
Glendalough (Gleann Dá Loch/údolí dvou jezer) je ledovcové údolí v srdci rozsáhlého pohoří Wicklow jižně od Dublinu. 400 m východně od bývalého keltského kláštera stojí u silnice R756 zřícenina románského kostela Nejsvětější Trojice. Ten byl jedním z osmi románských kostelů, které v celém údolí stály. Údolí bylo ve středověku významným poutním místem. Kostel je volně přístupný pěšinou ze silnice. Veřejnou dopravu do údolí zajišťuje soukromý autobusový dopravce St. Kevin’s Bus s přímým spojením z Dublinu. Auto je třeba zaparkovat na placených parkovištích v údolí.
Vymezuje jej 0,8 m silná nasucho kladená zeď, vysoká v průměru 1 m. V zarovnaném travnatém prostoru uvnitř ohrazení dnes nejsou na povrchu patrné žádné hroby. Pro 3D model zříceniny kostela viz https://sketchfab.com/3d-models/trinity-church-8af93061efb94a439b666e64fa9d3522. Na obdélnou loď kostela (9 x 5,4 m) na východě navazuje užší presbytář (4,1 x 2,8 m). Do lodi je presbytář otevřen románským triumfálním obloukem s žulovým ostěním. Oblouk má šířku 2,78 m a výšku 3,15 m. Na západní straně byl k lodi přistavěn zděný přístavek o rozměrech 3,14 x 2,84 m. Přístavek měl kamennou sedlovou střechu, na které stála drobná kruhová věž. Ta sloužila jako zvonice. Zvon byl ovládán lanem v otvoru střechy. Věž spadla spolu se střechou během bouře v roce 1818. Do kostela se původně vstupovalo předrománským obdélným portálem v západní zdi lodi. Mladší západní přístavek ale přístup k tomuto portálu zablokoval. Od té doby se jím vstupovalo z lodi do přístavku. Na západním konci jižní zdi lodi byl proto proražen nový půlkruhový románský portál. Portál se směrem vzhůru od prahu k nadpraží výrazně zužuje, což je předrománský prvek. Loď osvětlovalo jediné úzké románské okno v jižní zdi. Presbytář byl osvětlen hlavním románským oknem ve východní zdi (výška 0,73 m) a trojúhelným oknem v jižní zdi (výška 0,5 m). Západní přístavek dostal dvojici úzkých románských oken v jižní a severní zdi. Loď a presbytář kryly sedlové střechy. Zděné střešní štíty stále z větší části stojí..
U starších jednodílných kostelů v údolí byly během 12. století presbytáře (u klášterních kostelů chóry) přistavěny (například katedrála svatého Petra a Pavla a kostel svatého Kevina). Půdorys kostela Nejsvětější Trojice byl sice progresivní, západní vstupní portál byl ale postaven v archaickém předrománském slohu. O něco mladší vstupní portál v jižní zdi kostela je sice románský, svým výrazným zúžením od prahu k nadpraží je ale stále archaický. V době stavby tohoto kostela ještě do údolí nepronikl normanský románský sloh. Ten ovlivňoval Irsko po většinu 12. století. I dnes je na církevních stavbách patrný množstvím bohatě zdobených článků. V údolí se tímto slohem chlubí například kostel převorství svatého Salvátora a Kněžský dům (Priests’ House). Kostel Nejsvětější Trojice je naproti tomu krásný svou strohostí. Podle dnešní literatury mohl sloužit mimo jiné i jako márnice, byl totiž první při cestě do klášterního údolí. Zesnulí zde mohli čekat na pohřeb v klášterní půdě. Nejpozději v 16. století během reformace kostel zanikl. V 19. století byla jeho zřícenina zakonzervována..