a tisová alej.

Kostel sv. Cyrila a Metoděje Církve československé husitské v Pěnčíně byl postaven roku 1934. Jeho zvláštností je spojení s rodinným domem a poměrně prostý vzhled. Špici kostelní věže zdobí kalich.

Kostel sv. Cyrila a Metoděje v byzantském slohu z let 1877 až 1884 stojící na základech starší stavby.

Jednolodní, podélná gotická stavba s trojúhelným štítem odsazeným obdélným závěrem a čtvercovou osově umístěnou sakristií, přest. renesančně r. 1550, barokně r. 1761. Další úpravy v l. 1896 a 1957. Při kostele barokní hranolová zvonice z r. 1687.

Barokní kostel sv. Ducha v Neprobylicích byl postaven r. 1741 na návrší severně nad obcí náhradou za zchátralou svatyni téhož zasvěcení. V současnosti má sice zachovalý exteriér, ale vnitřek je zchátralý a zcela bez zařízení. Objekt je volně přístupný.

Moderní kostel v sídlištní zástavbě. Má tvar elipsy a vedlejší věže (zvonice). Z českých tvůrců se na něm podíleli architekt Marek Štěpán a malíř Jakub Špaňhel. Interiér je dřevěný a vápencový. Výstavba z let 2004-2007.

Hřbitovní kostel sv. Fabiána a Šebestiána v Zákupech je z let 1550–1562.

První zmínka o obci Vícov pochází z roku 1358. Farní kostelík sv. Floriána byl zřízen arcibiskupstvím na náklady obce v roce 1730, vysvěcen v roce 1750. Boční oltář je zasvěcen Panně Marii Růžencové.

Románský kostel z 2. pol. 12. stol. přestavěný barokně (1751-57) a neoslohově (1840,1860). Obdélná jednolodní stavba s hranolovou věží v čele. Loď členěna polopilíři s pilastry na tři přibližně čtvercové prostory. Na severu drobná čtvercová sakristie.

Původně dřevěný kostel z 12. nebo 13. stol. Kamenný gotický kostel z 15. stol. Přestavby postupně ve všech slozích. Od r. 1777 kostel klasicistní. Kryté vstupní sloupořadí postaveno v dórském stylu. V r. 1949 katedrála uzavřena, interiér zlikvidován. R. 1998 chrám navrácen římskokatolické církvi.