Výsledky hledání míst

Původně klášter premonstrátek z 12.st. V druhé pol. 14.st. gotická přestavba. Vypálen husity, r.1434 však již opraven. Poč. 16. st. klášter opuštěn, r.1537 opraven, ale pak i nadále pustnul. R. 1703 dovršil zkázu požár a klášter zůstal zříceninou.

V r. 1435 se Klejnštejn zmiňuje poprvé jako majetek Žibřida ze Žďáru. Klejnštejn náleží mezi hrady bergfritového typu. Zánik hradu spadá do let 1435–1437, kdy byl dobyt při sporu Vendem z Illburka s držitelem Klejnštejna Vojtěchem z Doupova.

Královský hrad z poč. 12. stol. Přestavěn na zač. 14. stol., později letní sídlo královny Philippy. V l. 1372-1399 v držení Jana z Gauntu. V r. 1644 dobyt parlamentním vojskem. V r. 1648 na příkaz parlamentu zbořen. Dnes nadále královský majetek, pronajímán městu. Slouží jako městský park a muzeum.

Zříceniny hradu z konce 13. st., který sloužil jako ochrana zlatých dolů a vstupu na území vratislavského biskupství. Měl obranný příkop široký 15–30 m. Dnes zbylo 9 m vysoké torzo okrouhlé věže. Hrad byl zničen v pol 15. st.

Zbytky zdiva malého, historicky nedoloženého hrádku, který dle archeologických nálezů fungoval v 15. a na poč. 16. st. Zřejmě se jedná o strážní hrádek blízkého Švihova. Dochovány zbytky přízemí dvouprostorové věžovité budovy, příkop a valy.

Zřícenina hradu, vystavěného na ochranu hranice. R. 1289 v držení pána Ugrina. R. 1315 byl opravován, jsa poškozen v bojích M. Čáky Trenčianského s Karlem Robertem. R. 1394 v maj. Stibora ze Stiboríc, v 15. stol. opevněn. Z dalších majitelů: Oswald z Bučian, Nyáryovci, Motešičtí. Obýván do 18. stol.

Hrad z roku 1272. Roku 1670 ho obsadilo a následně záměrně zničilo císařské vojsko. Od té doby zříceniny rychle chátraly a výsledkem je dnešní stav.

Zdaleka viditelné zbytky hradu, založeného snad Házmburky ve 14. st., poté v majetku Kaplířů ze Sulevic, r. 1422 obléhán husity. V 16. st. opuštěn, na poč. 17. st. uváděn jako pustý. Zachovány zbytky věžovitého paláce a opevnění.

Chátrající hřbitovní kostel. Jako farní je uváděn již před rokem 1389. Ve druhé polovině 19. stol. byl upraven v pseudorománském slohu. Dnes ve velmi špatném stavu, hřbitov je také neudržovaný s otevřenými hroby.

Zřícenina opevněného kostela založeného zřejmě ve 13. stol. V 15. stol. jej obsadilo vojsko Bratříků, mezi nimiž bylo mnoho bývalých husitů, proto je nazýván Husitský kostolík. Během I. světové války vyhořel a již nebyl obnoven. Začátkem 80. let. 20. stol. zakonzervován a zastřešena věž.

Zřícenina poutního kostela Narození Panny Marie z r. 1666 nad Lutovou. Kostel za Josefa II. zrušen. Po nezdařeném odstřelu zůstala dodnes stát západní stěna. Před zříceninou každoročně sloužena poutní bohoslužba. Zastavení křížové cesty přenesena na místní hřbitov.

Jednolodní románský kostel ze zač. 12. stol., jeden z osmi v klášterním údolí Glendalough. Opuštěn v důsledku náboženské reformace v 16. stol. Malá kruhová kostelní věž spadla během bouře r. 1818. V 19. stol. kostel zakonzervován. Dobře dochovaná zřícenina, románský a předrománský portál.

Jednolodní kostel s pravoúhlým presbytářem a přístavky sakristie a boční kaple byl postaven kolem roku 1740 na výšině jižně od vesnice. Po roce 1948 v něm byl ustájen dobytek a dnes má zcela zničené krovy a střechu. Dozrává k demolici.

Masivní zříceniny barokního kostela postaveného r. 1667, následně zrušeného za josefínských reforem r. 1786 uprostřed zalesněné homole poblíž Adršpašského skalního města.

Věž a základy gotického kostela jenž vznikl v l. 1260 - 1280 na místě staršího románského chrámu. Na přelomu 15.-16. stol. byl přestavěn pozdně goticky a v l. 1630 - 1635 renesančně. V l. 1973 – 74 byl až na věž rozebrán.