Výsledky hledání míst

Mohutný příkop a val zaniklého hradu s pravidelným, obdélným jádrem. Postaven asi na zač. 14. st. Hroznatovci. Páni z Frumštejna doloženi v letech 1357–1475, ve 2. pol. 15. stol. nejméně dvakrát dobyt, poté opuštěn, roku 1521 uváděn jako pustý.

Zaniklá tvrz, jejíž existence byla jednoznačně spjata s opevněnou trhovou osadou Frýdberk. Postavena pravděpodobně v 2. pol. 13. stol. Na konci 13. stol. byla sídlem Stangeů a zároveň sloužila na ochranu vsi. Zpustla patrně společně s osadou poč. 14. stol., když fukce osady přešla na blízký Místek.

Nejvyšší místo frýdeckého katastru s bývalým městským popravištěm. Až do konce 18. století zde stávala frýdecká šibenice, po zrušení zmizela beze stop. Nedaleko se nachází památný kříž s reliéfem sv. Jana Nepomuckého z 1. třetiny 18. století.

Židovský synagoga vystavěná v maurském neorománském slohu v l. 1864-65 dle projektu M. Zapletala z Frenštátu p. R. Rozšířena v r. 1893. V noci ze 13. na 14. 6. 1939 vypálena zfanatizovanými frýdeckými Němci. V r. 1940 byly ohořelé zdi strženy. Dnes zarostlá nezastavěná plocha bez výraznější památky.

Zaniklá tvrz, která byla postavena patrně na přelomu 13. a 14. stol. z důvodu ochrany zemské hranice na řece Ostravici. Pravděpodobně šlo o jednoduchou stavbu s věží, z větší části postavenou ze dřeva. Tvrz patrně zanikla na přelomu 14. a 15. stol.

Městská památková zóna Frýdlant, vyhlášená roku 1992, chrání kromě významných soliterů soubor domů různé konstrukce na území někdejšího hrazeného města, jeho historických předměstí a zámeckého okrsku. Zachovaná zděná i kombinovaná zástavba pochází převážně z 18.–19. století.

Frýdlantské cimbuří je nejvýraznější skalní skupina s nádhernou vyhlídkou ve střední části hřebene Poledních kamenů v Jizerských horách. Nejsnazší přístup sem vede od horské chaty Smědava, kde je možnost parkování.

Terénní náznaky tvrze ze 13. století s původním názvem Friedenburg. Při tvrzi vznikl dvůr a ves Frymburk. R. 1318 v držení Sezemy a Protivy z Frymburka. Po dobytí r. 1467 již nebyla obnovena. Dnes v bývalém areálu tvrze stojí kaplička z 19. století.

Nepatrné zbytky hradu připomínaného již roku 1388. Za husitských válek byl pobořen Oldřichem z Rožmberka. Dnes patrna pouze vyvýšenina, kde se zřejmě nacházelo jádro bývalého hradu a dva náspy s příkopem.

Zřícenina hradu se zbytky okrouhlé věže, brány, mostu, mohutných valů a příkopů. Založen před r. 1249 v místě pravěkého osídlení Herbortem z Fulmu. R. 1476 byl dobyt a poškozen vojsky M. Korvína. Přestavěn v 15.–16. st., pobořen poč. 17. st.

Zaniklý hrad, o kterém prameny mlčí, nacházející se na ostrožně Zámeckého vrchu s dochovaným zbytkem příkopu. Podle sběrem získaných archeologických nálezů je hrad datován do 13. stol.

Zbytky gotického hradu opavských vévodů. Poprvé zmíněn r. 1348, v 16. st. uváděn již jako zřícenina. Dochovány základy hradeb a zřejmě věžovitého paláce.

Menší hrádek byl pravděpodobně založen kolem r. 1300 pány z Javoří (von Gaber). Později přechází sňatkem do držení pánů z Eibensteinu a na konci 15. století je již popisován jako pustý. Dodnes se zachovaly především stěny hradní kaple a proto bývá celý hrad označován též Gaberkirche.

Bývalý zámecký dvůr, který stál ještě na konci války a 24.5.1945 byl dozorem nad ním pověřen národní komisař, postupně zaniká. Časem po statku nejspíše zůstane jen místní pojmenování této lokality.

Předrománský kostelík nejpozději z 12. století na poloostrově Dingle. Přízemní stavba s kamennou střechou, jediná zachovalá stavba svého druhu. Megalitická architektura ve tvaru převráceného člunu s tzv. konzolovou klenbou (podobná klochánům – kamenným obydlím).