Výsledky hledání míst

Starší hrad neznámých majitelů dobyl r. 1421 Jan Žižka a přestavěl jej na opevněný opěrný bod husitů v kraji. Husitská posádka hrad ovládala ještě mnoho let po Žižkově smrti r. 1424. R. 1467 obležen poděbradským vojskem, zpustnul po roce 1471.

Impozantní pomník zdejším obětem 1. světové války, zv. Kalich hořkosti, dílo sochaře Engelberta Kapse z r. 1929.

Zříceniny hradu postaveného v l. 1290–95 odpůrci vratislavského biskupa. Po r. 1296 předán biskupství. R. 1441 se hradu zmocnil dobrodruh Zikmund Rachna. Biskupské oddíly hrad oblehly a dobyly. Po r. 1505 byl pobořen. Dochován je fragment věže, zdi.

Zaniklá vodní tvrz. R. 1428 seděl na tvrzi Nykl z Labouně, r. 1500 potom Vilém z Veselice. Později tvrz připojena k panství Smiřickému, poté tvrz zpustla. Dnes na místě terénní nerovnosti a býv. vodní příkop.

Bohatě zdobená barokní kalvárie u božanovského kostela vznikla v r. 1796. Nechal ji postavit dle nápisu na zadní straně kříže Iassen Johann George Tölg Schölke.

Skalnatý ostroh Kalvárie se vypíná nad pravým břehem Labe s krásnou vyhlídkou na Českou bránu. Pro tři kříže, stojící na vrchu a zmiňované již v r. 1587, též Tříkřížový vrch. Je součástí stejnojmenné přírodní rezervace Kalvárie, vyhlášené r. 1993.

Poutní místo na kopci nad vsí Ostré nechali postavit jesuité v letech 1703-7. Skládá se z věžovitých kaplí Nalezení a Povýšení sv. Kříže, mezi nimiž stojí malá kaple Božího hrobu. Všechny kaple stojí na terase, přístupné po dlouhém schodišti.

Kalvárii založil počátkem 18. století hrabě Pavol Balaša. V r. 1855 byla obnovena křížová cesta, r. 1859 vznikla kaple Bolestné Matky a v letech 1862-1864 otevřená kaple Ukřižování s 5 zastaveními. Za kalvárií byl v r. 1863 vztyčen kříž na památku kardinála Jana Szcitovského.

Kalvárie z r. 1725 připomíná morovou epidemii v obci v letech 1714-1715. Donátory byli manželé Wagnerovi. Památkově chráněno od r. 1958.

Barokní sousoší Kalvárie stojí před kostelem. Pochází od neznámého autora. Je zhotoveno z červeného pískovce, pochází z roku 1761. Rustikálně pojatý kříž s tělem Krista a u něj dvě sochy. Panna Marie a sv. Jan. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1987.

Kamenný kříž na skále nad silnicí vztyčený na tzv. Kalvárii na místě bývalé křížové cesty. Postavený a vysvěcený v roce 1890. Kdysi romantické místo nad řekou Ostružnou s krásnými výhledy.

Klasicistní pískovcové sousoší Kalvárie pořízené r. 1801. Významné regionální dílo. Součást kompozice soch před kostelem sv. Jakuba Většího. V přední straně kartuše s reliéfem srdce Páně. Na soklu stojí postavy P. Marie a sv. Jana. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1995.

Pískovcové, autorsky neurčené sousoší z r. 1832. Kalvárie sestává z trojdílného kamenného podstavce a krucifixu. Na čelní straně dříku podstavce reliéf Madony v oblacích, na pravé straně reliéf sv. Václava, vlevo sv. Jana Nepomuckého. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 2006.

Pozdně rokokové sousoší z r. 1798. Kamenosochařské dílo regionální úrovně. Trojdílný podstavec s volutovými křídly. Na římse dva konzolovité podstavce, na nich vlevo P. Marie a vpravo sv. Jan. Pylon nese kříž s korpusem Krista. R. 1998 sousoší restaurováno. R. 1964 zapsáno jako kulturní památka.

Sousoší vytvořeno v letech 1730-1731. Prostřední kříž s Kristem nese pozlacený nápis INRI, boční kříže pak postavy Lotrů. Pod Kristovým křížem stojí sv. Jan Evangelista a Panna Marie. Nad Ukřižovaným mezi hlavičkami andělíčků holubice, nad ní Bůh Otec s trojúhelnou svatozáří a rozepjatýma rukama.