Výsledky hledání míst

Rozhledna Jarník (59,44 m, 606 m n. m.) byla postavena r. 1997 mobilní společností Eurotel, Rádiem Prácheň a městem Písek jako víceúčelová věž (rozhledna + mobilní a rozhlasový vysílač). Na vrchu Jarník stávala již dříve (1904–1918) jednoduchá dřevěná rozhledna, postavená Klubem českých turistů.

Zcela zmizelé tvrziště poprvé zachycené roku 1408, kdy Hynek z Ronova a Letovic zapisoval obec Jarohněvice Vítoslavovi z Voděrad. Jako součást tehdejšího zboží se v zápise uvádí i tvrz. Po odprodeji Vilémem z Pernštejna v roce 1496 městu Hodonín tvrz zanikla.

Pozůstatky hradu v prostoru kostela. Hradiště založil v l. 1003–04 kníže Jaromír, nebo spíše o 50 let později kníže Břetislav I. V 1. pol. 13. stol. zde byl patrně vybudován kamenný hrad. Poč. 14. stol. postaven kostel. R. 1349 svěřen augustiniánům-kanovníkům, s nimiž je spojován dnešní chrám.

Pravěké hradiště nad potokem Rokytkou objeveno počátkem 20. století. Plocha zemědělsky obdělávána, patrný pouze val na místě někdejší hradby.

Zřícenina hradu z přelomu 13. a 14. stol. postavená nejspíše příslušníky rodu Gutkeledů. V 16. stol. zde pod ochranou rukou Gabriela Drugetha fungovala penězokazecká dílna, která razila falešné mince.

Nejstarší krčma ve Slezsku ze 13. stol. Podle potřeby byla přestavována a postupně se rozšiřoval přilehlý park. Nyní majetek Dolu ČSM, který ji zrekonstruoval.

Tvrziště z druhé poloviny 13. století nedaleko Rokycan. Půl kilometru na sever od tvrze jsou patrné stopy po zaniklé vesnici. V roce 1601 jsou tvrz i vesnice uváděny jako pusté.

Šumavský vrch Javorná se tyčí do výšky 1090 m n. m. Patří mezi 286 "tisícovek", ležících na české straně Šumavy. Po vystoupání na horu se turista – mimo pokochání se krásnou vyhlídkou – může zapsat do vrcholové knihy.

Výrazné tvrziště s podsklepeným jádrem a zbytky vodního příkopu. První doložený majitel byl Přech z Javorníka, tvrz doložena r. 1528. Zpustla pravděpodobně na konci 16. století.

Javorovou bránu v Rožanech tvoří dvojice javorů mléčných, které jsou ve výšce 5,5 m srostlé a tvoří jedinou společnou korunu dosahující do výšky 16 m. Společně tvoří bránu s rozpětím 2,6 m, která je chráněna od roku 1997 jako přírodní památka.

Srostlice sedmi chráněných stromů druhu javor klen (Acer pseudoplatanus L.) s vysokou dendrologickou a krajinotvornou hodnotou. Stáří stromů je odhadováno na 130 let. Podle pověsti rostou na místě hromadného hrobu, ve kterém leží oběti epidemie cholery. Status památného stromu mají od roku 1990.

Jednopatrové architektonicky nevýrazné sídlo v západní části dvora. V roce 1625 tuto část vsi získává Kašpar z Grambu a v roce 1633 ji odkazuje své sestře Francelině provdané Dusíkové, která si zde v roce 1633 staví své sídlo. Po roce 1645 budova sloužila jako obydlí a kancelář správce dvora.

V prostorách kostela sv. Petra a Pavla stávala od 13. století asi dřevěná tvrz, základní rodové sídlo pánů z Ceblovic. Dochovány nerovnosti terénu. Zanikla asi nejpozději počátkem 15. století, byla pravděpodobně nahrazena druhou tvrzí v obci a dalšími rodovými sídly.

Jelení pramen je pouze zdrojem kvalitní pitné vody s obsahem rozpuštěného kysličníku uhličitého a nemá žádné léčebné účinky. Zdrojem vody je zkušební vrt z roku 1993.

Skála s kovovou sochou kamzíka z roku 1851 od berlínského sochaře Augusta Kisse. Sochu zde nechal nainstalovat baron Lützov.