Výsledky hledání míst

Kalvárie z r. 1725 připomíná morovou epidemii v obci v letech 1714-1715. Donátory byli manželé Wagnerovi. Památkově chráněno od r. 1958.

Pískovcový kříž nedaleko Pražského mostu. Na krajích oblouku římsy jsou umístěny sochy. Na levé straně se nachází sv. Jan, na druhé straně Panna Marie. Kříž na podstavci stojí mezi oběma postavami. Na tomto podstavci je křížek, srdce a kotva. Symbolizují tři božské ctnosti, víru, lásku a naději.

Barokní kalvárie je z r. 1741 a sloup Nejsvětější Trojice naproti z r. 1740. Jsou dílem význačného budějovického sochaře Josefa Dietricha. Součást areálu dominikánského kláštera s kostelem Obětování Panny Marie. Před rokem 1809 stávala mezi oběma díly brána s obrazem znázorňujícím založení kláštera.

Při cestě na Zelený vrch od r.1728 budováno poutní místo. Proto se místo nazývá Křížový vrch nebo Kalvárie. Postavena řada kapliček se zastaveními Ježíšova utrpení. Cesta zakončena kapličkou. Od r. 1945 Kalvárie chátrala. Po r.1991 zrenovována.

Kalvodův kříž byl postaven na památku zachránění od moru rodiny Kalvodovy v roce 1771. V současné době je zde křižovatka turistických tras.

Kámen neštěstí připomíná místo, kde se v roce 1672 zabil rytíř z Rumerskirchenu, který předtím v opilosti prostřílel obraz sv. Anny Samotřetí v kapli zámku Volšovy. Kámen byl v roce 2008 opraven a vybaven sloupkem s informační tabulí.

Kámen republiky, umístěný na rakouské hranici vojáky v době ohrožení Československa v roce 1938 před sídlem jejich posádky.

Kámen s pamětní deskou na místě někdejší radnice v Kamenici připomíná slavného rodáka a představitele hudebního klasicismu Františka Vincence Kramáře-Krommera (1759-1831), současníka Wolfganga Amadea Mozarta (1756-1791) a Ludwiga van Beethovena (1770-1827).

PP Kamenárka na jihovýchodě Štramberka, vyhlášena v r. 2001. Poslední volně přístupná lokalita s bloky tithónských štramberských vápenců. Útočiště mnoha druhů chráněných rostlin a živočichů.

Ve vsi Kamenec (dnes osada) stával opevněný dvorec. Jako biskupské léno ho držel r. 1328 Vlček z Domka, r. 1532 již tvrz Bernard ml. ze Žerotína. Později v držení dalších majitelů. Tvrz zanikla snad již koncem 16. stol.. Možná přeměněna na hospodářský dvorec, který byl rozparcelován až v r. 1924.

Zřícenina hradu založeného v 1. pol. 13. stol. baronem Dietrichem. V l. 1532-1540 byl hrad v držení Jeremiáše Laského. Po povstání proti Ferdinandovi Habsburskému byl r. 1556 hrad dobyt a zpustl. Poté byl použit jako zdroj materiálu pro stavbu lihovaru. Dnes je hrad v péči sdružení Kamenná veža.

Hrad postaven nejspíš v l. 1427–30 Zikmundem z Vartemberka, naposledy zmíněn r. 1476. Za Salhausenů po r. 1515 opuštěn. Ještě r. 1639 dobyt a pobořen Švédy. Dochován zbytek obytné věže a obvodových hradeb.

Vesnická památková zóna Kamenická Stráň chrání vzácně dochovaný soubor roubených a hrázděných lužických domů z 18.–20. století, jen minimálně narušených nevhodnými modernisacemi. Ves nebyla ve větší míře zasažena ani chatovými novostavbami.

Kamenná boží muka z r. 1931 se sochou Panny Marie z r. 1992.

Kamenná kašna datována rokem 1865. Stojí v horní části protáhlého náměstí. Čtyřboká žulová nádrž zhotovena z tesaných kvádrů. Fontánu tvoří čtyřboký dřík. Rozměry kašny 6 x 6 m, parapet 90 cm vysoký. V seznamu kulturních památek od r. 1963.