Výsledky hledání míst

Kamenný most o devíti mostních polokruhových obloucích postaven na konci 19. stol. Vybudovali ho italští dělníci. Vede přes údolí Močítka, přes Chýnovský potok. Je jedním z největších kamenných mostů v Čechách. Výška kolem 30 m. Materiál je žula spojovaná vápennou maltou. Technická památka.

Novostavba železniční tratě Brno–Havlíčkův Brod byla zprovozněna r. 1953. Nahradila místní dráhy z přelomu 19. a 20. stol. Železobetonový viadukt dlouhý 200 m s nejvyšší výškou na řekou 36 m má 10 pilířů. Na tělese staré železniční tratě vznikla jedna z nejkrásnějších inline tras na území republiky.

Most postaven v letech 1895-1897. Půdorysně mírně zakřivený most. Délka 128 m. Šest půlkruhových oblouků. Rozpětí 11,8 metru. Nejvyšší oblouk vysoký 30 metrů. Výška mostu nad dnem údolí 32 metrů. Postaven z kamenného zdiva.

Viadukt překonává údolí potoka. Doklad mostního stavitelství konce 19. stol. Součást železniční tratě z Horní Cerekve do Tábora. Stavěn v letech 1886–1888. Mírně zakřivený kamenný viadukt. Devět klenutých oblouků. Stěny završeny římsou z pískovcových kvádrů.

Most z r. 1888 je z režného kamenného zdiva, o sedmi mostních otvorech. Most je ve stoupání, ale i v tvaru "S". Největší výška středního pilíře je 11,71 m. Pod druhým a třetím obloukem vede cesta, pod druhým obloukem protéká Turovecký potok. Do seznamu kulturních památek zapsán r. 1988.

Kamenolom byl těžen v posledních stoletích před Kristem na severozápadním úbočí vrchu Lovoš. Dodnes se zde zachovala řada nepřehlédnutelných jam a sejpů plných kamenných pozůstatků křemenného porfyru z pravěké těžby, používaného k výrobě mlýnků-žernovů.

Zámek v obci Kamienna Góra byl postaven v polovině 16. století, rozšířen r. 1588 a přestavěn r. 1872 za hraběte Uda zu Stolzenberg-Wernigerode. Druhou světovou válku přečkal bez jediného poškození, ale r. 1964 vyhořel a od té doby zůstal v troskách.

Kamýk je strmý, čedičový vrch stojící severně od Litoměřic. Arch. nálezy od neolitu až do středověku dokladují osídlení kopce. Vzhledem k terénu není vhodný k obývání, o hradiště zřejmě nešlo, snad zde bylo kultovní místo.

Kamýk je holý vrch, vypínající se do výšky 436 metrů nad mořem severně od Libčevsi. Je tvořen typickou čedičovou vyvřelinou. Vrch je součástí Chráněné krajinné oblasti České středohoří (zal. r. 1976). Roste zde řada vzácných rostlin, např. hlaváček jarní.

Zříceniny hradu vystavěného z pověření Jana Lucemburského před r. 1319. Často střídal majitele. Kolem r. 1547 přestavěn. Za třicetileté války jej dobyli Sasové a kolem r. 1650 byl již zříceninou. Hlavní obrannou i obytnou stavbou byla pětiboká věž.

Zřícenina letohrádku založeného po roce 1750 Janem Šternberkem. Původně to byla přízemní budova obdélníkového tvaru. Od roku 1839 byl letohrádek už jen ruinou a dodnes se dochovaly pouze dvě obvodové zdi.

Studánka se zděnou podezdívkou a dřevěnou nadstavbou, dřevěné posezení. Nachází se na červené turistické značce v lese, pod skalním úbočím Klíče, 0,5 km od sedla pod Klíčem, směrem na Nový Bor. Přístup ke studánce je od Svoru či z Nového Boru po červené značce.

Základy jednodílného nevelkého hradu ze 14. století, nedaleko vsi Suchova. Jako jeden z majitelů se udává v roce 1417 Jan Lýsek z Brandýsa, možná otec známého hejtmana a vojevůdce Jana Jiskry z Brandýsa. V roce 1486 se uvádí jako pustý.

Mariánský sloup z r. 1879, u kterého vyvěrá vydatný zdroj zvaný Kapalice. Místo v krásné krajině PP Údolí Krounky a Novohradky.

Torzo památné lípy zasazené podle pověsti Eliškou Přemyslovnou r. 1315 či františkány v l. 1558 nebo 1676. Strom o odhadovaném stáří 350–800 let dosahoval na poč. 20. stol. obvod až 10 metrů, poté začal odumírat, dnes pouze skořepina kmene, jedna větev vyrůstající z kořene tvoří druhotnou korunu.