Výsledky hledání míst

Kamenný propustek byl součástí koněspřežné dráhy České Budějovice – Linec, vybudované v l. 1825–1830, která byla nejdelší (128,7 km) a první veřejnou dráhou v Evropě. Propustek, který je neobvyklé konstrukce málo používaného šikmého křížení, byl r. 2011 staticky zajištěn. Je historickou památkou.

Hodnotný historický rozcestník. Kamenný válcový rozcestník, složený z dříku a záklopy. Pod záklopou vytesán nápis, dnes málo čitelný. Sloužil k dřívějšímu dopravnímu značení silniční sítě v místě křížení cest v 1. polovině roku 1846. Památkově chráněný.

Kamenný válcový rozcestník v jižní části náměstí z doby kolem poloviny 19. století. Původně stával u rybníka Štilec; na toto místo přestěhován v roce 1975.

Sloup stojí při silnici z Dolní Světlé do Horní Světlé. Postaven r. 1851 u staré Kostelní cesty. Době vzniku asi odpovídá letopočet na kvádrovém podstavci sloupu. Sloup povalen v 50. letech 20. stol. Oprava sloupu r. 2006. Na dříku vícestupňová hlavice a soška Panny Marie.

Kamenný most přes říčku Novohradku postaven r. 1866. Historický kamenný tříobloukový most. Významná technická památka. Stojí na dvou pilířích s použitím segmentové klenby. Dnes stojí mimo hlavní tah silnice. Most zapsán do seznamu kulturních památek r. 1987.

Zaniklá středověká tvrz, jediná písemná zmínka z r. 1409 (rožmberská popravní kniha). Tvrz jako rezidence neměla dlouhého trvání, neboť již poč. 15. stol. sídlili majitelé na hradě Maškovci. Pak sloužila jako obydlí kaplanů. Koncem 17. stol. zbořena. Zbytky tvrze zarovnány před koncem 19. století.

Trať z Karlových Varů do německého Johanngeorgenstadtu je nazývána Krušnohorským Semmeringem. Vybudována v letech 1897–1899. Viadukt je náročnou technickou stavbou. V nejvyšším bodě dosahuje výšky 20 metrů. Pernink s nadmořskou výškou 902 metrů je druhou nejvýše položenou stanicí u nás.

Železniční trať uvedena do provozu 21. 11. 1889. Viadukt neomítnutý. Zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek ČR. Koruna široká 60 cm a vysoká 33 cm. Viadukt dlouhý 140,15 m, široký 4,85 m, délka přemostění 121,80 m a výška 20,65 m. Výška nad Milevským potokem 23 metrů.

Železniční viadukt u Pošné vystavěn kolem r. 1888. Most je o třech stažených obloucích. Pilíře vyzděné z lomového kamene. Stavbu mostu prováděli Italové. Zahájení provozu na trati uskutečněno 17. 12. 1888.

Most stojí západně od Dobronic u Chýnova. Nachází se na železniční trati Tábor–Pelhřimov-Horní Cerekev. Vybudován v roce 1883. Viadukt vytvořen podle vzoru antických viaduktů. Most u Dobronic u Chýnova je pětiobloukový. Přemosťuje údolní nivu s Chotovinským potokem.

Desetiobloukový kamenný viadukt postaven z velkých lomových kamenů. Říčka Smutná protéká pod třetí klenbou a pod druhým obloukem vede polní cesta. Viadukt je dlouhý 147,80 m, široký 4,78 m, délka 137,55 m, výška 20,88 m. Opravován v roce 2003.

Železniční viadukt postaven r. 1845. R. 1954 vedle kamenného postaven železobetonový viadukt. Betonový viadukt tvoří devět spojitých skořepinových kleneb. Most má 9 oblouků půlkruhového profilu. Rozpětí oblouku je 9 m, šířka 8,9 m. Výška 13 m, délka 125 m. Od r. 2008 prohlášen památkou.

Viadukt postaven r. 1900. Půdorysně esovitě zakřiven. Sedm půlkruhových oblouků o rozpětí 12 m. Stavěn z pískovcových kvádrů a žulových bloků. Pilíře mírně kónické. Patří k nejpůsobivějším objektům dopravního stavitelství na území středních Čech. R. 1991 prohlášen za nemovitou kulturní památku.

Doklad mostního stavitelství konce 19. stol. Součást železniční tratě z Horní Cerekve do Tábora. Mírně zakřivený kamenný viadukt tvořen jedenácti klenutými oblouky. Vyzděn z lomového kamene. Oblouky půlkruhově zaklenuté. Nad silniční komunikací je záklenek segmentový. Výrazný krajinotvorný prvek.

V roce 1883 vybudována železniční dráha Tábor-Horní Cerekev. V okolí Chýnova čtyři mosty podobající se antickým viaduktům. Jedním z nich viadukt v Kloužovicích. Má pět mostních oblouků. Jeden z nejhezčích viaduktů na trati do Tábora.