Výsledky hledání míst

Zřícenina hradu založeného v 1. pol. 13. stol. baronem Dietrichem. V l. 1532-1540 byl hrad v držení Jeremiáše Laského. Po povstání proti Ferdinandovi Habsburskému byl r. 1556 hrad dobyt a zpustl. Poté byl použit jako zdroj materiálu pro stavbu lihovaru. Dnes je hrad v péči sdružení Kamenná veža.

Hrad postaven nejspíš v l. 1427–30 Zikmundem z Vartemberka, naposledy zmíněn r. 1476. Za Salhausenů po r. 1515 opuštěn. Ještě r. 1639 dobyt a pobořen Švédy. Dochován zbytek obytné věže a obvodových hradeb.

Vesnická památková zóna Kamenická Stráň chrání vzácně dochovaný soubor roubených a hrázděných lužických domů z 18.–20. století, jen minimálně narušených nevhodnými modernisacemi. Ves nebyla ve větší míře zasažena ani chatovými novostavbami.

Kamenná boží muka z r. 1931 se sochou Panny Marie z r. 1992.

Osmiboká kamenná barokní kašna. Stojí na prvním nádvoří zámku. Zhotovena z červeného pískovce. Uprostřed na pilíři střik kašny ze světlého pískovce. Kašna vyložena olovem proti prosakování vody. Památkově chráněno od roku 1958.

Kamenná kašna datována rokem 1865. Stojí v horní části protáhlého náměstí. Čtyřboká žulová nádrž zhotovena z tesaných kvádrů. Fontánu tvoří čtyřboký dřík. Rozměry kašny 6 x 6 m, parapet 90 cm vysoký. V seznamu kulturních památek od r. 1963.

Mohutná kašna uprostřed malého náměstí je jedním ze symbolů Kutné Hory. Její údajný stavitel je Matěj Rejsek. Polygonální kašna o dvanácti bocích je zdobena množstvím fiál a kružeb, původně (stojí zde již od roku 1495) ji mělo též zdobit několikero soch na konzolách.

Megalitické seskupení kamenných kruhů, řad a mohyl z doby bronzové. Celek složen ze sedmi kamenných kruhů a dvanácti mohyl. Objeveno v roce 1945, do té doby skryto pod rašelinou.

Dva kamenné mosty z poloviny 19. století, které překračují Třešťský potok. Jednoobloukový, zvaný Šlajsna, je součástí hráze velkého rybníka, tříobloukový najdeme o kus níž po proudu.

Kamenný most údajně ve 14. st. postavil zdejší opat Matěj, podle jiných zdrojů jde o stavbu z 18. st. s využitím kamenů z rozebírané zříceniny kláštera. Most sklenut dvěma oblouky na středový sloup s břitem. Donedávna využíván jako součást komunikace, po poškození povodní r. 2013 zbořen.

Ve starých písemnostech a slovnících se zmiňuje od r.1787 hrad Nepomyšl. Jeho hypotetické umístění je určováno na vrchol Chlum, či do jeho blízkosti. Archeologický průzkum v r. 2013 zatím sídlo neprokázal, ale ani nevyloučil. Údajnými staviteli měli být páni z Gutštejna, hrad prý zanikl v 16.stol..

Hodnotný kamenný klenutý mostek přes potok Polečnici na staré poutní cestě z Českého Krumlova do Kájova. Ve zděné podobě je prokazatelně doložený v 19. století. Hodnotný a autenticky dochovaný příklad technické stavby z tohoto století.

Kamenný kříž údajně ze začátku 20. století, snad z období mezi lety 1910–1920. Je vytesán ze žuly, nadzemní část je vysoká 91 cm, má tvar řeckého kříže. Původně stával u silnice z Bohuslavi na Mnichov, na dnešní místo na náměstí byl přesunut v roce 1999. Památkově chráněný je od roku 1993.

Kříž na mírném svahu před vstupní branou kostela. Hmota podstavce usazena na třístupňové plintě z kamenných kvádrů. Čelní plochu střední části podstavce zdobí rokajová kartuš. Hodnotné pozdně barokní kamenosochařské dílo z r. 1808. Krucifix zapsán do seznamu kulturních památek r. 2003.

První písemná zmínka o Lhotce je z roku 1358. Kamenný kříž, který stojí u hlavní silnice pochází z roku 1897. Původně stál na druhé straně silnice u školy. Později přenesen na druhou stranu silnice a obehnán malým kovovým plotem.